Jawa patří k nejznámějším průmyslovým značkám českého původu. Motocykly nesoucí toto jméno nacházely kupce po celém světě. Značka, jež vznikla spojením jména podnikatele Františka Janečka a názvu německého výrobce motocyklů Wanderer, byla u Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě zaregistrována přesně před devadesáti lety, krátce poté, co firma učinila podobný krok v Československu.
Jawa jako úspěch tuzemského průmyslu. V řadě zemí se stala synonymem pro motocykl
První motocykl, vyrobený v továrně v Praze na Pankráci, představil dosavadní zbrojař Janeček na Pražském autosalonu 23. října 1929. Úspěch se však nedostavil ihned. První motorka (Jawa 500 OHV „Rumpál“) byla nejen drahá, ale i nepříliš kvalitní a musela být stažena z výroby.
Obrat k lepšímu nastal s příchodem konstruktérů Angličana George Williama Patchetta a Josefa Jozífa. Nová Jawa 175 Villers z roku 1932 dobyla trh sloganem „Lepší stroj za méně peněz“.
Pro výrobu motocyklů byla už v roce 1931 postavena továrna v Týnci nad Sázavou a v roce 1934 zahájila Jawa v Týnci i výrobu automobilů, jejichž karoserie vznikaly v Kvasinách (provoz později převzala mladoboleslavská automobilka).
Výroba motorek, které od půlky 30. let nesly slavné oválné logo (zaregistrované v roce 1936), přežila i druhou světovou válku, po které ohromil svět tajně vyvinutý model Jawa 250, takzvaný pérák, který si rychle získal proslulost.
Světová špička v padesátých letech, obrat v šedesátých
Technický vývoj motocyklů pokračoval i po znárodnění a Jawa patřila ke světové špičce. V 50. letech vznikla třeba úspěšná „kývačka“, která se vyvážela do více než 120 zemí světa, i dodnes populární Jawa 50, zvaná „pařez“.
Jawy se v licenci vyráběly v Indii, Egyptě a Turecku, v některých rozvojových zemích se slovo jawa stalo synonymem pro jakýkoliv motocykl. Patenty Jawy se úspěšně prodaly do zahraničí, licenci na samočinnou spojku koupila i japonská Honda.
Reorganizace a omezování technického rozvoje z počátku 60. let znamenala postupný ústup ze slávy a zaostávání za světem. V letech 1963 a 1964 však musela Jawa opustit své provozy na Pankráci a v Libni (od roku 1959 se zde vyráběly terénní a soutěžní motocykly) a podnik přemístil své sídlo do Týnce nad Sázavou. Vývoj a výroba sportovních motocyklů se přestěhovaly do Strašnic. Výroba motorů přešla do Strakonic.
Novodobý comeback v Indii
Firma, která se i díky závodníkovi Františku Šťastnému v 60. letech proslavila v silničních soutěžích, ale doplatila na komunistickou byrokracii i heslo, že „do socialismu dojedeme automobilem, ne na motocyklu“. Konstruktéři sice měli spoustu nápadů, výroba se ale orientovala na model určený hlavně na východní a další méně náročné trhy.
Po roce 1989 ale přišel pád a spíše přežívání značky. Dnes se motocykly Jawa v Česku vyrábějí v malých počtech, comeback však značka slaví v Indii, kde koncern Mahindra vyrábí retromotorku, připomínající slavnou „kývačku“ či „panelku“.