Průmysl v Moravskoslezském kraji čeká těžký rok. Velké firmy přesto propouštět nechtějí

Těžební, hutní či automobilový průmysl v Moravskoslezském kraji se musí v tomto roce připravit na řadu problémů. Jedná se například o vysokou konkurenci, vyšší ceny vstupních materiálů nebo menší poptávku po produktech. Průmyslové firmy přitom patří ke stěžejním zaměstnavatelům v regionu. Žádná velká firma se ale zatím nechystá snižovat počty zaměstnanců, ekonomové ale propouštění do konce roku nevylučují.

Například hutní společnost Liberty v Ostravě už v červenci snížila výrobu o dvacet procent. Firma už teď ví, že za loňský rok skončí ve ztrátě, podrobnější čísla však zatím připravuje. 

„Na konec roku byla dokonce část zaměstnanců po část měsíce doma se sníženou mzdou, což teď neplatí. Zaznamenali jsme mírné zlepšení situace na trhu, ale zatím nevíme, jestli se jedná o trend nebo o drobný výkyv,“ řekla mluvčí Libety Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

Odboráři ale současnou situaci stále vnímají jako vážnou. „Konec roku se podepsal na výplatách zaměstnanců, kteří to samozřejmě nesou nelibě,“ připomněl odborový předák Liberty Ostrava Petr Slanina. Ceny materiálů nebo energií zastavily ve firmě vyjednávání o nové kolektivní smlouvě. Liberty bude s odboráři opět jednat na konci měsíce. 

Velký tlak na snížení cen

To, že není současná situace pro firmy jednoduchá, potvrzuje i vedení Třineckých železáren. „Současný odhad ekonomického výsledku především s ohledem na nízké prodejní ceny na trhu není nijak příznivý. Na trzích vidíme obrovský tlak na snížení cen a čelíme dovozům levné oceli, takže letos budeme bojovat o každou zakázku,“ sdělila mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková. 

V důsledku zavádění cel ze strany USA právě na ocel došlo k přesměrování toků oceli. To znamená, že například Turci míří ve vyšší míře do Evropy, protože dříve mířili do USA.
Lukáš Kovanda
analytik, ekonom, Czech Fund

O peníze přišli i v nošovické automobilce

Podle redaktorky ČT Pavly Daňkové pocítila v závěru roku 2019 oslabení poptávky i nošovická automobilka Hyundai. Část zaměstnanců zůstávala v rámci nevýrobních dnů doma a dostávala jenom sedmdesát procent platu. 

„V tuto chvíli máme nevýrobní dny spojené se začátkem roku. Využíváme je pro údržbu našich linek, přípravu výroby na nové modely, proškolení lidí. Chystáme se na hlavní sezonu, která začne od jara. Jedná se o opatření, které souvisí s náběhem nové sezony,“ popsal aktuální situaci mluvčí HyundaiMotor Czech Pavel Barvík. 

Podle ekonoma a analytika Lukáše Kovandy čelí automobilky problémům, které jsou spojeny s nasycením trhu. „Samozřejmě se hovoří o přechodu na elektromobilitu a bude zapotřebí, aby i automobilky v Česku výrazněji přecházely na elektromobilitu,“ doplnil. 

Na přelomu ledna a února by měla automobilka v Nošovicích představit podrobnější plány pro letošní rok. Mzdy na tento rok už společnost zvyšovala, dělníkům ve výrobě v průměru o 2400 korun. Podle Barvíka tak jde u výrobních profesí v průměru o více než 42 tisíc korun měsíčně. 

Babiš: OKD je ve ztrátě

Například v těžební společnosti OKD se vyjednávání o nové kolektivní smlouvě ještě chystá. To, že je státní firma ve ztrátě, oznámil už loni v prosinci premiér Andrej Babiš (ANO). „Je úkolem nového vedení společnosti, aby se zaměřilo teď na přípravu nového plánu OKD i s výhledem na následující období,“ uvedl mluvčí OKD Ivo Čelechovský. 

„Právě ty sektory, které jsou koncentrovány na severu Moravy, tak patří k těm nejohroženějším – těžební průmysl, hutnictví, automobilový průmysl,“ shrnul Kovanda. Další vývoj bude podle něj těžké odhadnout, k výraznějšímu propouštění by ale mohlo dojít údajně až v příštích letech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 1 hhodinou

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 5 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 22 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...