Cena emisních povolenek v EU vystoupila na rekordních více než sedmdesát eur za tunu

Cena emisních povolenek v Evropské unii poprvé překročila hranici 70 eur (zhruba 1780 korun) za tunu, ukazují grafy. Systém obchodování s povolenkami byl v Evropské unii zaveden v roce 2005 a růst cen z posledních měsíců je jedním z faktorů, které přispívají i k růstu cen energií. Podle analytiků cena emisních povolenek poroste a domácnostem se zdraží elektřina.

Cena se v pondělí dopoledne vyšplhala až na 70,43 eura za tunu, později mírně klesla a kolem poledne se pohybovala v blízkosti 69,90 eura za tunu. Za poslední rok cena vzrostla přibližně o šedesát procent, nad 60 eur za tunu se poprvé dostala koncem srpna.

Do cen se nyní promítlo chladné počasí a také nižší výkon větrných elektráren. Tím stoupla výroba energií pomocí fosilních paliv a následně se zvýšila poptávka po povolenkách, řekla agentuře Reuters analytička společnosti Refinitiv Ingvild Sorhusová.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Evropská komise (EK) v květnu uvedla, že počet povolenek v oběhu se loni zvýšil, protože pandemie covidu-19 vedla k poklesu emisí. Na konci loňského roku bylo podle Komise v oběhu zhruba 1,579 miliardy povolenek, o čtrnáct procent více než před rokem. Komise proto rozhodla, že z budoucích aukcí stáhne 378,9 milionu povolenek a umístí je do rezervy pro stabilizaci trhu.

Ekonom Šnobr: Trochu úlet

Na rekordní cenu emisních povolenek se objevují i reakce na Twitteru. „Emisní povolenka právě zdolala hranici 70 eur. Nebude to dlouho trvat a brzy se opět dozvíme, že za zdražování elektřiny může trh,“ uvedla na svém twitterovém účtu společnost Sev.en Energy.

Ekonom Michal Šnobr, který patří k menšinovým akcionářům ČEZ a který je poradcem investiční skupiny J&T, označil překonání hranice 70 eur jako „trochu úlet“. „Touto rychlostí se v určitém okamžiku odchod od uhlí může vymknout kontrole,“ napsal Šnobr na Twitteru.

Analytik Pavel Farkač uvedl, že cena emisní povolenky aktuálně odpovídá „větší polovině“ ceny silové elektřiny. Farkač je analytik skupiny Sev.en Energy, která se zaměřuje na konvenční způsob výroby elektrické energie, zabývá se mimo jiné těžbou uhlí.

„Pokud se na této úrovni udrží i do budoucna či půjde ještě výš, můžeme zapomenout na to, že se ceny pro koncové zákazníky vrátí na hodnoty, na které byli zvyklí ještě letos. Je to tvrdá a jednoznačná ekonomická odpověď na otázku, zda se Evropa v nadcházejících dekádách obejde bez fosilních paliv. Zejména v zimě rozhodně ne,“ řekl Farkač.

Navíc v energetickém mixu je podle něj možné dlouhodobě sledovat nástup dováženého plynu na úkor domácího uhlí. Výsledkem je hned dvojí negativní dopad na evropské ceny elektřiny. „Kromě emisní povolenky do nich promlouvá i značně nevyzpytatelná cena samotného plynu,“ uvedl Farkač.

„Dopad bude dramatický“

Analytik ENAS Energy Services Vladimír Štěpán s odkazem na dřívější vyjádření Šnobra uvedl, že každé zdražení povolenky o jedno euro způsobí zdražení elektřiny o 0,7 až euro na megawatthodinu. „Vím, že se objevily komentáře, že cena povolenky ovlivní cenu elektřiny minimálně, proto to uvádím. Myslím, že dopad bude dramatický,“ řekl Štěpán.

Před několika dny vydala Evropská unie stanovisko, že nebude regulovat, respektive fixně stanovovat cenu povolenky. „Takže jí vydala napospas spekulantům, kteří vyženou cenu ještě výše, na 80 nebo i 90 eur. Což je v současnosti, kdy jsou ceny energií extrémní, velmi špatná zpráva. Ještě před zimním obdobím,“ řekl Štěpán. Je to podle něj další případ, kdy EU příliš rychle uzavírá zdroje, za které nemá náhradu.

Vyšší ceny podle něj postihnou hlavně nízkoúčinné zdroje pro výrobu tepla a elektřiny, ale i průmyslové podniky, tedy zdroje, které spalují uhlí. „To urychlí přechod těchto zdrojů zejména na plyn. V současné době asi až příliš rychle,“ řekl Štěpán.

„Znečišťovatelé mají povolenek dostatek“

Analytik ENA Jiří Gavor uvedl, že důvodem rostoucí ceny povolenek je rostoucí poptávka. „Neznáme přesnou strukturu poptávky, jestli je ze strany finančních investorů, což je poslední dobou problém, nebo ze strany znečišťovatelů, kteří ale mají povolenek dostatek,“ řekl Gavor. Je podle něj ale možné, že je znečišťovatelé nakupují nyní, aby se v budoucnu vyhnuli jejich vyšším cenám.

Podle něj se vyšší ceny za emisní povolenky promítnou i do účtu za elektřiny v domácnostech, a to v časovém horizontu podle fixace. „Zklamal mě postoj Evropské komise, která naprosto nereaguje na to, že cena povolenek roste příliš rychle a příliš nepředvídatelně,“ řekl Gavor. Emisní povolenka je podle něj nástrojem, jak ovlivnit celkovou velkoobchodní cenu elektřiny.

