Co se stane, když Řecko opustí eurozónu? Rébus pro světový tisk

Světový tisk se zaobírá myšlenkami na řecký odchod z eurozóny. Takovou možnost považují novináři a ekonomové za velmi pravděpodobnou, již se však neshodují, jak by Grexit Řecko a Evropu poznamenal. Někteří proto vyzývají k soudržnosti a jednotě, jiní Řekům doporučují euro opustit a přijmout drachmu. Média si také všímají hlasovacích lístků pro nedělní referendum, text i přiložené dokumenty jsou prý složité, zmatené a mnozí mu neporozumí.

Řecký tisk: Brusel a Atény by měly přestat hrát mocenské hry

Řecký levicově orientovaný deník Efimerida ton Syntakton varuje, že Řecký bankrot by dopadl na celou Evropu. Vybízí Atény a Evropskou unii, aby přestaly „hrát mocenské hry“ a spolupracovaly. „Dva největší problémy jsou v této chvíli strach a rozdělení. Snad se jedná o unikátní možnost Řeků vést kampaň proti politice nucených úspor – boj, s nímž se identifikuje většina evropských národů. Grexit není jen řeckým problémem, ale problémem všech. Je čas přestat hrát mocenské hry a přijmout zodpovědnost: Nezasloužíme si vidět krach země. Musíme držet pospolu.“

Graffiti v Aténách
Zdroj: Petros Giannakouris/ČTK

V tisku se však objevují i opačné názory. Řecku by opuštění měnové unie mohlo dlouhodobě pomoci, i přes počáteční utrpení, píše například finský liberální deník Keskisuomalainen. „Řecko pravděpodobně Eurozónu opustí. Kdyby mělo vlastní měnu, mohlo by ji devalvovat a tak pomalu znovunabýt konkurenceschopnost. Mít vlastní měnu by ale v praxi vyústilo v rapidní ožebračení občanů, protože platy vyplácené nyní Řekům v eurech jsou vysoké v porovnání s produkcí země, zatímco daně jsou příliš nízké.“

The Wall Street Journal vybízí věřitele, aby Aténám nepodlehli. Návrat k drachmě podle amerického deníku není smysluplnou možností. „Optimisté tvrdí, že návrat k levnější drachmě by byl dobrý pro turismus, ale spolu s tím by nastal i prudký pokles životní úrovně. Nevyhnutelně by došlo k další recesi.“ Záchrana v poslední okamžik je podle deníku možná, jen pokud Řekové nespáchají sebevraždu ignorováním ekonomické reality.

Podpořme Grexit a zrušme euro

Ještě radikálnější jsou ekonomové Lukas Hohl a Rolf Weder. V článku vydaném v Neue Zürcher Zeitung soudí, že jediným logickým vyústěním rýsujícího se bankrotu Řecka je zrušení celé měnové unie. Eurozóna riskuje, že se Řecko rok či dva po opuštění eura vzpamatuje a stane se pozitivním příkladem, který budou chtít následovat další země, píší. „Pokud věříme, že měnová unie limituje potenciál rozvoje zemí, jako je Řecko, tak musíme podpořit Grexit i dlouhodobé rozpuštění eurozóny. Jestliže euro není pro Evropu dobré, musíme začít přemýšlet, jak se ho zbavit.“

Referendum – otázka, které nikdo nerozumí

„Měl by být přijat návrh dohody předložený 25. června euroskupině Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, sestávající ze dvou částí tvořících celý návrh?“ Tak zní otázka, na niž budou v neděli Řekové odpovídat v rámci referenda o návrhu věřitelských institucí a s ním souvisejících úsporných opatřeních. Přiloženy jsou dva dokumenty, první s názvem „Reformy nutné pro dokončení nynějšího programu a pro další období“, druhý „Předběžná analýza dluhové udržitelnosti“.

Britská stanice BBC se ironicky ptá, zda budou v hlasovacích místnostech lidem k ruce světově uznávaní ekonomové. Naráží tak na nestravitelnost obou dokumentů, kterým lidé bez ekonomického vzdělání zřejmě neporozumí. „Vzdávám to,“ řekl listu Financial Times šestačtyřicetiletý Atéňan Giorgos Alavanos, který se živí jako hlavní účetní. „Kdo mimo bankovní sektor ví, co znamená 'Analýza dluhové udržitelnosti', natož kdo může říct, jestli to schvaluje?“ rozčiluje se.

Poněkud zvláštní je i fakt, že hlasovací lístek nabízí nejprve možnost „Neschvaluji (ne)“, což je odpověď, kterou prosazuje vláda Alexise Tsiprase, a až poté „Schvaluji (ano)“. BBC v této souvislosti připomíná, že Kanada tento typ matoucích otázek předkládaných veřejnosti postavila mimo zákon. Po dvou dlouhých a komplikovaných referendech o nezávislosti Québeku v roce 1980 a 1995 nová norma říká, že otázka musí být položena jednoznačně: „Chcete nezávislost, ano nebo ne?“

Zatím také není jasné, jak chce s obsahem otázek i dokumentů řecká vláda voliče seznámit. Atény uspořádaly referendum s takovou rychlostí, že ani jedna ze stran neměla čas předložit veřejnosti své argumenty. Hlasování prý navíc doprovázejí technické problémy. Není jisté, zda tiskárny stihnou včas vychrlit 16 milionů hlasovacích lístků, nemluvě o jejich distribuci na odlehlé ostrovy nebo do horských vesnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Cheb schválil vstup Daimler Truck do svého průmyslového parku

Chebští zastupitelé schválili memorandum o spolupráci a vstup německé automobilky Daimler Truck do Strategického podnikatelského parku (SPP) v Chebu. Vyrábět má bezemisní a dieselové nákladní tahače. Podle současných plánů by nová továrna mohla začít vyrábět v roce 2029.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nejvyšší ceny paliv v pátek mírně klesnou

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v pátek mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti čtvrtku sníží o 14 haléřů na 43,36 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,36 koruny za litr, tedy o 23 haléřů levněji. Vyplývá to z cenového věstníku ministerstva financí. Jde o zatím nejnižší ceny od začátku fungování cenového stropu. Průměrná cena pohonných hmot v Česku také v mezitýdenním srovnání ve čtvrtek poprvé od počátku bojů na Blízkém východě klesla.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Banky poskytly v březnu hypotéky za 55,4 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypoteční úvěry za 55,4 miliardy korun, což je o 37 procent více než před měsícem a o 69 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o 36 procent na 40,3 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,43 procenta z únorových 4,46 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 23 hhodinami

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
15. 4. 2026

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
15. 4. 2026

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
15. 4. 2026Aktualizováno15. 4. 2026
Načítání...