Řekové obrací: V referendu jich chce více zaškrtnout „ANO“

Atény – Výsledek nedělního referenda o podmínkách, které mezinárodní věřitelé spojují s poskytnutím další finanční pomoci zadluženému Řecku, bude velmi těsný. Alespoň tak to vyplývá ze zatím poslední ankety, kterou provedl řecký institut ALCO. Pro podmínky věřitelů, které počítají s úspornými reformami, se vyslovilo o něco více Řeků než proti. Skoro 12 procent oslovených se ale ještě nerozhodlo. Průzkum agentury Bloomberg nicméně ukázal, že odpůrci věřitelských reforem stále převažují.

Podle listu Etnos „ano“ odpovědělo 44,8 procenta respondentů, proti bylo 43,4 procenta. Nerozhodnutých zůstávalo zhruba 11,8 procenta.

Naopak podle průzkumu, který si objednala zpravodajská agentura Bloomberg News, bude 43 procent oslovených hlasovat pro „ne“ a 42,5 procenta pro možnost „ano“. V této anketě nedokázalo nebo nechtělo odpovědět skoro 15 procent respondentů. Naopak podpora setrvání Řecka v eurozóně byla podle zjištění Bloombergu jednoznačná. Za nejlepší volbu pro budoucnost Řecka ji považovaly více než čtyři pětiny dotázaných. Pro návrat k národní měně bylo pouze 12 procent respondentů.

Na tenkém ledu průzkumů

Do dneška byl přitom proveden pouze jeden platný průzkum veřejného mínění, ze kterého vyšlo, že počet voličů, kteří se chystají návrhy věřitelů odmítnout, je vyšší než těch, kteří je chtějí přijmout. Průzkum pod záštitou řeckého institutu ProRata, ukázal, že 33 procent respondentů bude hlasovat v referendu kladně a 54 procent poslechne Tsiprasovu vládu a bude hlasovat „ne“.

Vedle toho se už během čtvrtka objevily informace o dalším průzkumu, který dával mírně navrch podporovatelům podmínek eurozóny. Institut pro průzkumy veřejného mínění GPO, kterému se autorství přičítá, se ale proti tomu ohradil s tím, že zveřejněná data jsou jen dílčí a tudíž zavádějící. Agentura se také rozhodla přijmout soudní kroky i z obav z poškození její dobré pověsti.

Mezi řeckými voliči panuje před klíčovým referendem zmatení, napsala dnes agentura AP. Jedním z důvodů je i aktuální otázka, na kterou mají odpovídat. Ta je formulována úřednickým jazykem na několika řádcích, přičemž ve výběru odpovědí se možnost „ne“ nachází před „ano“. Řecký nejvyšší správní soud má dnes také rozhodovat, zda referendum neporušuje ústavu.

Aby bylo hlasování platné, musí k urnám přijít 40 procent z bezmála deseti milionů voličů. Průzkum z tohoto týdne naznačuje, že svůj názor chce vyjádřit 86 procent z nich. První odhady výsledků se čekají v neděli v devět hodin večer.

Na výsledky nedělního referenda, ve kterém mají obyvatelé Řecka rozhodnout o přijetí úsporného programu mezinárodních věřitelů, netrpělivě čeká celá Evropa. Premiér Alexis Tsipras ve středu své spoluobčany vyzval, aby nabídku věřitelských institucí odmítli.

„V pondělí po referendu bude mít řecká vláda u jednacího stolu lepší pozici. Rozhodnutí lidu je silnější než vůle vlády,“ je přesvědčen Tsipras. Jen den před televizním projevem přitom poslal Mezinárodnímu měnovému fondu, Evropské centrální bance a Evropské komisi dopis, ve kterém vyjádřil svoje odhodlání požadavky věřitelů s mírnými úpravami přijmout.

ANO věřitelům znamená NE Tsiprasově vládě

Pokud Řekové návrh věřitelské trojky podpoří, je ministr financí Janis Varufakis připraven rezignovat. Potvrdil to v rozhovoru pro televizi Bloomberg TV. Podle ministra je možné, že v takovém případě podá demisi celá vláda, jak už dříve naznačil premiér Alexis Tsipras.

„Mohli bychom rezignovat, ale učinili bychom tak v duchu spolupráce s těmi, kdo převezmou štafetu,“ konstatoval ministr v dalším rozhovoru, tentokrát s australským rozhlasem. Domnívá se, že nějaká forma dohody s Evropou nakonec uzavřena bude. On sám prý nepodepíše žádný plán, který nebude obsahovat restrukturalizaci dluhu. „To bych si raději uřízl ruku.“

„Když Tsipras padne, budou stačit velmi mírné kosmetické ústupky, a to i na straně věřitelů. Myslím si, že i oni budou cítit nějaký čerstvý závan a budou optimističtější,“ říká hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda s tím, že když Tsipras nepadne, bude Řecko velmi pravděpodobně směřovat k vystoupení z eurozóny.

