Majitelé aut s podvodným softwarem mohou Volkswagen žalovat po celé EU, rozhodl soud

Spotřebitelé v Evropské unii mohou žalovat Volkswagen u soudu ve své zemi, pokud si zde koupili auto této společnosti s nainstalovaným softwarem, který sloužil k manipulaci s emisemi. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek znamená, že německý výrobce automobilů by mohl čelit množství žalob od spotřebitelů po celé Unii. Volkswagen tento týden odmítl jednání o mimosoudním vyrovnání s českými klienty, které v kauze dieselgate zastupuje firma Safe Diesel. Soudní spor o odškodnění tak bude pokračovat, uvedla nyní Safe Diesel.

Soudní dvůr se případem zabýval na popud rakouského soudu. Ten obdržel žalobu od tamního sdružení spotřebitelů VKI zastupujícího 574 majitelů vozů s nelegálním softwarem. Rakouská strana chtěla vědět, zda případ spadá do její jurisdikce, protože Volkswagen, který sídlí v Německu, příslušnost rakouských soudů zpochybnil.

Podle nařízení o soudní příslušnosti by obecně měla být žaloba podána v místě, kde má žalovaný sídlo. Nicméně ve věcech týkajících se deliktní odpovědnosti je také možnost podniknout kroky v místě, kde se škoda projevila. V tomto případě se škoda projevila až po koupi vozidla, protože to bylo koupeno za cenu vyšší, než byla kvůli instalovanému softwaru jeho skutečná hodnota.

Přestože tedy Volkswagen jako žalovaná strana sídlí v Německu, může být podle rozhodnutí žalován i v jiném státě EU, ve kterém si zákazníci jeho vůz s nelegálním softwarem koupili. Koncern zatím na rozhodnutí soudu nereagoval. 

Skandál už Volkswagen přišel na miliardy dolarů

Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Auta díky tomu při kontrolách produkovala výrazně méně zplodin než při běžné jízdě. Náklady na pokuty, svolávací akce a na vyrovnání v civilních sporech po celém světě už Volkswagen přišly na více než 33 miliard dolarů (zhruba 776 miliard korun).

Ve Spojených státech zaplatil Volkswagen majitelům vozů, jednotlivým státům, regulačním orgánům pro otázky životního prostředí a prodejcům aut odškodné 25 miliard dolarů a nabídl, že vykoupí 500 tisíc dotčených vozů. 

Jak to vypadá s možností odškodnění v Česku

Automobilový koncern Volkswagen tento týden odmítl jednání o mimosoudním vyrovnání s českými klienty, které v kauze dieselgate zastupuje firma Safe Diesel. Soudní spor o odškodnění tak bude pokračovat. Safe Diesel to ve čtvrtek uvedla v tiskové zprávě.

Volkswagen agentuře ČTK sdělil, že nadále zastává názor, že zákazníkům nevznikla žádná škoda.

Safe Diesel zastupuje ve sporu s koncernem Volkswagen více než 6800 majitelů koncernových vozů, které byly vybavené softwarem na obcházení homologačního měření emisí. Pro každého z nich nárokuje odškodné 220 tisíc. Celková vymáhaná částka tedy dosahuje 1,5 miliardy korun.

„Prosíme o pochopení, že nebudeme komentovat probíhající soudní řízení. Nadále zastáváme názor, že zákazníkům nevznikla a nevzniká žádná škoda,“ uvedl mediální zástupce VW v ČR Jan Klíma.

Návrh na smír podle Františka Honsy z advokátní kanceláře BBH, která poškozené klienty v kauze zastupuje, vycházel z odškodnění 260 tisíc německých vlastníků vozidel koncernem Volkswagen a z nedávného rozhodnutí nejvyššího německého soudu v Karlsruhe, který uznal nárok na odškodnění majitele dotčeného vozu. „V případě, že by vedení Volkswagenu na náš návrh mimosoudního řešení kauzy přistoupilo, byli jsme připraveni žalobu stáhnout,“ uvedl Honsa.

V návrhu Safe Diesel dále zmínil, že Volkswagen nejednotným postupem při odškodňování zvýhodňuje některé spotřebitele před jinými, čímž mohou být porušeny české i unijní zákony a může docházet k diskriminaci na základě státní příslušnosti. Volkswagen začal uzavírat dohody o odškodnění za emisní kauzu i za hranicemi Německa, například v Rakousku. Nároky zákazníků dotčených emisní kauzou nejsou podle firmy promlčené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 20 hhodinami

Zbývají poslední dny pro podání přiznání k dani z příjmů

Na podání elektronického přiznání k dani z příjmů mají lidé už jen posledních pár dnů. Formulář je nutné elektronicky odeslat a daně zaplatit do pátku 2. května, ale lidé by to neměli nechávat na poslední chvíli. Finanční správa totiž upozorňuje, že hrozí přetížení systému. Těm, co odevzdávají papírové daňové přiznání, skončila lhůta už na konci března.
před 22 hhodinami

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
včera v 11:34

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
včera v 07:10

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
27. 4. 2025

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
27. 4. 2025

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
27. 4. 2025

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
27. 4. 2025
Načítání...