Meziroční inflace v lednu zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. Meziměsíční růst cen o 4,4 procenta je dokonce nejvyšší od ledna 1993. Důvodem prudkého růstu inflace je zejména zdražení energií, pohonných hmot a potravin. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Na meziměsíčním nárůstu cen se podepsalo zvýšení nákladů na bydlení, kde elektřina proti prosinci zdražila o téměř 39 procent a zemní plyn o 31 procent. Částečně to bylo ovlivněno návratem DPH u těchto položek, uvedli statistici. Vedle toho byly meziměsíčně vyšší i ceny potravin, alkoholu a dovolených.
„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému lednu o téměř deset procent. Je to nejvíce od července 1998, kdy meziroční růst cen dosáhl hodnoty 10,4 procenta. Největší vliv na výši lednového meziročního indexu měly ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ konstatuje vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
„Podle zimní prognózy České národní banky bude inflace v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách v blízkosti deseti procent. Ve světle aktuálních informací je přitom více než pravděpodobné, že v následujících měsících inflace tuto hodnotu o něco překoná,“ okomentoval ředitel sekce měnové v ČNB Petr Král.
Nájemné meziročně zdražilo o 4,3 procenta, vodné o 5,3 procenta a stočné o 6,4 procenta. Další v pořadí vlivu na meziroční inflaci byla doprava, kde o 11 procent zdražila auta a o 28 procent pohonné hmoty a oleje.
Mezi potravinami, které rovněž výrazně ovlivnily lednový meziroční index inflace, stouply ceny pekárenských výrobků a obilovin, mléčných výrobků a olejů a tuků. O necelá dvě procenta zdražilo i ovoce, zatímco o měsíc dříve jeho cena meziročně klesla.
Například polotučné trvanlivé mléko a brambory byly v lednu proti stejnému měsíci předchozího roku dražší o 16 procent a cukr o pětinu. Stouply i ceny oděvů.
Ceny zboží úhrnem vzrostly v lednu meziročně o 10,5 procenta a ceny služeb o 8,8 procenta. Meziměsíčně byly ceny zboží úhrnem vyšší o 5,9 procenta a ceny služeb o 2,2 procenta.
Předseda ČSÚ Marek Rojíček upozornil, že větší nárůsty se odehrávají zejména v lednu. „V lednu se odehrává řada změn administrativního charakteru – přecenění, zvýšení některých daní a podobně,“ řekl.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Události uvedl, že předložením rozpočtu na příští rok udělala vláda pro snížení inflace maximum. „Předložili jsme návrh rozpočtu, kde je schodek o 100 miliard nižší, než navrhla vláda Andreje Babiše. To je věc, kterou vláda dělat má a je to rozpočet protiinflační.“
Stanjura dodal, že vláda dál odmítá plošná opatření a snížení sazby DPH vybraných položek, tak jako to udělalo Polsko. „Nechceme jít takovou cestou, protože to je plošné opatření a my jsme pro opatření adresné. V tomto rozpočtu jsme proto tak připravili víc než dvacet miliard korun na zvýšení důchodů,“ řekl.
Inflace nejspíše překoná deset procent
Analytici předpokládají, že meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent. Obava z růstu inflačních očekávání zřejmě ještě povede ke zvýšení úrokových sazeb České národní banky. ČNB čekala lednovou inflaci 9,4 procenta, tedy o půl procentního bodu nižší.
Podle ekonoma a bývalého člena rady ČNB Lubomíra Lízala inflace překročí míru deseti procent už v únoru. Odhaduje, že ceny energií porostou až do léta. „Základní důvod, kterým jsou prázdné zásobníky plynu v Evropě, přetrvává, a dokud bude zima, tak samozřejmě pořád bude panovat obava z toho, že plynu je nedostatek,“ říká Lízal. Očekává proto ještě vlnu zdražování cen tepla.
Zásadní obrat v cenovém vývoji nepředpokládá pro nejbližší měsíce analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „U řady komodit se ceny na světových trzích drží vysoko nebo opět stoupají, což skrz dražší dovozy otevírá v tuzemsku prostor pro další růst cen. To se týká například pohonných hmot či elektřiny a plynu. Svého vrcholu zřejmě nedosáhl ani meziroční růst u cen potravin nebo nákladů vlastnického bydlení,“ míní.
