Mimořádně bouřlivý byl uplynulý týden pro českou měnu a nejisté časy ji pravděpodobně čekají dál. Minulý pátek uzavírala na 26,18 koruny k euru a na 23,65 koruny za dolar. O týden později je vše jinak: čtvrtek končil na 27,62 k euru a 25,82 k dolaru. Prudké oslabení koruny může podle analytiků pomoci oživit ekonomickou aktivitu českého hospodářství: exportérům pomůže přežít nejhorší časy. Běžní občané pak nejspíš dříve či později začnou celou situaci pociťovat v podobě vyšších cen zboží z dovozu. Další vývoj měny bude také pozorně sledovat Česká národní banka, která má silný nástroj na její „usměrnění“.
Koruna prudce zeslábla jak k euru, tak k dolaru. Centrální banka bude muset zvažovat klady a zápory
V pondělí 16. března se mimořádně sešla bankovní rada České národní banky a snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Vrátila tak sazby na úroveň před loňským květnem. Naposledy centrální banka snížila sazby o půl procentního bodu v únoru 2009, v době světové finanční krize.
Česká měna pak začala rychle oslabovat nad 27 korun za euro.
„Probíhá oslabení, které je přirozené v takové situaci, kdy trh je nervózní. A první se opouštějí měny, které jsou považovány za více rizikové, než jsou ty bezpečné přístavy švýcarského franku, amerického dolaru nebo japonského jenu,“ citovala agentura ČTK guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka.
Kdy lze čekat zásah ČNB na obranu měny?
V dalších dnech se měna vydala stále blíže k 28 korunám za euro. Oslabovala i k americké měně, kde se přiblížila 26 korunám za dolar.
Guvernér v pondělí uvedl, že ČNB bezprostřední zásah na trhu nechystá, i když potvrdil připravenost reagovat na případné nadměrné výkyvy kurzu koruny svými nástroji. ČNB má k dispozici devizové rezervy 3,4 bilionu korun. „Máme režim řízeného plovoucího kurzu a to nás opravňuje reagovat v případě velkých výkyvů kurzu měny,“ poznamenal guvernér.
Analytici zvažovali, kde je „příhodná“ hranice pro zásah centrální banky.
Velké devizové rezervy jako velký klacek
„Věřím, že ČNB by přistoupila k intervencím až v momentě, pokud by se kurz ustálil na hladině mezi 27,5 – 28. V případě trvalejšího a citelného oslabení koruny by totiž hrozila importovaná inflace. ČNB by v takový moment začala prodávat své eurové rezervy. Celkové devizové rezervy tuzemské centrální banky dosahují úrovně 3,4 bilionu korun,“ soudí analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Také hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček připomněl, že Česká národní banka má z doby devizových intervencí obrovské devizové rezervy. V případě potřeby by je mohla začít prodávat, čímž by koruna posílila. „Při současném kurzu koruny však zatím není třeba intervenovat. O případném zásahu můžeme začít uvažovat v případě, že by koruna dál prudce oslabovala,“ domnívá se Křeček.
Další úhel pohledu dodává ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa. „Jakkoli má ČNB obrovskou zásobu devizových rezerv, jejich využití na posílení kurzu by měla zvažovat pouze v případě, že úroveň kurzu vyhodnotí jako přestřelenou a příliš slabou oproti kondici a vyhlídkám ekonomiky.“ Na odhad hranice, za kterou už lze hodnotu kurzu vnímat jako neadekvátně slabou, je však v tuto chvíli podle Skořepy brzo, protože posouzení vyhlídek české ekonomiky je zatíženo přílišnou nejistotou.
„Ani ČNB podle nás nebude chtít, aby koruna rychle pokračovala v současném oslabování vzhledem k nevýhodám, kterými jsou prodražování dovozů a tedy proinflační účinky,“ uvedl hlavní ekonom Komerční banky a vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum Jan Vejmělek.
Jaké mohou být dopady oslabené měny na ekonomiku
Analytici rovněž upozorňují na tradiční „dvojsečné“ působení oslabené měny na reálnou ekonomiku.
„Za normální situace je oslabení koruny významná vzpruha pro producenty a exportéry, kteří budou konkurenceschopnější na zahraničních trzích, respektive za vydělaná eura a dolary dostanou více peněz,“ uvádí Vejmělek. Dodává však, že dnes je tento mechanismus do značné míry eliminován, neboť jsou zavřené hranice a zahraniční poptávka též kolabuje; zahraniční vlády vesměs přistupují k obdobným opatřením jako ta česká.
Pfeiler uvádí, že „prozatím platí, že oslabení koruny přispívá k uvolnění měnových podmínek, takže částečně pomůže oživit ekonomickou aktivitu. Exportérům může slabší měna poskytnout určitý stupeň úlevy.“
Také Křeček soudí, že slabší koruna pomůže našim exportérům, aby přečkali nejhorší časy (výrobky prodávají především v eurozóně, inkasují eura, ta když směňují za slabší korunu, tak vydělávají). „Naopak dovozci jsou v horší pozici. Nicméně lze očekávat, že kvůli šíření koronaviru bude docházet ke zlevňování celé řady produktů, takže ani dovoz nebude muset příliš zdražovat. Dobře je to vidět u ropy, kterou dovážíme a musíme ji nakupovat v dolarech. Cena ropy však klesla natolik, že ani posílení dolaru vůči koruně neprodražuje její dovoz.“
„Běžní občané nejspíš dříve či později začnou celou situaci pociťovat v podobě vyšších cen zboží z dovozu, a to jednak v důsledku slabší koruny, ale také v důsledku rostoucích nákladů na mezinárodní dopravu v souvislosti s rostoucími potížemi v logistice,“ uvedl Skořepa.
Slábnutí koruny částečně tlumí náraz, kterému nyní tuzemská ekonomika čelí kvůli hospodářským důsledkům šíření koronaviru, napsal hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
A poukázal na dvojsečnost oslabování měny. „Výhledově totiž slabá koruna podpoří exportéry na zahraničních trzích, čímž usnadní zotavení ekonomiky po koronavirovém úderu. Pokud je však koruna slabá až příliš, negativa převyšují pozitiva, jelikož slabá měna poškozuje dovozce a tím pádem tedy také průmyslovou výrobu a koneckonců i export, jehož dovozní náročnost je poměrně vysoká,“ uvedl. ČNB tak musí podle něho na miskách lékárnických vah zvažovat, odkdy už náklady slabé koruny převyšují její benefity. „Takový okamžik může nastávat právě kolem úrovně kursu 28 korun za euro,“ dodal.