„Klíčem k pochopení je Německo“

Klíčem k pochopení rostoucích cen emisních povolenek je podle ekonoma Natland Petra Bartoně Německo. „To pokračuje v odchodu jak z atomové energie, tak z uhlí. Velká část těchto elektráren má tam být vypnuta již příští rok. Stavění obnovitelných zdrojů jde pomalu, tak výpadek výroby měl nahradit výkon plynových elektráren,“ řekl.

Ty mají volnou kapacitu, protože byly zatím používány jen ve špičce , jelikož plyn lze rychle spustit a zase vypnout. „Do toho však přišlo zdražení plynu v Evropě. Při tak vysokých cenách už se více vyplatí spustit uhelné elektrárny – navzdory vysokým cenám za povolenky,“ dodal.

Z evropského pohledu je podle něj cena povolenek ještě nízká, teprve až naroste dál, stane se elektřina z plynu levnější než elektřina z uhlí, a emise budou moci klesnout. „V Glasgow se navíc před dvěma týdny domluvilo, že emisní povolenky mají být rozšířeny na celý svět, což opět zvyšuje atraktivitu evropských povolenek a jejich cenu,“ uvedl Bartoň.

Jak rychle se zvýšení cen povolenek promítne do cen pro domácnosti záleží na tom, v jakém režimu domácnost energie odebírá. „Velká část má roční fixy, velcí odběratelé na příští rok již stanovili, a tak pokud nedojde k zatím neočekávaným obřím růstům, náklad vyšších cen ponesou dodavatelé, nikoli domácnosti,“ řekl Bartoň. Domácnosti, které ještě nepřešly od ukončených dodavatelů na delší kontrakty, cenu podle něj pocítí okamžitě, protože platí okamžitou tržní cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Špinavý byznys agentur práce je propojený, zjistili Reportéři ČT

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.
před 6 hhodinami

Zadlužená VoZP jedná o sloučení s pojišťovnou ministerstva vnitra, píše Aktuálně.cz

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) má nesplacené závazky za skoro miliardu korun, uvedl server Aktuálně.cz. Instituce se 700 tisíci klienty proto podala návrh na sloučení se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra, řekl portálu člen správní rady VoZP Zoltán Bubeník.
před 18 hhodinami

Tempo růstu cen nemovitostí zrychlilo

V prvních třech měsících letošního roku zrychlilo tempo růstu cen u všech typů nemovitostí – pozemků, rodinných domů i bytů. Právě byty přitom zdražily nejvíce – skoro o čtyři procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Oproti loňsku jejich ceny stouply o deset procent. V Praze a Brně zároveň roste zájem o takzvané mikrobyty s výměrou kolem dvaceti metrů čtverečních. Vyplývá to z indexu bydlení ČSOB.
před 21 hhodinami

Euro o hospodářském úspěchu země nerozhoduje, zaznělo v 90' ČT24

Bulharsko by se příští rok mohlo stát jednadvacátým členem eurozóny. V Česku většina lidí přijetí eura odmítá. Hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček a hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek mluvili v 90’ ČT24 mimo jiné o tom, že přijetí či nepřijetí eura nerozhoduje o hospodářském úspěchu země.
včera v 13:13

Od těch z dovozu je odlišuje slupka. Rané brambory z tuzemska jsou opět k mání

Po roce jsou k dostání opět české rané brambory. V obchodech budou zhruba do konce června. Z celkových produkčních ploch tvoří asi pět procent. Na rozdíl od klasických brambor je ale může každý jasně rozeznat od těch z dovozu. U tuzemských raných brambor je totiž možné slupku jednoduše odloupnout prsty. Nemají ale tak dlouhou skladovatelnost. Ideální je spotřebovat je ihned po zakoupení. Česko je v produkci brambor soběstačné ze 75 procent. Největší bramborářskou oblastí je Vysočina, následuje Středočeský kraj.
včera v 06:30

Česko je bitcoinová velmoc, vývoj překotný, regulace nutná, míní ekonomové

Bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls v pořadu Otázky Václava Moravce podotkl, že krypotoměny mohou hrát v ekonomice státu i velmi pozitivní roli. Podle ekonomů Mojmíra Hampla a Ladislava Krištoufka je Česko dokonce bitcoinovou či kryptoměnovou velmocí. Odborníci se však shodují, že vývoj na trhu s digitálními měnami je velmi překotný a legislativa často nestíhá reagovat. Tuzemské normy v této oblasti však hodnotí jako dobré.
8. 6. 2025

Čína drží Evropu „v šachu“ díky kovům vzácných zemin, restrikce zmírní

Peking je ochoten urychlit schvalování licencí pro vývoz kovů vzácných zemin do Evropské unie, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Restrikce na vývoz těchto kovů narušily dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích po celém světě.
7. 6. 2025

Trump zvažuje omezit Muskovy vládní zakázky

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že brzy rozhodne o příštím šéfovi centrální banky a pečlivě zváží, zda omezit vládní zakázky miliardáři Elonu Muskovi, který byl ještě nedávno jeho blízkým spojencem. Uvedl také, že zatím nerozhodl, jestli zavede další sankce proti Rusku, které zvažuje americký Senát. Peking podle Trumpa zároveň souhlasí s obnovením dodávek kovů vzácných zemin.
7. 6. 2025Aktualizováno7. 6. 2025
Načítání...