Také podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče bude celková meziroční inflace v nejbližších dvou měsících dále růst a s veškerou pravděpodobností překoná deset procent. „V jarních měsících by se ale měl vývoj zklidnit a nejpozději od třetího čtvrtletí začne meziroční inflace viditelněji klesat,“ míní. Celoroční průměr by se podle analytiků mohl nacházet blízko devíti procent.
Lednová inflace je podle analytiků zároveň velmi důležitá i z pohledu nové makroekonomické prognózy ČNB, která počítala s meziročním růstem spotřebitelských cen o 9,4 procenta. „Vzhledem k tomu, že se inflace v lednu nacházela opět takzvaně nad prognózou, tak nelze vyloučit, že ČNB v březnu přistoupí ještě ke kosmetickému zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů,“ domnívá se analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Současně však relativně slabší jádrová inflace naznačuje, že úrokové sazby jsou blízko svého vrcholu, doplnil ekonom Komerční banky Michal Brožka.
Česko je nad průměrem EU
Zatímco v předchozích měsících byla inflace v Česku podle metodiky EU spíše průměrná, v lednu se dostala nad průměr celé EU. V lednu totiž harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v tuzemsku stoupl na 8,8 procenta z prosincových 5,4 procenta. Lednový odhad za eurozónu, který se od čísla za celou EU liší zpravidla jen málo, činí přitom 5,1 procenta. Konečná čísla za EU ale ještě nejsou známá.
Představitelé ČSÚ upozornili, že růst cen energií, který výrazně ovlivňuje v poslední době inflaci, ještě podle informací od dodavatelů v Česku bude pokračovat. Podíl energií na spotřebitelském koši je přitom podle tuzemských statistiků v rámci EU výrazně nadprůměrný.
„Situace v cenách energií v Česku se začíná dramaticky měnit od ledna 2022, a to je i jedním z důvodů návratu tuzemské inflace na historicky obvyklejší přední místa v evropském žebříčku,“ podotkl Rojíček.
Ceny energií pro bydlení, kam patří plyn, elektřina i dodávka tepla, podle posledních úplných dat EU v prosinci 2021 stouply meziročně nejvíce v Estonsku (o 77,8 procenta), Nizozemsku (o 74,9 procenta), Belgii (o 57,4 procenta) a ve Španělsku (o 54,8 procenta). Naopak Slovensko v prosinci vykázalo pokles o 3,9 procenta a Česko díky dočasnému odpuštění DPH u energií pokles o 8,5 procenta.
„Za růstem inflace v Evropě stojí především ceny energií. Zpočátku roku 2021 se to týkalo pohonných hmot, posléze se zvedaly ceny elektřiny a od druhé poloviny roku 2021 pak zejména ceny plynu. Tyto cenové nárůsty jsou ale při srovnání jednotlivých zemí co do intenzity i načasování velmi nerovnoměrné,“ uvedl ředitel odboru statistiky Jiří Mrázek. Podle něj vzestup cen za poslední půlrok je výrazný všude v Evropě, ale Česko a Slovensko se v tuto dobu držely spíše průměru.
Vývozní a dovozní ceny za prosinec rostly
Ze zpráv ČSÚ pak ještě vyplývá, že v prosinci loňského roku stouply vývozní ceny meziročně o 11,4 procenta a dovozní o 13,9 procenta. Rozhodující vliv mělo zdražení exportních cen elektřiny, ropných výrobků, uhlí a plynu o 129,4 procenta. Dovozní ceny minerálních paliv vzrostly meziročně o 120,8 procenta.
Za celý loňský rok se vývozní ceny v průměru zvýšily o 5,8 procenta ve srovnání s rokem 2020. Dovozní stouply o 6,1 procenta. Nejvíce loni v importu zdražovala minerální paliva, a to o 68,8 procenta. Vývozní ceny minerálních paliv a energií stouply loni meziročně o téměř 58 procent.
Kromě výrazného zdražení minerálních paliv a energií se na prosincovém zvýšení vývozních cen podílelo zdražování ostatních surovin o více než polovinu, zejména růst cen dřeva a kovového odpadu. Připlácelo se rovněž za chemikálie i polotovary, jako jsou železo či ocel. Klesly pouze ceny nápojů a tabáku, a to o dvě procenta.
