Dotace na podporu sportu ministerstvo asi nesníží, proti škrtům se vymezily svazy

Nahrávám video
Události: Dotace na podporu sportu
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí nejspíše ustoupilo od plánu v příštím roce výrazně seškrtat státní dotace na podporu sportu, zjistila ČT. Návrh rozpočtu na rok 2024, který vláda dostala koncem srpna, počítal s omezením peněz asi o čtvrtinu. Nakonec by ale Národní sportovní agentura měla hospodařit zhruba se stejnou sumou jako letos, tedy bezmála sedmi miliardami. Proti návrhu ministerstva financí protestovaly sportovní svazy. Upozornily na to, že výrazné snížení výdajů by mohlo vést i k ukončení činnosti některých klubů. Zároveň varovaly před zhoršením fyzické kondice dětí.

Resort financí původně navrhl snížit výdaje pro Národní sportovní agenturu na 5,2 miliardy korun.

„Nebudu zastírat, že v jednáních s premiérem, s ministrem financí a dalšími členy vlády směřujeme k tomu, aby ta číslovka byla – a je to takový náš vyjednávací cíl – co nejbližší číslovce letošního roku, tedy 6,9 miliardy korun,“ uvedl poslanec a člen koaliční skupiny pro sport Karel Haas (ODS). „Jsem velký optimista v tom, že se té číslovce budeme blížit,“ dodal.

„Tato částka je taková minimální, aby sport mohl normálně dýchat. Protože 5,2 miliardy by byly skutečně vražedné,“ poznamenal místopředseda STAN a člen koaliční skupiny pro sport Jan Lacina.

Kluby a tělovýchovné jednoty se shodují, že pokud do této oblasti půjde ještě méně peněz než nyní, přijde kolaps celého sportovního prostředí. Sportovní kluby, svazy a Sokol proto vyzvaly premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (oba ODS), aby plánovaný škrt výrazně přehodnotili. „Jednáme a doufáme, že se to alespoň nějakým způsobem zkoriguje, protože toto je neudržitelné a děje se to každý rok, že se pořád snižuje,“ řekl předseda České unie sportu Miroslav Jansta.

„Za normálních okolností by ten sport měl mít ambici si říct o devět miliard a byla by to částka, která by dávala smysl. A určitě by to sportovní prostředí dokázalo smysluplně a efektivně využít,“ míní předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek.

„Máme za sebou několik důležitých jednání s Národní sportovní agenturou, což je ta autorita ve sportu. Myslím si, že přineslo docela dobré argumenty pro rozpočet roku 2024. Ještě ta jednání probíhají a já si myslím, že ten výsledek nebude špatný,“ sdělil šéf státní kasy.

Podle Laciny navíc bude příští rok výjimečný tím, že se uskuteční mistrovství světa v hokeji, biatlonu nebo olympiáda v Paříži. „Čili udělat do tohoto roku takto mocný škrt by bylo pro sport skutečně vražedné,“ upozornil.

Navýšit, vzkazuje opozice

Se snižováním výdajů na sport nesouhlasí ani sněmovní opozice. „Rozhodně by neměl škrtat. Naopak by měl navyšovat,“ míní šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Je potřeba rozhýbat děti a mládež v České republice, takže naopak bych očekával, že to bude nějaký nárůst, nebo minimálně na stejné částce, jako tomu bylo v letošním roce,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok začnou poslanci ve sněmovně projednávat v říjnu. Definitivně hlasovat by o něm mohli na začátku prosince.

Vláda během příštích dvou let hodlá omezit dotace celkem o více než padesát čtyři miliard. Nejvíce peněz má hlavně na podpoře obnovitelných zdrojů ušetřit resort průmyslu a obchodu. Přes deset miliard pak připadá na ministerstvo zemědělství a šest na resort dopravy. Ten například plánuje, že pošle o dvě miliardy méně na opravy silnic 2. a 3. třídy. Skoro tři miliardy má za úkol ušetřit místní rozvoj, školství pak dvě.

Kabinet ale zatím neupřesnil, které dotace hodlá krátit. Jasněji by mělo být příští týden, kdy Fialův tým schválí návrh rozpočtu na rok 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 22 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...