Akcie v USA vystoupaly během dne na rekordní úroveň, část zisků ale později ztratily

Americké akcie zahájily pondělní obchodování prudkým růstem a vystoupily na nová maxima. Výrazně k tomu přispěla farmaceutická společnost Pfizer, která zveřejnila příznivé údaje o účinnosti své experimentální vakcíny proti nemoci covid-19. Investoři navíc po zvolení kandidáta Demokratické strany Joea Bidena prezidentem Spojených států doufají ve zlepšení globálních obchodních vztahů a v další uvolňování měnové politiky. Po silném nástupu však začaly akcie během dne stále více klesat a část svých původních zisků nakonec ztratily.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si krátce po zahájení obchodování připisoval zhruba 4,6 procenta na 29 627 bodů. Rekordní intradenní hodnoty však nakonec neudržel a skončil silnější „jen“ o 2,95 procenta na 29 157 bodech. Zavíral tak na nejsilnější úrovni od únorového historického maxima. 

Také širší index S&P 500 měl rekordní nástup do obchodovacího dne - vykazoval růst o 3,2 procenta zhruba na 3622 bodů - ale nakonec přidal 1,17 procenta na 3550 bodů. Skončil tak nejvýše od počátku září, kdy dosáhl dosavadního maxima. 

Společnost Pfizer v pondělí na základě předběžných dat z rozsáhlé studie oznámila, že experimentální vakcína, kterou vyvinula proti covidu-19 ve spolupráci s německou BioNTech, vykázala více než 90procentní účinnost. Podle agentury Reuters jde o první vakcínu proti covidu-19, u níž její autoři doložili úspěšná data z rozsáhlé klinické studie. Akcie Pfizeru si před 20:00 SEČ připisovaly více než 11 procent. Nakonec skončily silnější o 7,7 procenta.

Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, měl oproti zmíněným indexům slabý start - přidával asi 0,7 procenta na 11 982 bodů. Den nakonec uzavřel ve ztrátě 1,53 procenta (11 713 bodů). Například akcie internetového obchodu Amazon.com klesly o více než pět procent a akcie internetové televize Netflix o téměř devět procent. Cenné papíry videokonferenční společnosti Zoom Video Communications se propadly dokonce o více než 17 procent.

Evropské akcie v reakci na volby v USA zpevnily

Akcie v Evropě zahájily týden rovněž růstem, trh příznivě hodnotí, jak podle médií dopadly prezidentské volby ve Spojených státech. Úspěch kandidáta Demokratické strany Joea Bidena by podle analytiků měl přispět ke zlepšení obchodních vztahů mezi Evropou a Washingtonem a k celkovému zklidnění i na diplomatické úrovni.

Panevropský index STOXX Europe 600 si v pondělí připsal 3,98 procenta a uzavřel na 380,99 bodu. Minulý týden byl pro tento ukazatel jedním z nejlepších od začátku roku, třebaže narůstající počet nakažených novým koronavirem výraznějšímu růstu cen akcií bránil.

Index DAX, který je hlavním cenovým indikátorem akciové burzy ve Frankfurtu nad Mohanem, se v pondělí zvýšil o 4,94 procenta na 13 095,97 bodu. Zaznamenal tak nejprudší jednodenní nárůst od poloviny května, napsala agentura DPA. Cena akcií společnosti BioNTech díky zprávě o vakcíně vzrostla o více než 15 procent. Akcie německého výrobce čipů Infineon pak posílily o 3,5 procenta. Firma totiž avizovala, že v následujícím roce očekává zvýšení tržeb skoro o 23 procent.

Vliv na růst frankfurtské burzy mohla mít i statistika, podle které vývoz z Německa v září proti srpnu vzrostl o 2,3 procenta. V meziročním srovnání sice export klesl o 3,8 procenta, výsledek nicméně překonal odhady analytiků.

Evropské akcie navázaly na obdobný trend asijských akciových trhů. Hlavní japonský index Nikkei 225 uzavřel na nejvyšší hodnotě za 29 let. Investoři po zvolení prezidentského kandidáta americké Demokratické strany sázejí mimo jiné na rozsáhlejší pomoc americké ekonomice. 

