Tržby českých obchodníků v červnu po očištění meziročně klesly o dvě procenta, meziměsíčně stouply o 0,2 procenta. Nejvyšší nárůst tržeb zaznamenal prodej přes internet a zásilkovou službu, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V květnu byly očištěné tržby v maloobchodě, kromě prodeje motorových vozidel, podle revidovaných údajů meziročně vyšší o 0,8 procenta.
„Tržby za pohonné hmoty a za potraviny meziročně klesly, naopak tržby za prodej nepotravinářského zboží se zvýšily téměř o pět procent. Vyšší tržby zaznamenaly prodejny s potřebami pro domácnost i prodejny s kulturními a sportovními potřebami. Nejvyšší tempo si však dlouhodobě udržuje prodej prostřednictvím internetu,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková.
Bez očištění o kalendářní vlivy zůstaly červnové tržby obchodníků na stejné úrovni jako loni. Z pohledu posledních měsíců se tak situace podle hlavního analytika ING Bank Jakuba Seidlera postupně zlepšuje, jelikož tržby už z meziročního pohledu neklesají. „Na druhou stranu byl červen letošního roku podpořen dvěma pracovními dny navíc, konsenzus analytiků tak očekával mírně vyšší růst tržeb, a to ve výši 3,1 procenta,“ uvedl Seidler.
Červnové tržby z maloobchodu tak mírně podle Seidlera zklamaly, a to vesměs napříč sortimentem zboží. „Do jisté míry za to mohou původní více optimistická květnová čísla, která však byla mírně upřesněna a byla nakonec slabší, než se předpokládalo. Útraty domácností se sice postupně zotavují, nicméně mírně pomaleji, než trh předpokládal,“ dodal.
Propad tržeb také pokračoval u prodejů motorových vozidel, a to o 12 procent meziročně. I tak je to ale podle Seidlera podstatné zlepšení oproti předchozím měsícům, kdy tržby klesaly v rozmezí 35–45 procent. „Nicméně vzhledem k tomu, že červnové registrace nových automobilů poklesly jen o pět procent, je finální číslo přece jen slabší, než očekával trh,“ doplnil.
Nižší poptávka zákazníků vedla už také podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka ke snížení cen vozů v základní výbavě. „Ty ve druhém čtvrtletí letošního roku zlevnily o 3,2 procenta,“ uvedl.
Červnová čísla tak podle hlavního ekonoma ČSOB Petra Dufka ukázala, že spotřebitelé zůstávají spíše opatrnější. „Nejistota z dalšího vývoje ekonomiky, pokrácené mzdy a hrozba nezaměstnanosti jsou hlavními brzdami pro výraznější růst nákupů, a tedy i pro spotřebu, která byla jedním z hlavních motorů české ekonomiky,“ uvedl.
Pozornost zákazníků bude podle Dufka stále více směřována na virtuální obchody. „Ty nejenom expandují v dříve opomíjených oblastech a zákazníkům fakticky pomohly překonat i korona-krizi, ale v tuto chvíli umožňují vyhýbat se davům. Tempo jejich tržeb zůstane dvojciferné, i když celkové tržby obchodníků porostou spíše jen symbolicky. Vše se ovšem bude odvíjet od toho, jak rychle poroste nezaměstnanost a nakolik utlumený bude i mzdový vývoj v Česku,“ doplnil.
Aktuální data tak i podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila potvrzují, že po znovuotevření ekonomiky si na nápravu škod bude potřeba ještě počkat. „Posíleny z karantény vyšly prakticky výhradně sektory digitálních technologií, domácích potřeb a zásilkový prodej. Zbytek maloobchodníků dál sčítá ztráty a navzdory tomu, že nejvíce zasažené oblasti v červnu vesměs meziměsíčně přidaly, do předpandemických objemů jim chybí ještě hodně,“ uvedl.
Právě vyšší nejistoty povedou podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče na straně spotřebních výdajů k výraznější opatrnosti ve srovnání s náladou, která zde panovala před krizí. „Po loňském růstu maloobchodních tržeb (kromě motorových vozidel) o 4,8 procenta letos tak zřejmě směřujeme k celoročnímu poklesu,“ dodal.
On-line prodej rostl výrazně
Za prodej přes internet a zásilkovou službu obchodníci utržili meziročně o 27,8 procenta více. O zhruba deset procent si na tržbách polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, prodejci počítačů a komunikačních zařízení měli o šest procent vyšší tržby a tržby za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci byly zhruba o čtyři procenta vyšší. Naopak prodejnám oděvů a obuvi klesly tržby o více než 16 procent.
Tržby za prodej a opravy motorových vozidel očištěné o kalendářní vlivy byly proti loňskému červnu o 17,3 procenta nižší, meziměsíčně stouply o 8,7 procenta.
Prodej pohonných hmot se pak podle ČSÚ proti loňskému červnu snížil o 8,4 procenta a potravin o 3,3 procenta, což kompenzoval nárůst prodeje nepotravinářského zboží o 4,7 procenta.
Maloobchodní tržby v EU i v eurozóně v červnu vzrostly
V eurozóně i v celé Evropské unii se v červnu tržbám dařilo. Vzrostly a jejich objem se vrátil na úroveň z února, kdy ještě nebyla zavedena omezení proti šíření nemoci covid-19 způsobené novým koronavirem. V zemích platících eurem se obrat maloobchodů ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil o 5,7 procenta, v celé EU pak o 5,2 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. K růstu přispěly zejména vyšší výdaje za oblečení a pohonné hmoty.
Analytici podle agentury Reuters čekali, že v červnu se tržby v eurozóně zvýší o 5,9 procenta.
Eurostat současně zpřesnil údaj o tržbách v eurozóně za květen směrem vzhůru, a to na 20,3 procenta, zatímco v předběžné zprávě uváděl 17,8 procenta. Květnový růst tak byl nejvyšší od roku 1999, kdy se začal tento údaj sledovat.
Růst tržeb za květen a červen tak vykompenzoval rekordní propad z března a dubna, kdy mnoho zemí zavedlo karanténu. Meziročně se tržby v eurozóně i v EU zvýšily o 1,3 procenta, což byl první růst od února. Analytici čekali v eurozóně meziroční propad tržeb o půl procenta.
Tržby z prodeje textilu, oděvů a obuvi se v celé EU v červnu zvýšily meziměsíčně o 20,5 procenta, tržby z prodeje pohonných hmot pak o 16,9 procenta. Spotřebitelé rovněž kupovali více počítačového vybavení a knih, stejně jako léky. Obrat obchodů s potravinami, nápoji a tabákem se snížil o 2,2 procenta. Internetový prodej ale poprvé v letošním roce klesl, a to o 6,1 procenta. Spotřebitelé se totiž začali vracet zpět do kamenných obchodů.
Z jednotlivých zemí nejvíce rostly meziměsíčně tržby v Irsku, a to o více než dvacet procent. Ve Španělsku se zvýšily o 16,5 procenta a v Itálii o 13,8 procenta. Naopak v Rakousku a Německu klesly.
