Čínský hospodářský růst se ve třetím čtvrtletí během celní války s USA zpomalil na šest procent, oznámil čínský národní statistický úřad, podle něhož tamní ekonomika čelí relativně silnému tlaku. Jde tak podle agentury Reuters o nejnižší úroveň za posledních 27 a půl roku. Ve druhém kvartálu činil růst hrubého domácího produktu (HDP) 6,2, v prvním 6,4 procenta.
Čínský obchod poškodilo zvýšení amerických dovozních cel, ale největší dopad mělo podle agentury AP oslabení domácí výroby, investic a vnitřní spotřeby. Zpomalení čtvrtletního růstu je největší od prvního čtvrtletí 1992, uvádí Reuters. Jeho analytici očekávali lepší výsledek.
„Není pochyb o tom, že zpomalení je vážné,“ komentoval pro CNBC pokles růstu hlavní ekonom Mizuho Bank Vishnu Varathan s připomenutím, že ještě v prvním čtvrtletí roku 2018 hrubý domácí produkt vykazoval růst ve výši 6,8 procenta.
Ekonom společnosti Hwabao Trust Nie Wen připisuje horší růst, než se čekalo, hlavně slábnutí odvětví napojených na vývoz, především zpracovatelského průmyslu. „Vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že vývoz zažije comeback, a vzhledem k možnému zpomalení v realitním sektoru bude pravděpodobně pokračovat tlak na zpomalení čínské ekonomiky. Očekává se, že růst ve čtvrtém čtvrtletí klesne na 5,9 procenta,“ prohlásil Nie.
Mezi ekonomy převládá pesimismus
Ekonomové jsou tak ohledně dalšího vývoje ekonomiky Číny spíše pesimističtí, i když v pátek zveřejněná čísla za září přinesla kromě informací o tom, že se snížil vývoz i dovoz země několik dobrých zpráv: maloobchodní tržby vzrostly meziročně o 7,8 %, průmyslová výroba o 5,8 % a rostly i investice do dlouhodobého majetku: od ledna do září o 5,4 %.
„Navzdory silnějšímu září by měl tlak na ekonomickou aktivitu v nadcházejících měsících zesílit,“ citoval CNBC hlavního čínského ekonoma v Capital Economics Juliana Evans-Pritcharda.
Cíl hospodářského růstu stanovila čínská vláda pro letošní rok mezi šesti a 6,5 procenta. Podle analýzy agentury Reuters tak nemusí být ani nynější tempo růstu udržitelné. Vzniká riziko, že Čína takový vývoj akceptuje, místo aby přijala tvrdá opatření a otevřela víc svou ekonomiku.
„Zpomalení růstu čínské ekonomiky je silnější, než se čekalo, a dostalo se do znepokojivé fáze,“ napsala agentura.
Nečekaně slabé údaje také zvyšují pravděpodobnost snížení úrokových sazeb nebo zavedení dalších stimulačních opatření a odvrácení politicky citlivé ztráty pracovních míst. Čínští představitelé zvýšili vládní výdaje, ale zatím se vyhýbají rozsáhlým stimulačním opatřením kvůli obavám z růstu zadlužení, které je již nyní tak vysoké, že přimělo agentury snížit úvěrový rating země.
Mluvčí čínského statistického úřadu Mao Shengyong nicméně na briefingu po zveřejnění údajů o HDP oznámil, že Peking plánuje vydat speciální dluhopisy určené pro místní správu s cílem podpořit investice do regionální infrastruktury, uvedl Reuters. Nedávné „zpomalení“ celní války mezi USA a Čínou je sice podle ekonomů dobrou zprávou, nicméně nelze očekávat, že by ekonomickou vyhlídku změnilo v brzké době.
Vyjednavačům ze Spojených států a Číny se podařilo uzavřít částečnou dohodu a USA proto pozastavily navýšení cel na čínský dovoz, které mělo vstoupit v platnost. Jak však poznamenal Reuters, je ještě třeba vykonat „mnoho práce“.
Dohoda by měla být podepsána během tří týdnů – mohlo by se tak stát na listopadovém summitu v Chile. Bude se zabývat otázkami duševního vlastnictví i finančních služeb, stejně tak jako čínskými nákupy zemědělských produktů od USA ve výši 40 až 50 miliard USD.
Obchodní partneři Číny a investoři pozorně sledují zdraví druhé největší ekonomiky světa, protože obchodní válka s USA vyvolává obavy z globální recese. Mezinárodní měnový fond uvedl, že obchodní válka sníží v letošním roce globální ekonomický růst na tři procenta, což je nejnižší tempo od finanční krize v letech 2008 a 2009. Růst by mohl oživit, pokud budou odstraněna jejich vzájemná cla.
Podle ústavu Oxford Economics se růst čínského HDP do roku 2030 sníží na čtyři procenta, do roku 2040 na 2,8 procenta.
