Jednání o zdanění nadnárodních firem bude v EU asi ještě složité, odhaduje ministr Stanjura

8 minut
Zbyněk Stanjura po jednání ministrů financí EU
Zdroj: ČT24

Úterního jednání Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti (Ecofin) se v úterý poprvé zúčastnil Zbyněk Stanjura (ODS), český ministr financí. Po jednání odpovídal na otázky českých novinářů. Nejdříve se věnoval chystanému zdanění nadnárodních firem (minimální dani z příjmů u korporací). To navazuje na říjnovou dohodu více než stovky zemí v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

„Byl to nejdůležitější bod dnešního jednání. Debata k tomu byla poměrně bohatá, prezentoval jsem stanovisko naší vlády, že jsme přivítali dohodu na úrovni OECD. Když už se chystá směrnice, doporučili jsme, aby tam nebylo žádné další rozšíření, žádné další výjimky. Protože pak bychom nebyli schopni splnit ten ambiciózní cíl, který má francouzské předsednictví, aby to bylo do konce roku nejen napsáno, ale i implementováno v jednotlivých členských zemích.

A čím méně tam bude změn, tím je větší šance, že to v těch členských zemích projde. Když jsme poslouchali vystoupení jednotlivých ministrů, tak ten průběh nemusí být úplně hladký.“

  • Státy Evropské unie by se mohly na nových pravidlech pro zdanění nadnárodních podniků dohodnout do března. Počítá s tím plán francouzského předsednictví. Současné jednání navazuje na loňskou daňovou dohodu více než stovky zemí světa v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její první pilíř se má například týkat digitální daně, druhý pak minimální výše korporátního zdanění 15 procent.

Říkáte, že to nemusí být úplně hladké, když Francouzi očekávají, že by to mohlo být do konce roku. Předpokládáte, že to pro vás osobně bude jedna ze stěžejních věcí, které budete muset řešit v rámci českého předsednictví?

„Uvidíme, jak to dopadne. Francie má ambici to jednání uzavřít během svého předsednictví, pokud se to povede, tak my to nepřevezmeme.

Obecně platí, že program předsednického tria je společný a co se nepodaří dojednat během francouzského předsednictví, tak automaticky a plynule přejde na naše, případně na švédské předsednictví. Ambice je mít tu směrnici do pololetí, tak aby ji v druhém pololetí letošního roku mohly schválit a implementovat jednotlivé členské země, tak aby to platilo od 1. ledna 2023.“

Některé státy, jako například Maďarsko, mají problém s tímto vysokým tempem. Říkají, že by bylo nejlépe to sladit s implementací prvního pilíře, kde není úplně jistý třeba souhlas Spojených států. Nemyslíte si, že by bylo na místě trošku počkat a pozdržet toto schvalování a počkat třeba až na české předsednictví?

„Já myslím, že pokud to jen trochu jde, tak je třeba jednat. Vždycky je lepší být trochu připravený dopředu. Nicméně ten první pilíř by měl platit od 1. ledna 2023. Tam se nepředpokládá evropská směrnice, tam by měla stačit dohoda na úrovni OECD. V okamžiku, kdy bychom se například 30. listopadu dozvěděli, že dohoda k prvnímu pilíři je hotová, tak těžko můžete zahájit práce na té směrnici. Takže ono to bude souběžně. Cíl je velmi ambiciózní, uvidíme.

Nejlepší je pro mnohé členské státy, včetně České republiky, aby oba dva pilíře vstoupily v účinnost najednou. Aby to nebylo jedno nebo druhé. Protože jedno se, zjednodušeně, týká digitální daně, a to druhé se týká minimální úrovně, nebo minimálně efektivní daňové zátěže právnických osob.“

Pane ministře, poprvé jste se dnes účastnil jednání Rady, které budete zanedlouho předsedat. Jaký si odvážíte základní postřeh, který jste třeba nevěděl, pro to budoucí řízení? Jestli jste třeba klidnější, nebo nervóznější?

„Když jsem tady byl poprvé, tak pro mě bylo nové všechno. Člověk dostane nějaké informace dopředu, když se připravuje, ale zažije to poprvé. Myslím, že to probíhá profesionálně, že debaty jsou poměrně klidné. Většinou členské státy prezentují svá připravená stanoviska.

Bude tedy hodně záležet na agendě. Pokud nebude konfliktní, tak jednání budou poměrně klidná a relativně krátká. Pokud budou konfliktní body, tak je poměrně logické, že debata bude delší a možná ostřejší, protože co všichni u návrhu té směrnice posuzují: jaký bude dopad na jejich zemi, když k té směrnici přistoupí. Jaké jsou přínosy, jaká mohou být rizika, a to každý dělá.

Já se budu učit ještě těch pět měsíců, protože mě čeká ještě pět Ecofinů, než se staneme předsednickou zemí. Já se chci zúčastnit všech, pokud nebude nezbytně nutná účast v České republice kvůli nějaké mimořádné situaci, kdy by mě pan premiér nechal v České republice.

My jsme před chvílí také jednali se šéfem Euroskupiny, tak abychom začali připravovat i spolupráci s ní, protože to vždycky navazuje na jednání Euroskupiny. S mým irským kolegou jsme jednali o tom, jak by mohla vypadat koordinace těchto dvou orgánů.“

Kromě šéfa Euroskupiny jste jednal s francouzským ministrem. Myslíte že se vám podařilo nastavit osobní vztahy?

