Lidé mají poslední měsíc na uplatnění voucherů za neuskutečněné zájezdy

7 minut
Poslední měsíc na uplatnění lex voucherů
Zdroj: ČT24

Lidé mají poslední měsíc na to uplatnit takzvané vouchery, které dostali za neuskutečněné zájezdy kvůli epidemii koronaviru. Vybrat si tak mohli později třeba jinou destinaci v jiném termínu. Řada klientů ale stále na dovolenou neodjela a nemá ani své peníze. Společnosti vydaly Čechům dva typy voucherů celkem v hodnotě 2,4 miliardy korun.

Jedním typem jsou ty podle zákona z dílny ministerstva pro místní rozvoj známého jako „lex voucher“, a odpovídají příslušným legislativním podmínkám. Druhým typem jsou vlastní poukázky jednolivých kanceláří, a tyto poukazy se již řídí jen podmínkami cestovek. 

Čím se oba typy liší? Lex voucher se vztahuje pouze na zájezdy zrušené z důvodu epidemie. Klient je mohl dostat od cestovky i bez souhlasu. Existovaly ale skupiny lidí, které ho mohly odmítnout  – třeba senioři, nebo těhotné ženy.

Platnost lex voucherů je do konce srpna, pokud ho klient do té doby nevymění za jiný zájezd, musí mu ho cestovní kancelář nejpozději do 15. září proplatit. Pokud tak neudělá, musí se klient obrátit na soud. Oba typy voucherů jsou pojištěny proti krachu cestovky. 

„Z pohledu pojištění pro případ úpadku tam rozdíl není. Pokud dojde ke krachu cestovní kanceláře, tak klienti, kteří mají vouchery vystavené podle zákona lex voucher, i ti, kteří mají vouchery vystavené podle podmínek cestovních kanceláří, mají nárok na pojistné plnění,“ vysvětluje ředitel obchodu a marketingu Evropské pojišťovny, Štěpán Landík.

V případě poukázek od cestovek ale neplatí, že ho cestovní kancelář musí do 15. září proplatit. Vše se řídí konkrétními podmínkami cestovní kanceláře. Klient s vydáním této poukázky podle ministerstva pro místní rozvoj musel souhlasit.

Možný je i prodej voucheru, měla by ho ale nejdříve schválit cestovní kancelář

Vouchery podle zákona lex voucher jsou sice platné do konce srpna, to ale neznamená, že za ně nelze koupit zájezd, který se koná třeba až příští rok. Pokud už teď cestovní kancelář vypisuje například lyžařské zájezdy na příští zimu, mohou lidé tento zájezd uhradit tímto voucherem, musí to ale stihnout do konce srpna.

Podle ministerstva pro místní rozvoj by v případě, že si klient vybere zájezd levnější, než je hodnota státně garantovaného voucheru, měla cestovní kancelář vystavit nový kupon na zbylou částku, a pokud ho klient neuplatní, měla by mu cestovní kancelář po konci srpna vrátit peníze i za něj. 

Podle ministerstva je také možné poukázku přeprodat. Asociace cestovních kanceláří ale upozorňuje, že takovou transakci musí nejprve schválit samy cestovní kanceláře, zájezdy jsou totiž vázané na konkrétní jméno, a to by potom mohlo dělat problém.

Cestovní kanceláře počítají s tím, že o proplacení poukazu lidé požádají

Cestovní kancelář má 14 dní na to, aby po vypršení poukazu peníze vrátila. Pokud by na to neměla prostředky, přechází tato povinnost na pojišťovnu, v žádném případě by se tak nemělo stát, že by klienti, kteří mají lex voucher, nedostali své peníze zpátky.

Cestovní kanceláře ale potřebují mít podle prezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Romana Škrabánka od klientů aktuální údaje, kam mají peníze za zrušený zájezd odeslat. Nemohou podle něj pracovat s více než rok starými údaji. Proto předpokládají, že lidé kancelářím odešlou žádost o výplatu, kde uvedou i číslo účtu. Část zákazníků podle něj už ale sama požádala o prodloužení platnosti poukazu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína dává miliardy do vývoje AI, aby dostihla USA

Čína investuje miliardy dolarů, aby se stala supervelmocí v umělé inteligenci. Jejím cílem je zúžit technologickou propast a vyrovnat se společnostem ve Spojených státech. Firmy DeepSeek a Alibaba už patří ke světovým špičkám a kromě toho vzniká řada start-upů. Pekingu ve vývoji pomáhá i přístup k obrovskému množství dat uživatelů internetu.
před 4 hhodinami

Náhlé zdražení benzinu uštědřilo Československu tržní lekci

Před třiceti pěti lety zažili obyvatelé tehdejšího Československa jednu z prvních lekcí, jak funguje tržní ekonomika. Ze dne na den vzrostla cena benzinu o polovinu. Federální vláda reagovala na omezení dodávek ropy ze Sovětského svazu a problémy s výrobou. Později dokonce musela zavést přídělový systém, který ale fungoval jen do konce října 1990. Od listopadu ale benzín znovu podražil o dalších padesát procent. Litr tak stál při tehdejším průměrném platu 3300 korun už zhruba polovinu toho, co v současnosti.
před 4 hhodinami

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 17 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
19. 7. 2025

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
19. 7. 2025

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025
Načítání...