Daňový balíček stihneme schválit, věří Dolejš. Opoziční výhrady jsou však stále hlasitější

Nahrávám video

Daňový balíček začne platit na počátku příštího roku, i když se tomu opozice snaží zabránit. Je o tom přesvědčen poslanec KSČM Jiří Dolejš, jehož strana vládu podporuje a je připravena schválit i daňové změny. Opoziční politici ale dali najevo, že i na mimořádné schůzi, kterou nechaly vládní strany svolat na příští pátek, budou zevrubně přednášet pozměňovací návrhy a schválení změn navržených kabinetem se pokusí zabránit. O daňových změnách a rozpočtu debatovali v Otázkách Václava Moravce Jiří Dolejš (KSČM), Ivan Bartoš (Piráti) a Vít Rakušan (STAN).

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) počítá s příjmy, které má státu přinést daňový balíček, v rozpočtu na příští rok, jisté je ale zatím nemá. Opozice v pátek jeho projednávání zablokovala, když čas určený na třetí čtení zákonů zaplnila přednášením změn k programu schůze Poslanecké sněmovny, a přestože vláda následně požádala o svolání mimořádné schůze, výhrady tím neumlčela.

Opozice má zásadní připomínky například vůči způsobu zdanění hazardu. „Souhlasíme s řadou výhrad, které zaznívají – od odborníků, ne jen od politiků,“ poznamenal předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Předseda nejmenší sněmovní strany STAN Vít Rakušan upozornil, že pokud balíček projde ve třetím čtení sněmovnou, ještě to neznamená, že bude platit od počátku příštího roku, jak kabinet chce. Po sněmovně se jím bude zabývat Senát, kde má většinu opozice a klub STAN je zde naopak nejsilnější. „Vím, že v Senátu bude debata velmi náročná. Domnívám se – jak slyšíme názory většiny senátorů z nejrůznějších klubů – že balíček, pokud projde v této podobě, bude odmítnut,“ avizoval.

Podle poslance KSČM Jiřího Dolejše ale ani senátní veto prosazení změn tak, aby platily k 1. lednu, nejspíše nezabrání. „Nevidím důvod, proč by se to nestihlo. Pokud to opustí půdu sněmovny a pokud to Senát projedná na nejbližší schůzi, tak se nám to vrací do sněmovny k rozhodnutí. A pan prezident je schopen podepisovat velmi rychle, když potřebuje,“ řekl.

Daňový balíček
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí/ČTK

Vyšší daň za alkohol, nová za hazard

Vládní balíček počítá se zvýšením spotřebních daní na tabák a alkohol o desetinu v případě prvého a zhruba o 13 procent u lihu a také se zvýšením daní z hazardních her. Kurzové sázky by se měly danit 25 procenty, loterie 30 procenty a u příjmů z hazardu nad sto tisíc korun má navíc být patnáctiprocentní srážka.

I s tím má opozice problém. Podle Ivana Bartoše je zvláštní, že se vláda v rámci hazardu nezaměřila například na výherní automaty. „Společensky nejhorší závislost je na hracích automatech. Tam bych chápal, že budu hýbat s daňovým zatížením, ale toho se návrh netýká. Automaty zůstávají na svých,“ poukázal.

Opoziční kritika se týká také poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Dnes se za něj platí tisíc korun, od příštího roku by to již mohl být dvojnásobek. Podle Víta Rakušana je víc než dost, že existuje daň z nabytí nemovitosti. „Mladá rodina nejenomže zaplatí daň z toho, že si na hypotéku pořídí nějakou nemovitost. Oni potom ještě jdou na katastr si to zapsat – a vy po nich chcete ještě tisícovku?“ argumentoval předseda STAN proti zvýšení poplatku.

Řada pozměňovacích návrhů může balíček výrazně změnit

Jiří Dolejš ale podotkl, že žádné z výhrad nejsou důvodem k tomu, aby opozice projednávání návrhu blokovala. Připomněl, že existuje řada pozměňovacích návrhů, sám ostatně spolu s Romanem Onderkou (ČSSD) navrhl, aby se daň z hazardu vztahovala i na výherní automaty, jak o tom hovořil šéf Pirátů.

„Myslím, že daňový balíček je příležitost vyřešit některé věci, které jsou na stole už nějakou dobu. (…) Prošel zevrubným druhým čtením, v rozpočtovém návrhu byl projednáván natřikrát,“ shrnul Dolejš.

Zásadní podle něj bude průběh mimořádné schůze a to, jak budou postupovat opoziční politici. „Jestli jen chtějí připomenout své výhrady, anebo chtějí pokračovat v obstrukční taktice,“ poznamenal. Míní, že když „každá frakce řekne, co chce, a pak se hlasuje“, dá se vše stihnout za jedno dopoledne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 16 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 18 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
23. 8. 2026

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.