Energetická společnost ČEZ formálně zahájila arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun, informoval mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Možnost arbitráže zmínil už loni v říjnu předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
ČEZ zahájil arbitráž proti Gazpromu, žádá zhruba miliardu korun
„Arbitráž se sídlem v Ženevě bude rozhodována tříčlenným arbitrážním tribunálem,“ předeslal mluvčí.
Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko loni v únoru masivně zaútočilo na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml.
Rusko loni mimo jiné zastavilo provoz plynovodu Nord Stream 1, který dodával ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Nord Stream 1 mohl přepravovat až 167 milionů metrů krychlových denně.
Beneš se ale domnívá, že ruská energetická válka proti Evropě začala už předloni zhruba rok před invazí na Ukrajinu. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků klesala. „Byl to plíživý tah ze strany Ruska,“ řekl v říjnu v Otázkách Václava Moravce.
Už tehdy označil mezinárodní arbitráž za jediný možný krok. „V momentu, kdy někdo neplní kontrakt, který máte, je těžké se bavit o něčem jiném než náhradě škody,“ řekl Beneš na dotaz, zda ČEZ s Gazpromem jedná o dodávkách na letošní rok. Výpadky v dodávkách podle něj ČEZ jasně poškodily. „Je to ve vyšších stovkách milionů až v prvních miliardách korun, logicky to budeme vymáhat,“ řekl Beneš v ČT. Otázkou podle něj je, co se povede vymoct.
Právník: Klíčové jsou okolnosti vzniklé škody
Podle Petra Tomáška z Právnické fakulty Univerzity Karlovy bude pro výsledek arbitráže klíčové určení, za jakých okolností možná škoda pro českou společnost vznikla. „Bez detailní znalosti podaného návrhu, kontraktu mezi ČEZ a Gazpromem a jeho rozhodného práva nelze výsledek sporu jakkoli predikovat,“ zdůraznil Tomášek, který je na pražské fakultě tajemníkem Katedry obchodního práva.
Důležité podle něj bude například vymezení, v čem konkrétně způsobená škoda spočívá. Podstatný bude rovněž čas a otázka, zda škoda vznikla po zahájení konfliktu Ruska s Ukrajinou a následných sankcích, anebo v nějaké míře už dříve. Z pohledu Gazpromu pak bude podle právního experta zásadní, na čem ve sporu založí svou obranu. „Hypoteticky by mohla přicházet v úvahu například nemožnost plnění v důsledku přijatých sankcí či jiné vyšší moci,“ podotkl Tomášek a připomněl nedávné výbuchy plynovodů či dohady ohledně opravy turbín pro Nord Stream 1 v Kanadě.
„ČEZ takovou arbitráž či žalobu jistě musí podat. Přeci jen to je dosud firma, která má podnikat za účelem zisku. Tedy každou i potenciální náhradu škody musí vyhodnotit a následně žalovat,“ řekl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Z pohledu ruské firmy a její taktiky v rámci sporu podle něj bude klíčové, jaký další politický a obchodní vývoj Kreml, který má nad firmou kontrolu, ve vztazích se Západem očekává.
Premiér Petr Fiala (ODS) na konci letošního ledna uvedl, že Česko v loňském roce snížilo svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (zhruba 8400 korun) za megawatthodinu. Od té doby již ale výrazně klesla, v posledních dnech se dostala pod 68 eur (zhruba 1630 korun). Za poklesem cen stojí mírná zima a vysoká úroveň dodávek zkapalněného zemního plynu.