Všichni čekají na referendum

Ministři financí eurozóny se na středečním jednání shodli, že do neděle s Aténami jednat nebudou. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nicméně prohlásil, že pokud budou věřitelské návrhy v referendu odmítnuty, vyjednávací pozice Atén se výrazně zhorší. „Dokonce i v případě, že budou hlasovat 'ano', budou jednání obtížná,“ dodal.

Řecký ministr financí Janis Varufakis naproti tomu tvrdí, že dohoda s věřiteli je na spadnutí, ať už referendum dopadne jakkoli. „Pokud to bude ano, řecká vláda jednoduše podepíše návrhy institucí z 25. června… Pokud to bude ne, ujišťuji vás, že během tohoto týdne jsme dostali z Evropy několik slušných návrhů,“ řekl dnes ministr v rozhovoru pro irskou stanici RTÉ.

  • Prohlášení řecké vlády o blízké dohodě s mezinárodními věřiteli jsou podle šéfa ministrů financí eurozóny Jeroena Dijsselbloema naprosto falešná.

Na výsledek referenda ale čeká i Evropská centrální banka (ECB). Její vedoucí představitelé budou totiž v pondělí znovu jednat o programu nouzového financování pro řecké banky. Viceprezident ECB Vítor Constancio připustil, že pokud Řekové přijmou podmínky věřitelů, ECB by mohla uvolnit peníze pro řecké banky. Podle Constancia spočívá význam referenda v tom, že určí, zda je větší nebo menší šance na dosažení dohody o poskytnutí finanční pomoci Řecku. „Nic jiného pro nás není relevantní,“ uvedl podle agentury Reuters Portugalec Constancio.

A na referendum a dohodu s věřiteli je  navázána ještě jedna věc - podle státního ministra a hlavního poradce řeckého premiéra Nikose Pappase se banky, které byly zavřeny po posledním krachu jednání s věřiteli, otevřou, až se Řecku podaří uzavřít s věřiteli dohodu.

Premiér Tsipras opět vyzval Řeky, aby v referendu hlasovali proti věřitelským návrhům:

28 minut
Tsiprasův vzkaz je jasný: Hlasujte NE věřitelským návrhům
Zdroj: ČT24

Co se stane, když v referendu bude více hlasů pro…

ANO

  • pokud se Řekové vysloví pro úsporná opatření, zřejmě se jim dostane další pomoci od mezinárodních věřitelů
  • uklidnění trhů a pokračování finančních injekcí řeckým bankám od Evropské centrální banky (ECB), bez níž jsou tyto téměř nelikvidní
  • pokud Tsiprasova vláda opravdu odstoupí, může řecký prezident pověřit sestavením vlády šéfa opozice, která je pro úsporná opatření - v takovém případě by šla jednání s věřiteli víceméně hladce
  • pokud vláda demisi nepodá, je těžké si představit, že se s věřiteli nakonec dohodne, když se jí to nepodařilo v posledním půl roce
  • pak je tady ještě třetí varianta - vláda demisi nepodá, ale dohodne se na předčasných volbách a dočasné technokratické vládě (jako tomu bylo na podzim 2011) - taková vláda zřejmě nebude mít dostatečný mandát k jednání s věřiteli, ale nouzovou pomoc by eurozóna nejspíš už uvolnila

NE 

  • řecké banky zůstanou nejspíš zavřené, protože jim ECB jen těžko poskytne další peníze
  • je ale možné, že eurozóna opět posune řešení, a to do 20. července, kdy má Řecko splatit ECB 3,49 miliardy eur
  • země by nejspíš musela zavést národní měnu, protože bankám už dochází hotovost a nebude mimo jiné v čem vyplácet důchody
  • přestože část odborníků považuje NE v referendu za další posun Řecka k vystoupení z eurozóny, jiní se naopak domnívají, že se Brusel bude snažit zemi u evropské měny udržet, protože by se mu jinak zhroutil celý projekt eura
  • ovlivnilo by to i kapitálové trhy a také by to mohlo zdražit úvěry dalším ekonomicky slabým zemím (Portugalsko, Itálie, Španělsko) v očekávání investorů, že by i tyto státy opustily euro
  • vystoupení z eurozóny by byl bezprecedentní a dlouhý proces, takže by i tak musely Atény s mezinárodními věřiteli dospět co nejrychleji k nějaké dohodě alespoň na překlenovací období a poté stejně jednat o restrukturalizaci starých dluhů

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 3 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...