Ztráty práce a nedostatku peněz se obává přes třicet procent lidí

Část obchodů má už přes týden zavřené dveře, mnohé továrny přerušují výrobu a kvůli zrušené výuce ve školách musí být řada rodičů doma s dětmi. Pandemie koronaviru ochromuje chod ekonomiky. A zatímco většina lidí by podporovala státní pomoc podnikatelům jako odložení splatnosti některých daní, část obyvatel se obává ztráty zaměstnání. Ukazuje to průzkum společnosti Kantar CZ pro Českou televizi, který se uskutečnil na vzorku 801 osob během 17. a 18. března.

První podnikatelé si v týdnu zažádali o bezúročné půjčky v programu COVID, živnostníci a firmy se ale zřejmě dočkají ještě dalších opatření, která by měla zabránit příliš rozsáhlým dopadům současné pandemie koronaviru na hospodářství.

Z průzkumu vyplynulo, že z možné pomoci státu firmám a živnostníkům lidé nejvíce podporují možnost odložení splatnosti některých daní, uvedlo to 89 procent lidí, ale také dočasné zavedení ošetřovného pro živnostníky, což zmínilo 88 procent dotázaných.

Souhlasil/a byste s tím, aby stát pomohl následujícími cestami firmám a živnostníkům, kteří byli prokazatelně postiženi v důsledku koronaviru?
Zdroj: technologie CASI/vzorek 801 respondentů/17. až 18. 3. 2020/Kantar CZ pro ČT

Pro bezúročné půjčky stejně jako pro kompenzace nákladů na mzdy zaměstnanců, kteří nemohli pracovat, se vyslovilo 84 procent lidí. Daňové pobídky a státní záruky za úvěry pak uvedly tři čtvrtiny respondentů.

Většina lidí si nemyslí, že by se jich měla týkat ztráta práce

Průzkum se zajímal i o to, jak lidé vidí svou vlastní finanční situaci. Ztráty zaměstnání, třeba proto, že firma bude propouštět, nebude mít zakázky nebo úplně zkrachuje, se teď obává třetina oslovených. Naopak dvě třetiny respondentů strach nemají.

Myslíte, že by se vás osobně mohly týkat následující situace?
Zdroj: technologie CASI/vzorek 801 respondentů/17. až 18. 3. 2020/Kantar CZ pro ČT

Podobné odpovědi zazněly i na otázku, jestli se lidé obávají, že nebudou mít peníze na zaplacení základních životních nákladů nebo půjček kvůli snížení příjmu. Strach má 36 procent dotázaných.

V souvislosti s pandemií koronaviru a jejím vlivem na ekonomickou situaci hlavní ekonom firmy Deloitte David Marek o víkendu na Twitteru uvedl, že česká ekonomika by letos mohla klesnout o deset procent. Propad by měl podle něj provázet rychlý růst počtu nezaměstnaných, dvouciferný pokles vývozu, dovozu i průmyslové výroby, pokles inflace ke konci roku a propad veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP. Ovšem ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pokládá takovou prognózu z nynějšího pohledu za pesimistickou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 12 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...