Vláda stále počítá s koncem uhlí do roku 2033. Plán ale ohrožuje válka na Ukrajině

3 minuty
Události: Vláda stále počítá s koncem uhlí do roku 2033
Zdroj: ČT24

Plán skončit v Česku se spalováním uhlí do roku 2033 platí, shodují se představitelé vládní koalice. Také limity těžby podle zodpovědných ministerstev zůstávají neměnné. Do jejich záměru ale zasahuje Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině a s tím spojená nejistota ohledně dodávek plynu, který má surovinu částečně nahradit. Vláda by proto podle opozice měla říct, jaké zdroje bude využívat. Energetici připouští, že krátkodobé řešení může být zase v uhlí.

Uhelná komise předloni doporučila celkový útlum do roku 2038. Vláda Andreje Babiše (ANO) to vzala na vědomí a současný kabinet Petra Fialy (ODS) chce odklon od uhlí o pět let uspíšit.

Například v tepelné elektrárně v Mělníku společnost ČEZ již minulý rok odstavila svého času největší uhelný blok s výkonem pět set megawattů. Celou lokalitu chce kompletně proměnit, a to i s pomocí zemního plynu, jehož spalování produkuje oproti uhlí polovinu emisí. Strategie podle firmy platí, podrobněji ale své plány v současnosti komentovat nechce.

ČEZ zatím pouze oznámil, že bude jen déle než plánoval, využívat uhlí v elektrárně v Dětmarovicích. Skončit tam mělo už po příští zimě. „Bude to ještě nějaký rok dva, přesný termín bude stanoven až podle vývoje situace,“ informuje mluvčí ČEZ pro severní Moravu Vladislav Sobol.

„Jdeme tedy cestou nahradit uhlí hodně obnovitelnými zdroji, a plyn, který máme zatím z Ruska, nahradit odněkud jinud,“ plánuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Nejen konec uhlí posoudí nová státní energetická koncepce. Vláda ji chce předložit příští rok a aktualizovat v souladu s vývojem v Evropě.

OKD plánuje prodloužení těžby

Hospodářská komora dřívější termín akceptuje, Česko by si ale podle ní mělo vyjednat možnost nechat uhelné zdroje v záloze. „Pro stav nouze – a tam bych ani nemluvil o nějakém termínu, prostě tak dlouho, dokud to bude potřeba,“ navrhuje prezident komory Vladimír Dlouhý.

„Jestliže pouze marketingově a ideologicky prohlásím, že uhlí skončí o pět let dříve, tak k tomu musím říct to za B, a to je to, jaké zdroje budeme používat. To je to, co vláda vůbec neřekla,“ namítá místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Energetici nevylučují, že bude v nejbližší době potřeba více uhlí. Na prodloužení těžby se chystá například společnost OKD. „Krátkodobě se bohužel uhlí musí spálit víc, s tím se nedá nic dělat, ale nezachrání nás to dlouhodobě,“ upozorňuje však Jiří Koželouh, který je vedoucím energetického programu v environmentální nevládní organizaci Hnutí DUHA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...