Evropská komise schválila záchranný balík německé vlády pro Lufthansu

Evropská komise (EK) ve čtvrtek definitivně schválila záchranný balík, který německá vláda připravila pro vlajkového leteckého dopravce Lufthansa. Firma, na kterou těžce dopadla krize způsobená koronavirem, ale musí splnit některé podmínky, aby státní podpora nevedla k narušení konkurenčního prostředí – mimo jiné se bude muset vzdát části startovacích a přistávacích práv. Celková výše vládního balíku, který vpodvečer schválila valná hromada firmy, je devět miliard eur (240 miliard korun).

Kvůli dramatickému propadu příjmů, který leteckému průmyslu přinesla celosvětová pandemie nemoci covid-19, musí Lufthansa přijmout několik mimořádných opatření. Firma již uvedla, že se chystá propustit asi 22 tisíc zaměstnanců, což odpovídá zhruba 16 procentům její pracovní síly. Aby se vyhnula insolvenci, požádala o pomoc také německou vládu.

Komise jako jednu z podmínek schválení záměru požaduje, aby se Lufthansa vzdala některých práv pro vzlety a přístání na letištích ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově, které jsou jejími hlavními základnami. Konkurenčním aerolinkám to umožní si na těchto vzdušných přístavech vybudovat širší základnu.

Pětinový podíl pro spolkovou republiku

Plán německé vlády počítá s tím, že stát v letecké společnosti získá dvacetiprocentní podíl a dvě místa v dozorčí radě. Německý fond pro hospodářskou stabilizaci WSF navíc do Lufthansy investuje 5,7 miliardy eur prostřednictvím tiché účasti, což znamená, že získá kapitál bez hlasovacích práv. Firmě také stát spolu se soukromými bankami poskytne syndikovaný úvěr až tři miliardy eur (80 miliard korun). Na ten se toto čtvrteční rozhodnutí EK nevztahuje.

Mimořádná valná hromada Lufthansy ve čtvrtek plány na záchranu schválila. Největší letecká společnost v Evropě se tak vyhnula riziku bankrotu, který by jí jinak v důsledku koronavirové krize hrozil. Ještě do středy přitom nebylo jisté, jestli státní pomoc nezablokuje jeden z velkých akcionářů firmy.

„Stabilizační balík je klíčový pro naši budoucnost,“ vzkázal ve čtvrtek šéf Lufthansy Carsten Spohr akcionářům, kteří ho kvůli pandemii sledovali jen na dálku. „Prosíme vás o souhlas s opatřeními, a tím vás neprosíme o nic menšího než o souhlas se záchranou německé Lufthansy,“ poznamenal také třiapadesátiletý manažer.

Podle Spohra jde o historický okamžik pro tradiční leteckou společnost. Pro plán se nakonec vpodvečer vyslovilo 98 procent hlasujících akcionářů, jak firma uvedla na Twitteru. „Jsme rádi, že nám stát dává perspektivu budoucnosti,“ prohlásil Spohr, který počítá s tím, že Lufthansa státu šest miliard eur i s úroky co nejrychleji splatí.

Na německé politické scéně panovala na záchranném balíku poměrně široká shoda. „Na stole leží dobrý návrh, akcionáři Lufthansy by ho měli přijmout,“ řekl ještě před hlasováním ministr financí Olaf Scholz. Vyjádřil také přesvědčení, že balík chrání i oprávněné zájmy daňových poplatníků.

Ryanair právně napadne rozhodnutí EK

Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair chtějí právně napadnout rozhodnutí EK. Firma podle nich nepotřebuje pomoc pro přežití koronavirové krize, ale aby poškodila konkurenci. Ve čtvrtek to uvedl vedoucí právního oddělení irské společnosti Juliusz Gomorek.

„Lufthansa to potřebuje jako válečnou zbraň, aby vytlačila konkurenci,“ uvedl Gomorek, podle nějž jde záchranný balík německé vlády schválený EK proti evropským pravidlům hospodářské soutěže. Největší evropskou leteckou společnost totiž prý posílí na úkor aerolinek z menších členských států.

„Je to ukázkový příklad, kdy bohatý členský stát EU ignoruje evropské dohody ve prospěch svého národního průmyslu a ke škodě chudších zemí,“ řekl v Dublinu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Komisi vyzval, aby byla férová a dodržovala principy. „Pokud ne, tak se společný trh, který EU vybudovala, zhroutí a evropští spotřebitelé a plátci daní za to zaplatí,“ dodal.

Ryanair, pro nějž Německo představuje jeden z nejdůležitějších trhů, už u soudu napadl i jiné případy státní pomoci pro další evropské aerolinky - Air France a skandinávské SAS. Uvedl, že připravuje také žalobu na pomoc pro finskou leteckou společnost Finair.

  • Francie poskytne 15 miliard eur (asi 401 miliard korun) na pomoc leteckému a kosmickému průmyslu. Plán, který představil ministr hospodářství Bruno Le Maire, zahrnuje přímé vládní investice, dotace, půjčky a záruky za úvěry. Celková částka zahrnuje i pomoc letecké společnosti Air France a výrobci letadel Airbus.
  • Italská vláda v březnu oznámila, že převezme plnou kontrolu nad aerolinkami Alitalia, které jsou od května 2017 pod zvláštní správou. Podle italského ministra průmyslu Stefana Patuanelliho by letecká společnost jinak kvůli koronavirové krizi zkrachovala.
  • Nizozemská část skupiny Air France-KLM, aerolinky KLM, obdrží od vlády dvě až čtyři miliardy eur, uvedl nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra.
  • Nízkonákladová letecká společnost Norwegian Air Shuttle si u norské vlády zajistila státní garance za úvěry v objemu tří miliard norských korun (7,5 miliardy korun). Pomoc je součástí plánu restrukturalizace, který má firmě pomoci přežít krizi způsobenou koronavirem. Leteckou společnost tak převzali její věřitelé, mezi nimiž je i banka, nad kterou má kontrolu čínská vláda.
  • Rakouská vláda se minulý týden dohodla, že aerolinkám Austrian Airlines, které jsou rakouskou divizí německé letecké společnosti Lufthansa, poskytne státní pomoc v hodnotě 450 milionů eur (12 miliard korun). Dalších 150 milionů eur aerolinky v rámci dohody obdrží od Lufthansy.
  • Skandinávské aerolinky SAS ve Švédsku by měly podle plánu, který na konci dubna schválila Evropská komise, dostat pomoc v podobě garancí v celkové hodnotě 137 milionů eur (3,6 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...