WTO se ve sporu o cla z Obamovy éry přiklonila na stranu Číny. Peking by tak mohl uplatnit sankce

Světová obchodní organizace (WTO) otevřela cestu sankcím, které by mohla začít uplatňovat Čína za americká cla z éry prezidenta Baracka Obamy. Spojené státy totiž podle WTO neplnily v plném rozsahu její rozhodnutí. USA by mohly čelit opatřením ze strany Pekingu, pokud Washington nezruší určitá cla, která porušují pravidla organizace.

Čína v září 2012 napadla americký zákon o vyrovnávacích clech, jímž Washington zasahuje proti zboží, u něhož má podezření na exportní subvence. Zákon v březnu 2012 podepsal prezident Barack Obama a Peking na něj odpověděl stížností ke Světové obchodní organizaci na porušování mezinárodních obchodních pravidel.

Sporné americké tarify se týkaly fotovoltaických článků a solárních modulů, různých druhů produktů z oceli, pneumatik pro terénní auta, zboží z hliníku a stožárů pro větrné elektrárny. Hodnota exportu v té době činila 7,3 miliardy dolarů (166,5 miliardy korun v současném kurzu).

Podle Úřadu amerického obchodního zmocněnce Roberta Lighthizera (USTR) rozhodnutí WTO připouští, že Spojené státy prokázaly subvencování čínských státních podniků. Verdikt ale také uvádí, že USA musejí čínské ceny akceptovat. „Závěry ignorují zjištění Světové banky, pracovní dokumenty OECD, ekonomické průzkumy a další objektivní důkazy, které Spojené státy všechny uváděly,“ píše USTR.

Podle amerického úřadu zpráva WTO vlastně podkopává pravidla samotné Světové obchodní organizace. „Oslabuje to jejich účinnost v boji s čínskými dotacemi, které poškozují pracovníky a podniky v USA a narušují trhy na celém světě,“ tvrdí.

Pokud Peking bude v tomto sporu chtít přistoupit k sankcím, bude muset vstoupit do nového kola právní argumentace ohledně výše škod na svém obchodu.

Trump uplatnil cla na velkou část dovozu z Číny

Kvůli clům jsou přitom Spojené státy a Čína ve sporu i v poslední době. Konflikt mezi USA a Čínou odstartoval loni v březnu. Tehdy americký prezident Donald Trump podepsal první dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží.

V rámci obchodní války už Washington od té doby zavedl cla na čínské zboží, jehož roční import do USA dosahuje zhruba 250 miliard dolarů (5,6 bilionu korun). Peking odpověděl odvetnými cly na dovoz z USA v roční hodnotě 110 miliard dolarů. Pokud by Spojené státy zavedly i další tarify, jak Trump zvažoval, byl by zatížen prakticky celý tento dovoz. Washington viní Čínu z řady nekalých obchodních praktik, které podle něj poškozují americké podniky.

Koncem června se ovšem na okraj summitu zemí G20 domluvili Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching na pokračování jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má celní válku vyřešit.

Krátce po zveřejnění nynějšího verdiktu WTO Trump prohlásil, že k uzavření obchodní dohody s Pekingem je ještě dlouhá cesta, a bude-li to třeba, mohou Spojené státy uvalit cla na další čínské zboží v hodnotě 325 miliard dolarů (7,4 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...