Cesta ke státní záchraně Lufthansy je volná. Klíčový akcionář Thiele podpoří vládní balík

Klíčový akcionář německé letecké společnosti Lufthansa bude hlasovat pro záchranný balík od německé vlády za devět miliard eur (240 miliard korun). Heinz Hermann Thiele, který nad plánem v minulosti vyjadřoval nelibost, to řekl listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německý miliardář tím na čtvrteční valné hromadě uvolní cestu pro schválení opatření, které má pomoci koronavirovou krizí zmítané firmě.

„Budu hlasovat pro,“ řekl deníku Thiele, který v Lufthanse vlastní 15,5 procenta akcií. V minulosti přitom o plánu, díky němuž má vláda získat ve firmě podíl 20 procent a dvě místa v její dozorčí radě, mluvil kriticky.

Firma již uvedla, že se chystá propustit zhruba 22 tisíc zaměstnanců, což odpovídá asi šestnácti procentům její pracovní síly. Aby se vyhnula insolvenci, požádala o pomoc německou vládu. Dohodnutou záchranu projedná už ve čtvrtek mimořádně svolaná valná hromada, která bude kvůli koronaviru virtuální.

Světové agentury už ve středu přinesly zprávu o připraveném záložním plánu pro případ, že by čtvrteční valná hromada záchranný balík neschválila. Německá vláda by i podle tohoto plánu ve firmě získala 20procentní podíl, ale postupně. Plán by nemuseli schvalovat ostatní akcionáři a podnik by si přišel na podobné peníze.

Podle záložního plánu by kabinet ve firmě nejprve získal deset procent z emise akcií bez upisovacích práv za 2,56 eur na akcii. Zbývající podíl by přišel z pravidelného zvyšování kapitálu, kterého by se mohli zúčastnit všichni akcionáři Lufthansy, uvedl zdroj agentury Reuters. Dodal, že vláda v Berlíně tento záložní plán neschválila.

Německou ekonomiku čeká výrazný propad

Balík pro Lufthansu je součástí řady opatření na podporu německé ekonomiky zasažené krizí kolem koronaviru. Stát se chystá do ní nalít celkem 130 miliard eur.

Vládní ekonomové přesto v čerstvé předpovědi předpokládají pro letošek strmý hospodářský propad, a to 6,5 půl procenta HDP. Německo podle nich čeká vlna bankrotů. Počet nezaměstnaných se podle tamní agentury práce v létě přehoupne přes tři miliony.

Šance pro výrobce vakcíny, průšvih „německého Enronu“

Zatímco pro mnohé je pandemie katastrofou, pro některé představuje šanci. Vydělat na ní může třeba biofarmaceutická firma CureVac z Tübingenu, která vyvíjí vakcínu proti koronaviru. Experti firmy už dospěli ke klinickým testům látky. „Nejzajímavější je, že dobrovolníků máme dostatek,“ podotýká tamní lékař Peter Kremsner.

Už na začátku pandemie se o experty z Tübingenu zajímal i americký prezident Donald Trump a potenciál firmy v globálním závodě o první účinnou vakcínu si uvědomuje i Berlín. Německá vláda do ní investovala tři sta milionů eur. 

Z krize kolem koronaviru a boomu internetového obchodování mohla profitovat třeba také firma Wirecard, specialista na internetové platby. Donedávna stoupající hvězda německé ekonomiky místo toho míří ke dnu.

Ve své bilanci se firma chlubila v přepočtu padesáti miliardami korun. Účty, na kterých měly ležet, však nikdy neexistovaly. Kauzy, přezdívané německý Enron, se chopili vyšetřovatelé. „V Mnichově byl zatčen bývalý ředitel Markus Braun,“ potvrdila prokurátorka Anne Leidingová.

Nahrávám video
Události ČT: Německu hrozí vlna bankrotů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 4 hhodinami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 10 hhodinami

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
2. 5. 2026

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
2. 5. 2026

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026
Načítání...