Stát sliboval podpořit z evropských peněz stavbu pěti tisíc sociálních bytů, vznikne sotva polovina, zjistila kontrola

Jen necelá polovina z plánovaných pěti tisíc sociálních bytů, které chtěl nechat stát do roku 2023 postavit z evropských peněz, opravdu vznikne. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zabýval uskutečňováním záměrů ministerstva pro místní rozvoj. Připustil, že hlavním důvodem byl malý zájem žadatelů o podporu, což ale přičítá podmínkám pro podávání žádostí. Kritizoval i dlouhý čas na hodnocení projektů. Ministerstvo připustilo, že s výstavbou sociálních bytů jsou potíže, slíbilo nápravu.

Z Integrovaného regionálního operačního programu plánovalo ministerstvo pro místní rozvoj v období 2014 až 2020 (jehož projekty ale skončí až napřesrok) zaplatit stavbu pěti tisíc sociálních bytů. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se to ani zdaleka nepodařilo.

„Vznikne jich maximálně 2212. A to jen v případě, že se podaří dokončit všechny už rozběhnuté projekty,“ uvedli kontroloři. Upozornili přitom, že dokončení zahájených projektů není v tomto případě zdaleka samozřejmé, před koncem kontroly byly předčasně ukončeny desítky z nich, takže nevzniklo na pět stovek slíbených sociálních bytů.

Malý zájem, nejasná pravidla

Za hlavní příčinu toho, že se ministerstvu nepodaří naplnit někdejší cíle ani z poloviny, považují však kontroloři malý zájem o podporu při výstavbě sociálních bytů. Malý zájem byl důsledkem toho, jak byly původně nastaveny podmínky pro získání dotací, míní NKÚ.

Kontroloři se podivili nad tím, že když se ukázalo, že je o dotace na sociální byty malý zájem, nejprve ministerstvo snížilo množství přidělených peněz ze 7,5 na 4,5 miliardy korun a až potom se začalo zabývat podmínkami. Nakonec je upravilo, i tak ale nebude vyčerpána nejméně třetina plánovaných peněz.

K malému zájmu o dotace přispěly podle NKÚ i legislativní nedostatky. „V době, kdy MMR nastavovalo podporu z IROP, nebyla oblast sociálního bydlení upravena tak, aby bylo jednoznačně vymezeno sociální bydlení,“ upozornil.

Kontrolorům se nelíbilo ani to, že při výběru projektů ministerstvo nezohledňovalo náklady v přepočtu na podpořený byt, lůžko nebo osobu využívající sociální bydlení a nestanovilo ani žádné jiné kritérium, které by bralo v potaz vynaložené peníze v porovnání s jejich přínosy. Doba hodnocení projektu byla v průměru 252 dní, hlavně kvůli dlouhému získávání stavebního povolení. Původně ministerstvo počítalo s tím, že hodnocení projektů potrvá zhruba 152 dní.

Musíme dosáhnout pokroku, zní z ministerstva

Nejvyšší kontrolní úřad se zabýval projekty z let 2016 až 2021. V tomto období se v čele resortu pro místní rozvoj vystřídaly Karla Šlechtová a Klára Dostálová (obě byly ve vládě za ANO). Nynější vedení úřadu chce výsledky kontroly zohlednit.

„Mohu potvrdit, že závěrům NKÚ přikládáme značnou pozornost, a o možnostech podpory sociálního bydlení budeme podrobně hovořit s představiteli měst a obcí. Aktuálně se zaměřujeme na shromáždění potřebných dat. V této oblasti musíme zkrátka dosáhnout podstatného pokroku,“ uvedl hlavní ekonomický poradce ministra Ivana Bartoše (Piráti) Otakar Cejnar.

Bartoš by chtěl situaci zlepšit prostřednictvím nového zákona o podpoře bydlení. Současnou situaci považuje i za dědictví „chaotické privatizace“ bytového fondu v minulosti. Byla podle něj zneužita spekulanty a uskutečnila se bez jakéhokoliv plánování budoucích potřeb.