Cesta ke státní záchraně Lufthansy je volná. Klíčový akcionář Thiele podpoří vládní balík

Klíčový akcionář německé letecké společnosti Lufthansa bude hlasovat pro záchranný balík od německé vlády za devět miliard eur (240 miliard korun). Heinz Hermann Thiele, který nad plánem v minulosti vyjadřoval nelibost, to řekl listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německý miliardář tím na čtvrteční valné hromadě uvolní cestu pro schválení opatření, které má pomoci koronavirovou krizí zmítané firmě.

„Budu hlasovat pro,“ řekl deníku Thiele, který v Lufthanse vlastní 15,5 procenta akcií. V minulosti přitom o plánu, díky němuž má vláda získat ve firmě podíl 20 procent a dvě místa v její dozorčí radě, mluvil kriticky.

Firma již uvedla, že se chystá propustit zhruba 22 tisíc zaměstnanců, což odpovídá asi šestnácti procentům její pracovní síly. Aby se vyhnula insolvenci, požádala o pomoc německou vládu. Dohodnutou záchranu projedná už ve čtvrtek mimořádně svolaná valná hromada, která bude kvůli koronaviru virtuální.

Světové agentury už ve středu přinesly zprávu o připraveném záložním plánu pro případ, že by čtvrteční valná hromada záchranný balík neschválila. Německá vláda by i podle tohoto plánu ve firmě získala 20procentní podíl, ale postupně. Plán by nemuseli schvalovat ostatní akcionáři a podnik by si přišel na podobné peníze.

Podle záložního plánu by kabinet ve firmě nejprve získal deset procent z emise akcií bez upisovacích práv za 2,56 eur na akcii. Zbývající podíl by přišel z pravidelného zvyšování kapitálu, kterého by se mohli zúčastnit všichni akcionáři Lufthansy, uvedl zdroj agentury Reuters. Dodal, že vláda v Berlíně tento záložní plán neschválila.

Německou ekonomiku čeká výrazný propad

Balík pro Lufthansu je součástí řady opatření na podporu německé ekonomiky zasažené krizí kolem koronaviru. Stát se chystá do ní nalít celkem 130 miliard eur.

Vládní ekonomové přesto v čerstvé předpovědi předpokládají pro letošek strmý hospodářský propad, a to 6,5 půl procenta HDP. Německo podle nich čeká vlna bankrotů. Počet nezaměstnaných se podle tamní agentury práce v létě přehoupne přes tři miliony.

Šance pro výrobce vakcíny, průšvih „německého Enronu“

Zatímco pro mnohé je pandemie katastrofou, pro některé představuje šanci. Vydělat na ní může třeba biofarmaceutická firma CureVac z Tübingenu, která vyvíjí vakcínu proti koronaviru. Experti firmy už dospěli ke klinickým testům látky. „Nejzajímavější je, že dobrovolníků máme dostatek,“ podotýká tamní lékař Peter Kremsner.

Už na začátku pandemie se o experty z Tübingenu zajímal i americký prezident Donald Trump a potenciál firmy v globálním závodě o první účinnou vakcínu si uvědomuje i Berlín. Německá vláda do ní investovala tři sta milionů eur. 

Z krize kolem koronaviru a boomu internetového obchodování mohla profitovat třeba také firma Wirecard, specialista na internetové platby. Donedávna stoupající hvězda německé ekonomiky místo toho míří ke dnu.

Ve své bilanci se firma chlubila v přepočtu padesáti miliardami korun. Účty, na kterých měly ležet, však nikdy neexistovaly. Kauzy, přezdívané německý Enron, se chopili vyšetřovatelé. „V Mnichově byl zatčen bývalý ředitel Markus Braun,“ potvrdila prokurátorka Anne Leidingová.

3 minuty
Události ČT: Německu hrozí vlna bankrotů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje předsedu Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 3 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 3 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 19 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 19 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...