Evropská komise schválila záchranný balík německé vlády pro Lufthansu

Evropská komise (EK) ve čtvrtek definitivně schválila záchranný balík, který německá vláda připravila pro vlajkového leteckého dopravce Lufthansa. Firma, na kterou těžce dopadla krize způsobená koronavirem, ale musí splnit některé podmínky, aby státní podpora nevedla k narušení konkurenčního prostředí – mimo jiné se bude muset vzdát části startovacích a přistávacích práv. Celková výše vládního balíku, který vpodvečer schválila valná hromada firmy, je devět miliard eur (240 miliard korun).

Kvůli dramatickému propadu příjmů, který leteckému průmyslu přinesla celosvětová pandemie nemoci covid-19, musí Lufthansa přijmout několik mimořádných opatření. Firma již uvedla, že se chystá propustit asi 22 tisíc zaměstnanců, což odpovídá zhruba 16 procentům její pracovní síly. Aby se vyhnula insolvenci, požádala o pomoc také německou vládu.

Komise jako jednu z podmínek schválení záměru požaduje, aby se Lufthansa vzdala některých práv pro vzlety a přístání na letištích ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově, které jsou jejími hlavními základnami. Konkurenčním aerolinkám to umožní si na těchto vzdušných přístavech vybudovat širší základnu.

Pětinový podíl pro spolkovou republiku

Plán německé vlády počítá s tím, že stát v letecké společnosti získá dvacetiprocentní podíl a dvě místa v dozorčí radě. Německý fond pro hospodářskou stabilizaci WSF navíc do Lufthansy investuje 5,7 miliardy eur prostřednictvím tiché účasti, což znamená, že získá kapitál bez hlasovacích práv. Firmě také stát spolu se soukromými bankami poskytne syndikovaný úvěr až tři miliardy eur (80 miliard korun). Na ten se toto čtvrteční rozhodnutí EK nevztahuje.

Mimořádná valná hromada Lufthansy ve čtvrtek plány na záchranu schválila. Největší letecká společnost v Evropě se tak vyhnula riziku bankrotu, který by jí jinak v důsledku koronavirové krize hrozil. Ještě do středy přitom nebylo jisté, jestli státní pomoc nezablokuje jeden z velkých akcionářů firmy.

„Stabilizační balík je klíčový pro naši budoucnost,“ vzkázal ve čtvrtek šéf Lufthansy Carsten Spohr akcionářům, kteří ho kvůli pandemii sledovali jen na dálku. „Prosíme vás o souhlas s opatřeními, a tím vás neprosíme o nic menšího než o souhlas se záchranou německé Lufthansy,“ poznamenal také třiapadesátiletý manažer.

Podle Spohra jde o historický okamžik pro tradiční leteckou společnost. Pro plán se nakonec vpodvečer vyslovilo 98 procent hlasujících akcionářů, jak firma uvedla na Twitteru. „Jsme rádi, že nám stát dává perspektivu budoucnosti,“ prohlásil Spohr, který počítá s tím, že Lufthansa státu šest miliard eur i s úroky co nejrychleji splatí.

Na německé politické scéně panovala na záchranném balíku poměrně široká shoda. „Na stole leží dobrý návrh, akcionáři Lufthansy by ho měli přijmout,“ řekl ještě před hlasováním ministr financí Olaf Scholz. Vyjádřil také přesvědčení, že balík chrání i oprávněné zájmy daňových poplatníků.

Ryanair právně napadne rozhodnutí EK

Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair chtějí právně napadnout rozhodnutí EK. Firma podle nich nepotřebuje pomoc pro přežití koronavirové krize, ale aby poškodila konkurenci. Ve čtvrtek to uvedl vedoucí právního oddělení irské společnosti Juliusz Gomorek.

„Lufthansa to potřebuje jako válečnou zbraň, aby vytlačila konkurenci,“ uvedl Gomorek, podle nějž jde záchranný balík německé vlády schválený EK proti evropským pravidlům hospodářské soutěže. Největší evropskou leteckou společnost totiž prý posílí na úkor aerolinek z menších členských států.

„Je to ukázkový příklad, kdy bohatý členský stát EU ignoruje evropské dohody ve prospěch svého národního průmyslu a ke škodě chudších zemí,“ řekl v Dublinu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Komisi vyzval, aby byla férová a dodržovala principy. „Pokud ne, tak se společný trh, který EU vybudovala, zhroutí a evropští spotřebitelé a plátci daní za to zaplatí,“ dodal.

Ryanair, pro nějž Německo představuje jeden z nejdůležitějších trhů, už u soudu napadl i jiné případy státní pomoci pro další evropské aerolinky - Air France a skandinávské SAS. Uvedl, že připravuje také žalobu na pomoc pro finskou leteckou společnost Finair.

  • Francie poskytne 15 miliard eur (asi 401 miliard korun) na pomoc leteckému a kosmickému průmyslu. Plán, který představil ministr hospodářství Bruno Le Maire, zahrnuje přímé vládní investice, dotace, půjčky a záruky za úvěry. Celková částka zahrnuje i pomoc letecké společnosti Air France a výrobci letadel Airbus.
  • Italská vláda v březnu oznámila, že převezme plnou kontrolu nad aerolinkami Alitalia, které jsou od května 2017 pod zvláštní správou. Podle italského ministra průmyslu Stefana Patuanelliho by letecká společnost jinak kvůli koronavirové krizi zkrachovala.
  • Nizozemská část skupiny Air France-KLM, aerolinky KLM, obdrží od vlády dvě až čtyři miliardy eur, uvedl nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra.
  • Nízkonákladová letecká společnost Norwegian Air Shuttle si u norské vlády zajistila státní garance za úvěry v objemu tří miliard norských korun (7,5 miliardy korun). Pomoc je součástí plánu restrukturalizace, který má firmě pomoci přežít krizi způsobenou koronavirem. Leteckou společnost tak převzali její věřitelé, mezi nimiž je i banka, nad kterou má kontrolu čínská vláda.
  • Rakouská vláda se minulý týden dohodla, že aerolinkám Austrian Airlines, které jsou rakouskou divizí německé letecké společnosti Lufthansa, poskytne státní pomoc v hodnotě 450 milionů eur (12 miliard korun). Dalších 150 milionů eur aerolinky v rámci dohody obdrží od Lufthansy.
  • Skandinávské aerolinky SAS ve Švédsku by měly podle plánu, který na konci dubna schválila Evropská komise, dostat pomoc v podobě garancí v celkové hodnotě 137 milionů eur (3,6 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 23 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 23 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...