Donald Trump však porážku zatím neuznal. V následujících dnech a týdnech se dají očekávat právní spory. Reakce trhů však podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera naznačuje, že investoři nevěří ve variantu, kdy by soudní rozhodnutí mohlo přispět k odlišnému volebnímu výsledku.

„Navzdory Trumpově rétorice tak nejistota ohledně nástupnictví v Bílém domě mizí. A když z trhů mizí strašák v podobě volební nejistoty, trhy posilují,“ konstatuje.

A nejvíce je to znát u technologických akcií. Kromě mizící nejistoty k tomu přispívá fakt, že demokraté pravděpodobně neovládnou Senát. „Rozdělený Kongres pak významně omezuje jejich manévrovací prostor. Proto nyní trhy nepočítají s některými původně avizovanými plány jako například zvýšení daní či přísnější regulace technologických gigantů. To je samozřejmě pro technologické společnosti pozitivní. Méně zásahů do byznysového prostředí však trhy hodnotí optimisticky,“ přibližuje Pfeiler.

Vývoj technologických firem v hlavním americkém indexu S&P 500
Zdroj: CYRRUS/Bloomberg

A optimisticky investoři hodnotí i pravděpodobné uklidnění vyhrocených vztahů mezi USA a Čínou, což technologickým firmám také pomáhá.

Zároveň také klesají výnosy amerických vládních dluhopisů. „To souvisí se skutečností, že zatímco před týdnem se nejčastěji hovořilo o fiskálním balíčku v rozsahu okolo dvou bilionů dolarů, nyní se jako nejvyšší možná částka jeví bilion. To samozřejmě znamená nižší emise vládních bondů,“ doplnil Pfeiler.

Ropa díky naději na účinnou vakcínu prudce zdražuje

Akcie ropných firem vykázaly v reakci na volby spíše pokles, ale ten nebyl podle Pfeilera nijak výrazný. „Přestože se Biden pokusí prosazovat zelenou agendu, jako například připojení USA k Pařížské klimatické dohodě, jeho snahy o konkrétní kroky na vnitropolitickém hřišti budou obtížnější. Rozdělený Kongres prakticky znemožní snahy zakazovat hydraulické štěpení neboli frakování,“ vysvětluje.

Vývoj energetických firem v hlavním americkém indexu S&P 500
Zdroj: CYRRUS/Bloomberg

Podobně jako v případě technologických firem nepůjde prosadit původně plánovanou tvrdou regulaci. Připomíná, že ropné firmy nicméně ztrácí i pod vlivem koronavirové krize. „Nová opatření společenského distancování znamenají další podlamování poptávky po ropě,“ dodává. 

Na druhou stranu ropa díky naději na účinnou vakcínu společnosti Pfizer teď v úvodu týdne prudce zdražuje – její pondělní nárůst je nejprudší za více než šest měsíců. Vliv na ni ale mají i signály ze strany Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců. Tato skupina, označovaná jako OPEC+, by mohla pokračovat v omezování těžby. 

Investoři si od vakcíny slibují rychlejší postup v boji s novým koronavirem a s tím související ekonomické oživení, což by mělo zvýšit zájem o ropu. Cena severomořské ropy Brent kolem 15:30 SEČ přidávala zhruba 8,9 procenta na 42,97 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala přes deset procent na 40,87 dolaru za barel.

„V očích obchodníků vakcína pomůže zajistit, že nebudou potřeba žádné další plošné uzávěry, a že přivede lidi zpět do ulic, což umožní, aby se zotavila silniční a letecká doprava,“ citovala agentura Reuters analytika společnosti Rystad Energy Bjornara Tonhaugena.

K růstu ceny ropy přispívá i slabší dolar

K růstu cen ropy ale přispívá i slabší dolar, který reaguje na vítězství Joea Bidena v amerických prezidentských volbách.

Saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdalazíz bin Salmán v pondělí uvedl, že stávající dohodu v rámci skupiny OPEC+ o omezení těžby je možné upravit podle situace na trhu, pokud se na tom shodne většina zúčastněných států. Princ tím reagoval na dotaz, zda organizace neodloží od ledna plánované zvýšení těžby o dva miliony barelů a raději stávající škrty neprodlouží. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 15 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...