Rusku od pondělí hrozí platební neschopnost. Poprvé od bolševické revoluce

Ruská federace směřuje k vynucené platební neschopnosti. Do nedělního večera má splatit zhruba sto milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) jako úroky ze zahraničních dluhopisů. Peníze sice má, západní země platbu ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu nechtějí umožnit, uvedl server britského listu Financial Times.

Moskva už dala v minulosti opakovaně najevo, že platební neschopnost neuzná, protože peníze má. Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než sto lety v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí.

Termín splatnosti úroků byl před měsícem, v neděli večer končí třicetidenní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Jde o běžnou praxi –⁠ jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může sjednat nápravu.

Rusko již uvedlo, že splatnou částku investorům odeslalo, finanční sankce uvalené na něj po invazi ale Moskvě znemožňují přístup k základní finanční infrastruktuře, aby mohla zahraničním věřitelům zaplatit podle zvyklostí.

Úroky, o které nyní jde, měly být zaplaceny 27. května. Ruské ministerstvo financí je odeslalo do ruského centrálního depozitáře, odkud by za normálních okolností putovaly dál do některého z mezinárodních vypořádacích center, jako je například Euroclear v Belgii nebo Clearstream v Lucembursku, která zajišťují vypořádání finančních transakcí pro klienty.

Evropská unie ale na ruský centrální depozitář na začátku června uvalila sankce, takže západní instituce nemohou platbu z Ruska přijmout.

Ruští činitelé, včetně ministra financí Antona Siluanova, opakovaně upozorňovali, že západní vlády se tak snaží Rusko dotlačit k uměle vyvolané platební neschopnosti. Navrhli proto, že Moskva úroky zaplatí v rublech, pokud se dolary k držitelům dluhopisů nemají jak dostat.

„Oni si můžou říkat, co chtějí, ale smlouva je smlouva a ta jasně uvádí, jak a kdy má být plněna,“ řekl analytik Timothy Ash ze společnosti BlueBay Asset Management, kde se věnuje mladým trhům. „Jako věřitel jen chcete své peníze zpět, výmluvy jsou bezvýznamné.“

Prezident Vladimir Putin tento týden podepsal dekret, který stanovuje nový mechanismus pro nadcházející platby v rublech. Týká se to už i dalších zhruba 400 milionů dolarů splatných ve čtvrtek a v pátek. Nový způsob úhrady investorům zejména umožňuje převádět rubly na devizy.

Na rozdíl od jiných ruských dluhopisů, podmínky těch nynějších nezahrnují možnost hradit splatné částky v rublech. I když západní sankce už samy o sobě dávají Rusku pouze malou naději, že by se v dohledné době mohlo vrátit na mezinárodní dluhopisové trhy, platební neschopnost by mohla ještě více Moskvě zkomplikovat snahu vydávat dluhopisy, myslí si experti. Nehledě na to, že pokud budou sankce zrušeny, Rusku se náklady na obsluhu dluhu i tak zvýší.

Rusko má ve své moci určit, co se stane

Blížící se platební neschopnost by byla pro Rusko první od roku 1998, tehdy se ale týkala jen závazků v místní měně. Nyní přichází po květnovém rozhodnutí amerického ministerstva financí uzavřít mezeru v sankcích, která americkým investorům umožňovala dostávat platby z Moskvy. Pokud Rusko nebude moct vyrovnat závazky z dluhopisů, v každém případě tím utrpí jeho pověst a může to být i důvodem, aby někteří věřitelé zahájili proti němu právní kroky.

„Rusko směřuje k platební neschopnosti kvůli sankcím, protože napadlo Ukrajinu a páchá válečné zločiny,“ řekl Ash. „Má naprosto ve své moci, aby určilo, co se teď stane,“ citují ho Financial Times.

Moskva prodává plyn Indii i Číně

Rusko má spoustu deviz díky příjmům z prodeje ropy, zemního plynu a dalších surovin. Evropská unie a některé další západní země včetně Spojených států sice dovoz omezují, Moskva ale nachází odbytiště směrem na východ. Například Indie nakupuje ruskou ropu ve výrazně větších objemech než před válkou na Ukrajině a využívá nižších cen, které si s Moskvou dohodla. Výrazně více surovin dováží z Ruska i Čína. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...