Jednání o zdanění nadnárodních firem bude v EU asi ještě složité, odhaduje ministr Stanjura

Nahrávám video

Úterního jednání Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti (Ecofin) se v úterý poprvé zúčastnil Zbyněk Stanjura (ODS), český ministr financí. Po jednání odpovídal na otázky českých novinářů. Nejdříve se věnoval chystanému zdanění nadnárodních firem (minimální dani z příjmů u korporací). To navazuje na říjnovou dohodu více než stovky zemí v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

„Byl to nejdůležitější bod dnešního jednání. Debata k tomu byla poměrně bohatá, prezentoval jsem stanovisko naší vlády, že jsme přivítali dohodu na úrovni OECD. Když už se chystá směrnice, doporučili jsme, aby tam nebylo žádné další rozšíření, žádné další výjimky. Protože pak bychom nebyli schopni splnit ten ambiciózní cíl, který má francouzské předsednictví, aby to bylo do konce roku nejen napsáno, ale i implementováno v jednotlivých členských zemích.

A čím méně tam bude změn, tím je větší šance, že to v těch členských zemích projde. Když jsme poslouchali vystoupení jednotlivých ministrů, tak ten průběh nemusí být úplně hladký.“

  • Státy Evropské unie by se mohly na nových pravidlech pro zdanění nadnárodních podniků dohodnout do března. Počítá s tím plán francouzského předsednictví. Současné jednání navazuje na loňskou daňovou dohodu více než stovky zemí světa v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její první pilíř se má například týkat digitální daně, druhý pak minimální výše korporátního zdanění 15 procent.

Říkáte, že to nemusí být úplně hladké, když Francouzi očekávají, že by to mohlo být do konce roku. Předpokládáte, že to pro vás osobně bude jedna ze stěžejních věcí, které budete muset řešit v rámci českého předsednictví?

„Uvidíme, jak to dopadne. Francie má ambici to jednání uzavřít během svého předsednictví, pokud se to povede, tak my to nepřevezmeme.

Obecně platí, že program předsednického tria je společný a co se nepodaří dojednat během francouzského předsednictví, tak automaticky a plynule přejde na naše, případně na švédské předsednictví. Ambice je mít tu směrnici do pololetí, tak aby ji v druhém pololetí letošního roku mohly schválit a implementovat jednotlivé členské země, tak aby to platilo od 1. ledna 2023.“

Některé státy, jako například Maďarsko, mají problém s tímto vysokým tempem. Říkají, že by bylo nejlépe to sladit s implementací prvního pilíře, kde není úplně jistý třeba souhlas Spojených států. Nemyslíte si, že by bylo na místě trošku počkat a pozdržet toto schvalování a počkat třeba až na české předsednictví?

„Já myslím, že pokud to jen trochu jde, tak je třeba jednat. Vždycky je lepší být trochu připravený dopředu. Nicméně ten první pilíř by měl platit od 1. ledna 2023. Tam se nepředpokládá evropská směrnice, tam by měla stačit dohoda na úrovni OECD. V okamžiku, kdy bychom se například 30. listopadu dozvěděli, že dohoda k prvnímu pilíři je hotová, tak těžko můžete zahájit práce na té směrnici. Takže ono to bude souběžně. Cíl je velmi ambiciózní, uvidíme.

Nejlepší je pro mnohé členské státy, včetně České republiky, aby oba dva pilíře vstoupily v účinnost najednou. Aby to nebylo jedno nebo druhé. Protože jedno se, zjednodušeně, týká digitální daně, a to druhé se týká minimální úrovně, nebo minimálně efektivní daňové zátěže právnických osob.“

Pane ministře, poprvé jste se dnes účastnil jednání Rady, které budete zanedlouho předsedat. Jaký si odvážíte základní postřeh, který jste třeba nevěděl, pro to budoucí řízení? Jestli jste třeba klidnější, nebo nervóznější?

„Když jsem tady byl poprvé, tak pro mě bylo nové všechno. Člověk dostane nějaké informace dopředu, když se připravuje, ale zažije to poprvé. Myslím, že to probíhá profesionálně, že debaty jsou poměrně klidné. Většinou členské státy prezentují svá připravená stanoviska.

Bude tedy hodně záležet na agendě. Pokud nebude konfliktní, tak jednání budou poměrně klidná a relativně krátká. Pokud budou konfliktní body, tak je poměrně logické, že debata bude delší a možná ostřejší, protože co všichni u návrhu té směrnice posuzují: jaký bude dopad na jejich zemi, když k té směrnici přistoupí. Jaké jsou přínosy, jaká mohou být rizika, a to každý dělá.

Já se budu učit ještě těch pět měsíců, protože mě čeká ještě pět Ecofinů, než se staneme předsednickou zemí. Já se chci zúčastnit všech, pokud nebude nezbytně nutná účast v České republice kvůli nějaké mimořádné situaci, kdy by mě pan premiér nechal v České republice.

My jsme před chvílí také jednali se šéfem Euroskupiny, tak abychom začali připravovat i spolupráci s ní, protože to vždycky navazuje na jednání Euroskupiny. S mým irským kolegou jsme jednali o tom, jak by mohla vypadat koordinace těchto dvou orgánů.“

Kromě šéfa Euroskupiny jste jednal s francouzským ministrem. Myslíte že se vám podařilo nastavit osobní vztahy?

„Hodnotit, zda se mi podařilo nastavit osobní vztahy během prvního dvaceti- či třicetiminutového setkání, mi přijde moc odvážné. Já vím, že tady na té evropské úrovni se slovy přítel moc nešetří. Ta jednání pro mě byla velmi zajímavá, velmi dobrá, partnerská v pravém slova smyslu. S irským kolegou jsme mluvili zejména o fiskálních pravidlech, s francouzským kolegou pak o prioritách jejich předsednictví, o společném programu toho předsednického tria. 

Pak jsem měl ještě pár krátkých setkání s ministry z jiných zemí, kdy jsme si jenom vyměnili nějaké vstupní názory, domluvili jsme si nějaké návštěvy, některé ministry jsem pozval do Prahy, aby přijeli. Určitě budeme úzce spolupracovat se švédským kolegou, jako zemí, která půjde po nás. Ta jednání byla opravdu konstruktivní a partnerská.“

Váš osobní pocit z toho, co jste dnes zažil. Něco vás zaskočilo, něco jste nečekal?

„Myslím, že mě nezaskočilo nic. Já myslím, že když člověk poprvé někam přijde, tak má více poslouchat než mluvit. Tím jsem se řídil dneska. Dívat se, jak je to zorganizované, ptát se, to jsem se ptal i těch kolegů na neformální zvyky, protože nemáte jen formální pravidla, a jsou nějaké neformální zvyky.

Nevím, jestli je to štěstí nebo náhoda, myslím, že nás je nových osm ministrů. To je poměrně hodně najednou, to mi přijde jako velké číslo. Na druhé straně někteří z těchto koelgů jsou velmi zkušení a jsou ve funkcích mnoho let. A z té debaty to nebylo poznat, musím říct.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
13:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
17:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
včera v 22:01

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 12:58

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
včera v 08:01

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Regulace cen paliv by mohla skončit už před prázdninami

Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.
19. 6. 2026
Načítání...