„Hodnotit, zda se mi podařilo nastavit osobní vztahy během prvního dvaceti- či třicetiminutového setkání, mi přijde moc odvážné. Já vím, že tady na té evropské úrovni se slovy přítel moc nešetří. Ta jednání pro mě byla velmi zajímavá, velmi dobrá, partnerská v pravém slova smyslu. S irským kolegou jsme mluvili zejména o fiskálních pravidlech, s francouzským kolegou pak o prioritách jejich předsednictví, o společném programu toho předsednického tria. 

Pak jsem měl ještě pár krátkých setkání s ministry z jiných zemí, kdy jsme si jenom vyměnili nějaké vstupní názory, domluvili jsme si nějaké návštěvy, některé ministry jsem pozval do Prahy, aby přijeli. Určitě budeme úzce spolupracovat se švédským kolegou, jako zemí, která půjde po nás. Ta jednání byla opravdu konstruktivní a partnerská.“

Váš osobní pocit z toho, co jste dnes zažil. Něco vás zaskočilo, něco jste nečekal?

„Myslím, že mě nezaskočilo nic. Já myslím, že když člověk poprvé někam přijde, tak má více poslouchat než mluvit. Tím jsem se řídil dneska. Dívat se, jak je to zorganizované, ptát se, to jsem se ptal i těch kolegů na neformální zvyky, protože nemáte jen formální pravidla, a jsou nějaké neformální zvyky.

Nevím, jestli je to štěstí nebo náhoda, myslím, že nás je nových osm ministrů. To je poměrně hodně najednou, to mi přijde jako velké číslo. Na druhé straně někteří z těchto koelgů jsou velmi zkušení a jsou ve funkcích mnoho let. A z té debaty to nebylo poznat, musím říct.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
před 18 hhodinami

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Rozpočet upravíme, schodek je ale výsledkem končící vlády, řekla Schillerová

Nastupující vláda ANO, SPD a Motoristů je připravená státní rozpočet na příští rok upravit tak, aby byl reálný, uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která by se v pondělí 15. prosince měla opětovně stát ministryní financí. V každém případě ale platí, že schodek v příštím roce bude výsledkem práce premiéra v demisi Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS), napsala na síti X. Ministři vlády v demisi ve středu uvedli, že rozpočet přepracovávat nebudou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Čínský výrobce vodičů Gold Cup Electric investuje v Plané dvě miliardy

Čínská společnost Gold Cup Electric Apparatus, přední světový výrobce magnetických vodičů, postaví v Česku svůj první evropský výrobní závod. V areálu bývalé balírny čokolády v Plané u Mariánských Lázní na Tachovsku investuje přes dvě miliardy korun, informoval mluvčí agentury CzechInvest Zdeněk Vesecký. Firma chce zahájit výrobu ve druhém čtvrtletí 2026. Přestavba areálu už podle něj začala, stejně jako nábor prvních sedmdesáti zaměstnanců.
9. 12. 2025

Evropská komise vyšetřuje Google kvůli využívání obsahu pro účely AI

Evropská komise (EK) začala vyšetřovat americkou společnost Google. Firmu podezírá, že při používání online obsahu pro účely umělé inteligence (AI) porušuje pravidla hospodářské soutěže. Případná pokuta může dosáhnout až deseti procent celosvětových ročních příjmů firmy. Google se k vyšetřování bezprostředně nevyjádřil.
9. 12. 2025Aktualizováno9. 12. 2025

Trump schválil za „určitých podmínek“ vývoz některých čipů Nvidia do Číny

Bílý dům za určitých podmínek povolí vývoz čipů H200 společnosti Nvidia do Číny. Americký prezident Donald Trump to napsal na své sociální síti Truth Social. Doplnil, že o tom již informoval čínského vládce Si Ťin-pchinga, který na zprávy „reagoval pozitivně“. Společnost bude moci podle zpravodajských agentur prodávat vyspělý čip používaný k vývoji umělé inteligence pouze předem schváleným zákazníkům.
9. 12. 2025Aktualizováno9. 12. 2025

Turecké aerolinky Pegasus kupují Smartwings

Turecké aerolinky Pegasus Airlines podepsaly závaznou smlouvu za 154 milionů eur (3,8 miliardy korun) na koupi společnosti Smartwings patřící ČSA. Informuje o tom web Türkiye Today. Pegasus na síti X bez dalších podrobností oznámil, že podepsal dohodu o převzetí Smartwings a jejího akcionáře ČSA. Oficiálně cenu transakce ani jedna ze stran neuvedla. Polská média uvádějí, že obchod na poslední chvíli zmařil naději tamních aerolinií LOT.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Průmyslová výroba v říjnu zrychlila meziroční růst, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba v Česku v říjnu zrychlila meziroční růst na 1,1 procenta po zářijovém revidovaném zvýšení o 0,8 procenta. Stavebnictví v říjnu naopak zpomalilo meziroční růst na 7,1 procenta. Zahraniční obchod Česka byl meziročně o patnáct miliard korun vyšší. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025
Načítání...