Peníze seženeme třeba dluhopisy, avizuje Schillerová. Jejich nákup už domluvila s ČNB

Nahrávám video
Události, komentáře: Ekonomika a vládní opatření kvůli koronaviru
Zdroj: ČT24

Finance na zvláštní opatření kvůli koronaviru hodlá stát získat půjčováním a prodejem dluhopisů. Na koupi státních dluhopisů se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dohodla s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, avizovala v Událostech, komentářích. Bývalý člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl apeluje na vládu, aby přijímala jednoduchá a plošná opatření, rozhodující je totiž podle něj rychlost. Profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík se přimlouvá za to, aby Babišův kabinet hleděl dopředu a nečekal na jakýsi Marshallův plán.

Schillerová zdůrazňuje, že vláda jedná rychle, aby se pomoc dostala k potřebným co nejdříve. „Počítáme s tím, že se peníze v co nejkratší době musí dostat k lidem,“ potvrzuje šéfka státní kasy. Peníze na zvláštní opatření bude stát získávat například prodejem dluhopisů. Stav českých financí je podle ní výborný a zajišťuje skvělou výchozí pozici k půjčování.

Šéfka státní kasy v Událostech, komentářích potvrdila také to, že se s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem dohodla na prodeji a nákupu dluhopisů. Novelu zákona, která to umožní, projedná v úterý vláda a zabývat by se jí měla rovnou i Poslanecká sněmovna.

Odlivu zahraničního kapitálu se Schillerová podle svých slov neobává. „Budeme to sledovat. Česká republika je dobré místo pro podnikání, je tu vybudovaná infrastruktura. Firmy oceňují právní prostředí i kvalitu lidí,“ míní ministryně. Podotýká, že stát by ocenil, kdyby firmy v tuzemsku nechávaly dividendy, k čemuž je vyzval i Rusnok.

Vláda počítá s tím, že situace by se mohla začít narovnávat koncem příštího čtvrtletí. „Uvidíme, jak se bude vyvíjet situace ve zdravotnictví. Zatím to máme pod kontrolou, ale na konkrétní deadline si musíme počkat,“ připouští Schillerová.

Potřeba jsou rychlá a jednoduchá opatření, věří Hampl

Někdejší člen bankovní rady Hampl oceňuje, že se mezi opatření diskutovaná kvůli nemoci COVID-19 dostal ekonomický rozměr. „Je naprosto zásadní a bude se týkat prakticky každého,“ upozorňuje. Česko podle něj nemá dobrou zkušenost s nástroji pomoci, které vyžadují mnoho byrokracie a jsou složité. „Nemáme čas, hodiny tikají. Mnohem silněji bych plédoval za to, aby se používaly co nejvíc nástroje, které se dají udělat plošně a škrtem pera,“ apeluje.

Jako příklad uvádí opatření maďarské vlády, která vydala obecné moratorium na splácení všech závazků fyzických i právnických osob až do konce roku. Vítá také plošné posouvání splatnosti sociálního a zdravotního pojištění, stejně jako daní. „Čelíme možná největšímu makroekonomickému šoku, jakému tato ekonomika čelila za dobu své existence,“ tvrdí někdejší bankéř z ČNB.

„Děláme jednoduchá plošná opatření, aby si lidé nemuseli vyřizovat desítky žádostí,“ reaguje na Hamplova slova Schillerová. S ministryní spravedlnosti už dle svých slov otevřela téma insolvencí.

Nemůžeme čekat na Marshallův plán, upozorňuje Mejstřík

Ekonom Mejstřík oceňuje, že kabinet přepracoval státní rozpočet na tento rok. „To není úplně lehké rozhodnutí. Myslím, že už v této podobě je to v zásadě pozitivní krok, stejně tak jako bezprostřední opatření, která směřují k tomu, abychom udrželi nad vodou celou řadu firem,“ kvituje profesor ekonomie z Karlovy univerzity.

Vláda podle něj ale zároveň musí řešit, kam se lidé budou po krizi vracet do práce. „Nejde jenom o to zachovat zaměstnanost, ale také podpořit nové výhonky už v této fázi. Nečekat na nějaký Marshallův plán někdy v budoucnosti, ale už v tuto chvíli podchytit oblasti domácí poptávky, která nepochybně nebude ovlivněna. Náš problém je, že celá řada podniků bude zasažena přes nejrůznější garance ztrátou poptávky v zahraničí,“ odhaduje Mejstřík.

Konstatuje také, že Česko neexistuje ve vzduchoprázdnu, ale ve velikém globálním prostoru. Například propad akcií v USA o třicet až čtyřicet procent ovlivnil globální prostor mnohem více, než by si Česko přálo, připomíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 17 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 19 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...