Stát se musí připravit na desítky tisíc žalob od podnikatelů, varoval Prouza kvůli uzavření obchodů

Nahrávám video

Stát by se měl připravit na desítky tisíc žalob od podnikatelů kvůli uzavření jejich prodejen a provozoven, řekl v Interview ČT24 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Věří, že k tomu podnikatele opravňuje rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého vláda jejich uzavření dostatečně neodůvodnila. Prouza zároveň očekává rozsáhlé zanikání podniků, pokud vláda nezmírní podmínku poklesu obratu z 50 na 30 procent, aby byl nárok na kompenzace.

Ústavní soud v únoru zpětně zrušil opatření platné zhruba dva týdny, kterým vláda zakazovala maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovnách. Podle Prouzy se nyní stát „bude muset připravit na desítky tisíc žalob“. Další podle něj vyplynou ze znění pandemického zákona.

Svaz průmyslu a obchodu, kterému Prouza předsedá, vyzval kabinet hned poté, co Ústavní soud vyhlásil svůj nález, aby sám připravil návrh na náhradu škod. Když se tak nestalo, není podle Prouzy již vyhnutí. „Dokud se podnikatelé nezačnou bránit, nezačnou stát žalovat, tak se nic nezmění, stát na to bude hřešit a bude na ně mávat vztyčeným prostředníkem,“ naznačil.

Svaz má výhrady k novým kompenzačním programům

Kritický je Tomáš Prouza k novým kompenzačním programům. Domnívá se, že kvůli nim skončí mnoho firem, které nevyhoví vstupní podmínce poklesu obratu o 50 procent. Dosavadní programy považoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu za „relativně rozumně nastavené“ a je přesvědčen, že jen díky tomu řada podniků přežila.

Část z nich ale nárok na kompenzace ztratí. „Firmy, které se snažily, restaurace, které si udělaly výdejové okénko, obchody, které si udělaly e-shop a vydávaly z prodejen, tak jsou mezi minus 30 až minus 40 procenty obratu. Ty ze dne na den nedostanou ani korunu. Vláda jim říká: Vy hlupáci, vy jste se snažili,“ řekl Prouza.

Dodal, že se svaz pokoušel s vládou vyjednat zmírnění podmínky poklesu obratu na 30 procent nebo alespoň zachování programu Covid nájemné v původní podobě, ale zatím bez úspěchu. Viní z toho hlavně ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO). „Ministerstvo průmyslu přišlo s relativně rozumným kompromisem, pak přišla Alena Schillerová a řekla: Nedám. Jedním tahem pera rozhodla, že skončí desítky tisíc firem – úplně zbytečně. Jediné, k čemu to povede, je, že stát bude mít větší náklady. Mohla s relativně malým objemem peněz ty firmy zachránit,“ vyčetl jí.

Se školami bude potřeba otevřít alespoň papírnictví a dětské oděvy, míní Prouza

Svaz obchodu podle Prouzy nebude naléhat na bezhlavé uvolňování restrikcí. Na druhé straně se mu nelíbí, že by mělo zůstat vše zavřené do května, jak řekl vedoucí mezioborové skupiny pro epidemické situace při ministerstvu zdravotnictví Petr Smejkal. Míní, že přinejmenším papírnictví a prodejny dětské obuvi a oděvů by se měly otevřít, jakmile se začnou děti vracet do škol. To by mohlo nastat před polovinou dubna.

Další obchody se otevřou až později, připustil Prouza, ale chtěl by, aby se otevřely všechny naráz. Neobává se, že by to zhoršilo epidemickou situaci. „Obchody nikdy nebyly superrizikovým místem, v malých obchodech je většinou málo lidí a ve velkých nákupních centrech se zase lidé rozprostřou. Ve chvíli, kdy zůstanou uzavřené foodcourty, aby tam lidé nejedli, odpočinkové zóny, dětská hřiště, vypnuté wi-fi, tak omezíme to, že tam lidé přijdou trávit čas. Přijdou, nakoupí, odejdou. Je to velmi bezpečné,“ míní.

Podnikatelské svazy s vládou o dalším postupu vyjednávají, což ale podle Prouzy zkomplikoval vznik zmíněné Smejkalovy skupiny – jakkoli nakonec funguje pod ministerstvem a ne pod úřadem vlády, jak se původně spekulovalo.

„Výrazně se znepřehlednila struktura. Něco musíme řešit s ministerstvem zdravotnictví, něco s panem doktorem Smejkalem. Vláda vlastně přišla o jednoho člověka, u kterého by se všechno sbíhalo. Nevíme, jestli rozhoduje pan doktor Smejkal, jestli rozhoduje ministr Blatný – kdo je vlastně ten, kdo udělá finální rozhodnutí,“ řekl.

Zavřeno na Velký pátek rovná se promořeno na Zelený čtvrtek?

Kritický je Svaz obchodu a cestovního ruchu vůči vládě i kvůli Velkému pátku, kdy mají být zavřené obchody. Tomáš Prouza na Twitteru napsal, že se podle něj takto snaží ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) o „promoření českého národa, protože vědomě rozhodl o tom, že všechny nacpe do obchodů ve čtvrtek odpoledne“. Na tom trvá.

„Před tak dlouhým víkendem se lidé snaží nakoupit na celý víkend dopředu. Místo aby to mohli udělat v klidu v pátek, kdy jsou doma, mají volno, jediné, co jim bude zbývat, aby šli ve čtvrtek odpoledne a v podvečer. Budou se snažit nakoupit si na čtyři dny dopředu a logicky to bude znamenat, že v obchodech bude o 70 až 80 procent víc lidí než v normální čtvrtek,“ očekává.

Připomněl, že podobné to mělo být na Štědrý den, ale nakonec byly obchody otevřené alespoň dopoledne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 12 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.