Emisní povolenky v EU rekordně zdražily. Poprvé padla hranice sto eur za tunu

Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na rekordních 100 eur (zhruba 2400 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Poptávku zvyšuje předpověď chladnějšího počasí a také očekávaná nižší produkce větrných elektráren. Rekordní ceny emisních povolenek zvýší náklady v průmyslu, což zdraží elektřinu či teplo, míní experti. K růstu cen přispívají spekulace na trzích i přísnější unijní politika ochrany klimatu.

Cena hlavního termínového kontraktu na povolenky v úterý vystoupila až na rekordních 100,70 eura za tunu, uvedla agentura Reuters. 

Chladnější teploty v kombinaci s nižší rychlostí větru podle obchodníků znamenají, že bude pravděpodobně vyšší poptávka po elektřině z evropských elektráren na fosilní paliva. Ty musejí nakupovat povolenky, aby pokryly objem emisí, které vypouštějí.

Teploty v severní Evropě se podle aktuální předpovědi příští týden dostanou pod sezonní průměry, upozornil obchodník firmy Vertis Gregory Idil. To by podle něj mohlo podnítit energetické společnosti ke zvýšené snaze zajistit si dostatek povolenek.

Další růst cen energií

Od začátku roku ceny povolenek stouply téměř o pětinu. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější unijní politika ochrany klimatu a burzovní spekulace na očekávané oživení evropského průmyslu. „Rostoucí cena povolenky odráží nárůst ambicí snižování emisí oxidu uhličitého v evropské směrnici, která je již ve formální části schvalovacího procesu,“ řekl předseda Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Nákup povolenek podle něj je v současné době v případě uhelných tepláren už významným nákladem na výrobu tepla. „Růst ceny povolenky se tak bude promítat do cen tepla. Drahá povolenka bude také zvyšovat ceny elektřiny a tím i náklady na bydlení a poškozovat konkurenceschopnost evropského průmyslu v mezinárodní konkurenci,“ podotkl šéf sdružení.

Na zvýšení nákladů průmyslových výrobců v případě zdražování povolenek a jejich následný vliv na ceny elektřiny upozornil v předchozích dnech také analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Podle něj je vývoj důsledkem spekulací na trhu a unijní politiky.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je jedním z hlavních nástrojů zemí sedmadvacítky ke snižování emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

EU ETS, který byl spuštěn v roce 2005, je největším světovým trhem pro obchodování s emisemi. Jeho hodnota loni činila zhruba 751 miliard eur (přibližně 17,8 bilionu korun), meziročně se zvýšila o deset procent, a ceny emisních povolenek v systému stouply o polovinu na 80 eur (asi 1900 korun) za tunu.

Hlavním důvodem bylo omezení dodávek zemního plynu z Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině, které vedlo k nárůstu výroby energie z uhlí. Ta vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek. Ceny rostly také na trzích ve Velké Británii a v Severní Americe.

Redukce povolenek

V loňském roce unijní zákonodárci pracovali na reformě systému, která je součástí snahy EU o zpřísnění klimatické politiky. Odsouhlasili proto snížení počtu povolenek v systému, což také přispělo k růstu cen. „Všechny oči se budou upírat k implementaci této legislativy v roce 2023 a masivní jednorázové snížení povolenek je naplánováno na rok 2024,“ uvedli analytici společnosti Refinitiv.

Na druhé straně budou vydány dodatečné povolenky na financování plánu REPowerEU, jehož cílem je snížení závislosti Unie na ruských dodávkách. V rámci plánu budou prodány dodatečné emisní povolenky, takto získané peníze mají pomoci s jeho financováním. Důležité pro vývoj cen povolenek budou podle analytiků ceny plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 3 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
před 17 hhodinami

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
před 23 hhodinami

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
včera v 08:26
Načítání...