Cena zlata se vyšplhala na rekordní maximum v blízkosti 1945 dolarů (zhruba 43 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí obavy z negativních hospodářských dopadů koronaviru a z rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Investoři považují zlato za bezpečné útočiště v období nejistoty. Podle analytiků by měla cena zlata i po zdolání rekordu dále růst.
Cena zlata v pondělí vystoupila až na 1944,71 dolaru za troyskou unci. Později o část zisků přišla a krátce před 08:00 SELČ vykazovala nárůst 1,7 procenta na 1934 dolarů. Dosavadní rekord ze září 2011 činil zhruba 1921 dolarů.
Od začátku letošního roku si cena zlata připisuje přes 27 procent. „Nejistota globálně narůstá kvůli stoupajícímu riziku druhé vlny pandemie koronaviru a kvůli rostoucímu geopolitickému napětí, zejména pokračujícímu zhoršování vztahů dvou největších světových ekonomik, USA a Číny,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
„Současný vývoj ceny zlata je odrazem nejistot kolem dalšího vývoje covidu a mezinárodních vztahů. Zatím nic nenaznačuje, že by se oba problémy měly rychle vyřešit,“ souhlasí ředitel Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. Z hlediska investiční příležitosti pro běžné investory ale považuje zlato za významně spekulativní investici a doporučil by ji pouze zkušeným investorům.
Předchozí desetiletý růstový cyklus zlata činil podle analytika a obchodníka se zlatem Golden Gate CZ Marka Brávníka téměř 760 procent. Poté přišel pokles, ale po loňském vymanění z něj míří zlato ke 4000 dolarům za unci v horizontu pěti až sedmi let let, soudí Brávník. „S ohledem na to se nám jeví predikce Bank of Americe, tedy 3000 dolarů do 18 měsíců, jako reálná,“ dodal.
Nízké úrokové sazby a slabý dolar
Spojené státy v pondělí oznámily uzavření konzulátu v čínském městě Čcheng-tu, což minulý týden nařídil Peking jako odvetu za uzavření čínského konzulátu v Houstonu. Čínsko-americké vztahy jsou nyní tak podle agentury Reuters nejhorší za poslední desetiletí.
Zlato těží rovněž ze snižování úroků a dalších stimulačních opatření, kterými se centrální banky snaží pomoci ekonomice překonat negativní dopady koronaviru. Nízké úrokové sazby zmenšují nevýhodu zlata oproti investicím přinášejícím úroky, jako jsou například dluhopisy. Poptávku po zlatě podporuje také slabší kurz dolaru, který snižuje cenu zlata v dolarech z pohledu držitelů ostatních měn.
Nynější maxima na trhu se zlatem tak ani podle analytika Purple Trading Štěpána Hájka nemusí být posledním milníkem, který zlato do konce tohoto roku překoná. „Koronavirus a potenciální restrikce mohou dále ohrozit ekonomické oživení, se kterým budou bojovat vlády a centrální banky vlastními opatřeními, což je voda na mlýn pro drahé kovy. Původní predikce růstu zlata nad 2000 a možná 2500 dolarů do konce roku se nezdají být tak nereálné,“ podotkl.
„Bez ohledu na podobu křivky, pandemie zcela jistě ovlivní trvale alokaci aktiv. Úloha zlata jako strategického aktiva bude růst,“ doplnil předseda představenstva společnosti Zlaťáky Lukáš Jankovský.
Jeho slova potvrzuje zpráva World Gold Organization, z níž vyplývá, že v první polovině roku 2020 cena zlata významně vzrostla. V dolarech se zvýšila o 16,8 procenta, což bylo nejvíce ve srovnání se všemi ostatními aktivy.
„Zlatu pomáhá, že reálné výnosy amerických vládních bondů se nachází v záporném teritoriu. Americké protiinflační dluhopisy aktuálně nesou okolo 0,9 %. Investoři tak nákupem těchto instrumentů reálně znehodnocují svůj majetek. Tato situace pomáhá žlutému kovu, jelikož kromě své role bezpečného aktiva funguje jako pojistka proti inflaci,“ upřesňuje analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Centrální banky letos nakupují více zlata
Eskalace obchodní války může podle Pfeilera dále vést také k vyšším nákupům zlata ze strany čínské centrální banky. „Už v minulosti se ukázalo, že když obě strany obchodní roztržku vyhrocovaly, dávala čínská centrální banka přednost vzácnému kovu před nákupy amerických vládních bondů,“ dodal.
Konkrétně Česká národní banka v červnu zvýšila devizové rezervy o 1,2 tuny zlata ze 7,8 na devět tun, jak vyplývá ze zjištění redakce portálu Zlato.cz. ČNB, která podle portálu v květnu držela 0,252 milionu troyských uncí zlata, ale na konci června už měla 0,291 milionu. Podrobné parametry operací ohledně devizových rezerv však ČNB nekomentuje.
Tak zvaný „Zlatý index“, který vyjadřuje poměr mezi sedmdesátitunovým zlatým pokladem při vzniku samostatné ČR a aktuálním stavem zlata v devizových rezervách ČNB, tak podle výpočtů analytiků Zlato.cz meziměsíčně povyskočil z hodnoty 11,2 na 12,9 procenta.
„To, že centrální banka zvýšila své zlaté devizové rezervy o 39 tisíc uncí (1213 kilogramů), je dobrou a navýsost důležitou zprávou,“ uvedl k tomu ředitel společnosti Zlato David Marášek. Světová rada pro zlato (World Gold Council) považuje podle něj nákupy nebo prodeje zlata, které přesáhnou v jednom měsíci jednu tunu, za 'význačné'.
Červnová akvizice zlata do sejfů ČNB odpovídá podle Maráška aktuálním trendům chování centrálních bank. Ty totiž letos zlato mnohem více nakupují, než prodávají, přestože jeho cena atakuje hranici 1800 dolarů za unci. Za prvních pět měsíců roku podle údajů Mezinárodního měnového fondu centrální banky nakoupily přes 206 tun zlata a současně 62 tuny prodaly.
Marášek současně doufá, že ČNB bude s rozšiřováním množství zlata v devizových rezervách pokračovat alespoň ke třem procentům, což je metodikou MMF doporučený podíl zlata v celkové výši devizových rezerv centrálních bank.
Zatímco loňských a předloňských nákupů zlata centrálními bankami Polska (126 tun) a Maďarska (více než 30 tun) si kvůli jejich objemům nešlo nevšimnout, ze statistik WGC je podle něj zřejmé, že během posledních let rozšiřují zlaté poklady i další evropské státy.
