Cesta ke státní záchraně Lufthansy je volná. Klíčový akcionář Thiele podpoří vládní balík

Klíčový akcionář německé letecké společnosti Lufthansa bude hlasovat pro záchranný balík od německé vlády za devět miliard eur (240 miliard korun). Heinz Hermann Thiele, který nad plánem v minulosti vyjadřoval nelibost, to řekl listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německý miliardář tím na čtvrteční valné hromadě uvolní cestu pro schválení opatření, které má pomoci koronavirovou krizí zmítané firmě.

„Budu hlasovat pro,“ řekl deníku Thiele, který v Lufthanse vlastní 15,5 procenta akcií. V minulosti přitom o plánu, díky němuž má vláda získat ve firmě podíl 20 procent a dvě místa v její dozorčí radě, mluvil kriticky.

Firma již uvedla, že se chystá propustit zhruba 22 tisíc zaměstnanců, což odpovídá asi šestnácti procentům její pracovní síly. Aby se vyhnula insolvenci, požádala o pomoc německou vládu. Dohodnutou záchranu projedná už ve čtvrtek mimořádně svolaná valná hromada, která bude kvůli koronaviru virtuální.

Světové agentury už ve středu přinesly zprávu o připraveném záložním plánu pro případ, že by čtvrteční valná hromada záchranný balík neschválila. Německá vláda by i podle tohoto plánu ve firmě získala 20procentní podíl, ale postupně. Plán by nemuseli schvalovat ostatní akcionáři a podnik by si přišel na podobné peníze.

Podle záložního plánu by kabinet ve firmě nejprve získal deset procent z emise akcií bez upisovacích práv za 2,56 eur na akcii. Zbývající podíl by přišel z pravidelného zvyšování kapitálu, kterého by se mohli zúčastnit všichni akcionáři Lufthansy, uvedl zdroj agentury Reuters. Dodal, že vláda v Berlíně tento záložní plán neschválila.

Německou ekonomiku čeká výrazný propad

Balík pro Lufthansu je součástí řady opatření na podporu německé ekonomiky zasažené krizí kolem koronaviru. Stát se chystá do ní nalít celkem 130 miliard eur.

Vládní ekonomové přesto v čerstvé předpovědi předpokládají pro letošek strmý hospodářský propad, a to 6,5 půl procenta HDP. Německo podle nich čeká vlna bankrotů. Počet nezaměstnaných se podle tamní agentury práce v létě přehoupne přes tři miliony.

Šance pro výrobce vakcíny, průšvih „německého Enronu“

Zatímco pro mnohé je pandemie katastrofou, pro některé představuje šanci. Vydělat na ní může třeba biofarmaceutická firma CureVac z Tübingenu, která vyvíjí vakcínu proti koronaviru. Experti firmy už dospěli ke klinickým testům látky. „Nejzajímavější je, že dobrovolníků máme dostatek,“ podotýká tamní lékař Peter Kremsner.

Už na začátku pandemie se o experty z Tübingenu zajímal i americký prezident Donald Trump a potenciál firmy v globálním závodě o první účinnou vakcínu si uvědomuje i Berlín. Německá vláda do ní investovala tři sta milionů eur. 

Z krize kolem koronaviru a boomu internetového obchodování mohla profitovat třeba také firma Wirecard, specialista na internetové platby. Donedávna stoupající hvězda německé ekonomiky místo toho míří ke dnu.

Ve své bilanci se firma chlubila v přepočtu padesáti miliardami korun. Účty, na kterých měly ležet, však nikdy neexistovaly. Kauzy, přezdívané německý Enron, se chopili vyšetřovatelé. „V Mnichově byl zatčen bývalý ředitel Markus Braun,“ potvrdila prokurátorka Anne Leidingová.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
před 5 hhodinami

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
1. 10. 2026Aktualizováno1. 10. 2026‌‌

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
1. 10. 2026‌‌

Maximální prodejní ceny pohonných hmot v pátek klesnou

Maximální prodejní cena nafty u čerpacích stanic v pátek klesne o 14 haléřů na 48,58 koruny za litr. Cena benzinu se sníží o 22 haléřů na 45,92 koruny za litr, určilo ministerstvo financí. Vláda ceny pohonných hmot reguluje od čtvrtka, opatření má zatím platit do konce října. Kabinet k němu přistoupil v reakci na prudké zdražování paliv v posledních týdnech.
1. 10. 2026Aktualizováno1. 10. 2026‌‌

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
30. 9. 2026‌‌

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 9. 2026‌‌

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
30. 9. 2026Aktualizováno30. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.