Dotace na podporu sportu ministerstvo asi nesníží, proti škrtům se vymezily svazy

Nahrávám video

Ministerstvo financí nejspíše ustoupilo od plánu v příštím roce výrazně seškrtat státní dotace na podporu sportu, zjistila ČT. Návrh rozpočtu na rok 2024, který vláda dostala koncem srpna, počítal s omezením peněz asi o čtvrtinu. Nakonec by ale Národní sportovní agentura měla hospodařit zhruba se stejnou sumou jako letos, tedy bezmála sedmi miliardami. Proti návrhu ministerstva financí protestovaly sportovní svazy. Upozornily na to, že výrazné snížení výdajů by mohlo vést i k ukončení činnosti některých klubů. Zároveň varovaly před zhoršením fyzické kondice dětí.

Resort financí původně navrhl snížit výdaje pro Národní sportovní agenturu na 5,2 miliardy korun.

„Nebudu zastírat, že v jednáních s premiérem, s ministrem financí a dalšími členy vlády směřujeme k tomu, aby ta číslovka byla – a je to takový náš vyjednávací cíl – co nejbližší číslovce letošního roku, tedy 6,9 miliardy korun,“ uvedl poslanec a člen koaliční skupiny pro sport Karel Haas (ODS). „Jsem velký optimista v tom, že se té číslovce budeme blížit,“ dodal.

„Tato částka je taková minimální, aby sport mohl normálně dýchat. Protože 5,2 miliardy by byly skutečně vražedné,“ poznamenal místopředseda STAN a člen koaliční skupiny pro sport Jan Lacina.

Kluby a tělovýchovné jednoty se shodují, že pokud do této oblasti půjde ještě méně peněz než nyní, přijde kolaps celého sportovního prostředí. Sportovní kluby, svazy a Sokol proto vyzvaly premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (oba ODS), aby plánovaný škrt výrazně přehodnotili. „Jednáme a doufáme, že se to alespoň nějakým způsobem zkoriguje, protože toto je neudržitelné a děje se to každý rok, že se pořád snižuje,“ řekl předseda České unie sportu Miroslav Jansta.

„Za normálních okolností by ten sport měl mít ambici si říct o devět miliard a byla by to částka, která by dávala smysl. A určitě by to sportovní prostředí dokázalo smysluplně a efektivně využít,“ míní předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek.

„Máme za sebou několik důležitých jednání s Národní sportovní agenturou, což je ta autorita ve sportu. Myslím si, že přineslo docela dobré argumenty pro rozpočet roku 2024. Ještě ta jednání probíhají a já si myslím, že ten výsledek nebude špatný,“ sdělil šéf státní kasy.

Podle Laciny navíc bude příští rok výjimečný tím, že se uskuteční mistrovství světa v hokeji, biatlonu nebo olympiáda v Paříži. „Čili udělat do tohoto roku takto mocný škrt by bylo pro sport skutečně vražedné,“ upozornil.

Navýšit, vzkazuje opozice

Se snižováním výdajů na sport nesouhlasí ani sněmovní opozice. „Rozhodně by neměl škrtat. Naopak by měl navyšovat,“ míní šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Je potřeba rozhýbat děti a mládež v České republice, takže naopak bych očekával, že to bude nějaký nárůst, nebo minimálně na stejné částce, jako tomu bylo v letošním roce,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok začnou poslanci ve sněmovně projednávat v říjnu. Definitivně hlasovat by o něm mohli na začátku prosince.

Vláda během příštích dvou let hodlá omezit dotace celkem o více než padesát čtyři miliard. Nejvíce peněz má hlavně na podpoře obnovitelných zdrojů ušetřit resort průmyslu a obchodu. Přes deset miliard pak připadá na ministerstvo zemědělství a šest na resort dopravy. Ten například plánuje, že pošle o dvě miliardy méně na opravy silnic 2. a 3. třídy. Skoro tři miliardy má za úkol ušetřit místní rozvoj, školství pak dvě.

Kabinet ale zatím neupřesnil, které dotace hodlá krátit. Jasněji by mělo být příští týden, kdy Fialův tým schválí návrh rozpočtu na rok 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 14 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 19 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...