Emisní povolenky v EU rekordně zdražily. Poprvé padla hranice sto eur za tunu

Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na rekordních 100 eur (zhruba 2400 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Poptávku zvyšuje předpověď chladnějšího počasí a také očekávaná nižší produkce větrných elektráren. Rekordní ceny emisních povolenek zvýší náklady v průmyslu, což zdraží elektřinu či teplo, míní experti. K růstu cen přispívají spekulace na trzích i přísnější unijní politika ochrany klimatu.

Cena hlavního termínového kontraktu na povolenky v úterý vystoupila až na rekordních 100,70 eura za tunu, uvedla agentura Reuters. 

Chladnější teploty v kombinaci s nižší rychlostí větru podle obchodníků znamenají, že bude pravděpodobně vyšší poptávka po elektřině z evropských elektráren na fosilní paliva. Ty musejí nakupovat povolenky, aby pokryly objem emisí, které vypouštějí.

Teploty v severní Evropě se podle aktuální předpovědi příští týden dostanou pod sezonní průměry, upozornil obchodník firmy Vertis Gregory Idil. To by podle něj mohlo podnítit energetické společnosti ke zvýšené snaze zajistit si dostatek povolenek.

Další růst cen energií

Od začátku roku ceny povolenek stouply téměř o pětinu. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější unijní politika ochrany klimatu a burzovní spekulace na očekávané oživení evropského průmyslu. „Rostoucí cena povolenky odráží nárůst ambicí snižování emisí oxidu uhličitého v evropské směrnici, která je již ve formální části schvalovacího procesu,“ řekl předseda Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Nákup povolenek podle něj je v současné době v případě uhelných tepláren už významným nákladem na výrobu tepla. „Růst ceny povolenky se tak bude promítat do cen tepla. Drahá povolenka bude také zvyšovat ceny elektřiny a tím i náklady na bydlení a poškozovat konkurenceschopnost evropského průmyslu v mezinárodní konkurenci,“ podotkl šéf sdružení.

Na zvýšení nákladů průmyslových výrobců v případě zdražování povolenek a jejich následný vliv na ceny elektřiny upozornil v předchozích dnech také analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Podle něj je vývoj důsledkem spekulací na trhu a unijní politiky.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je jedním z hlavních nástrojů zemí sedmadvacítky ke snižování emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

EU ETS, který byl spuštěn v roce 2005, je největším světovým trhem pro obchodování s emisemi. Jeho hodnota loni činila zhruba 751 miliard eur (přibližně 17,8 bilionu korun), meziročně se zvýšila o deset procent, a ceny emisních povolenek v systému stouply o polovinu na 80 eur (asi 1900 korun) za tunu.

Hlavním důvodem bylo omezení dodávek zemního plynu z Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině, které vedlo k nárůstu výroby energie z uhlí. Ta vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek. Ceny rostly také na trzích ve Velké Británii a v Severní Americe.

Redukce povolenek

V loňském roce unijní zákonodárci pracovali na reformě systému, která je součástí snahy EU o zpřísnění klimatické politiky. Odsouhlasili proto snížení počtu povolenek v systému, což také přispělo k růstu cen. „Všechny oči se budou upírat k implementaci této legislativy v roce 2023 a masivní jednorázové snížení povolenek je naplánováno na rok 2024,“ uvedli analytici společnosti Refinitiv.

Na druhé straně budou vydány dodatečné povolenky na financování plánu REPowerEU, jehož cílem je snížení závislosti Unie na ruských dodávkách. V rámci plánu budou prodány dodatečné emisní povolenky, takto získané peníze mají pomoci s jeho financováním. Důležité pro vývoj cen povolenek budou podle analytiků ceny plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 42 mminutami

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 11 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 14 hhodinami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
8. 9. 2026

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.