Vláda stále počítá s koncem uhlí do roku 2033. Plán ale ohrožuje válka na Ukrajině

Nahrávám video
Události: Vláda stále počítá s koncem uhlí do roku 2033
Zdroj: ČT24

Plán skončit v Česku se spalováním uhlí do roku 2033 platí, shodují se představitelé vládní koalice. Také limity těžby podle zodpovědných ministerstev zůstávají neměnné. Do jejich záměru ale zasahuje Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině a s tím spojená nejistota ohledně dodávek plynu, který má surovinu částečně nahradit. Vláda by proto podle opozice měla říct, jaké zdroje bude využívat. Energetici připouští, že krátkodobé řešení může být zase v uhlí.

Uhelná komise předloni doporučila celkový útlum do roku 2038. Vláda Andreje Babiše (ANO) to vzala na vědomí a současný kabinet Petra Fialy (ODS) chce odklon od uhlí o pět let uspíšit.

Například v tepelné elektrárně v Mělníku společnost ČEZ již minulý rok odstavila svého času největší uhelný blok s výkonem pět set megawattů. Celou lokalitu chce kompletně proměnit, a to i s pomocí zemního plynu, jehož spalování produkuje oproti uhlí polovinu emisí. Strategie podle firmy platí, podrobněji ale své plány v současnosti komentovat nechce.

ČEZ zatím pouze oznámil, že bude jen déle než plánoval, využívat uhlí v elektrárně v Dětmarovicích. Skončit tam mělo už po příští zimě. „Bude to ještě nějaký rok dva, přesný termín bude stanoven až podle vývoje situace,“ informuje mluvčí ČEZ pro severní Moravu Vladislav Sobol.

„Jdeme tedy cestou nahradit uhlí hodně obnovitelnými zdroji, a plyn, který máme zatím z Ruska, nahradit odněkud jinud,“ plánuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Nejen konec uhlí posoudí nová státní energetická koncepce. Vláda ji chce předložit příští rok a aktualizovat v souladu s vývojem v Evropě.

OKD plánuje prodloužení těžby

Hospodářská komora dřívější termín akceptuje, Česko by si ale podle ní mělo vyjednat možnost nechat uhelné zdroje v záloze. „Pro stav nouze – a tam bych ani nemluvil o nějakém termínu, prostě tak dlouho, dokud to bude potřeba,“ navrhuje prezident komory Vladimír Dlouhý.

„Jestliže pouze marketingově a ideologicky prohlásím, že uhlí skončí o pět let dříve, tak k tomu musím říct to za B, a to je to, jaké zdroje budeme používat. To je to, co vláda vůbec neřekla,“ namítá místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Energetici nevylučují, že bude v nejbližší době potřeba více uhlí. Na prodloužení těžby se chystá například společnost OKD. „Krátkodobě se bohužel uhlí musí spálit víc, s tím se nedá nic dělat, ale nezachrání nás to dlouhodobě,“ upozorňuje však Jiří Koželouh, který je vedoucím energetického programu v environmentální nevládní organizaci Hnutí DUHA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
05:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 8 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
včera v 20:33

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 19:29

Zásahy do cenotvorby mohou narušit trh s palivy, míní asociace petrolejářů

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.
včeraAktualizovánovčera v 15:29

Rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 27,6 miliardy, výdaje tlumilo provizorium

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.
včeraAktualizovánovčera v 15:20
Načítání...