WTO se ve sporu o cla z Obamovy éry přiklonila na stranu Číny. Peking by tak mohl uplatnit sankce

Světová obchodní organizace (WTO) otevřela cestu sankcím, které by mohla začít uplatňovat Čína za americká cla z éry prezidenta Baracka Obamy. Spojené státy totiž podle WTO neplnily v plném rozsahu její rozhodnutí. USA by mohly čelit opatřením ze strany Pekingu, pokud Washington nezruší určitá cla, která porušují pravidla organizace.

Čína v září 2012 napadla americký zákon o vyrovnávacích clech, jímž Washington zasahuje proti zboží, u něhož má podezření na exportní subvence. Zákon v březnu 2012 podepsal prezident Barack Obama a Peking na něj odpověděl stížností ke Světové obchodní organizaci na porušování mezinárodních obchodních pravidel.

Sporné americké tarify se týkaly fotovoltaických článků a solárních modulů, různých druhů produktů z oceli, pneumatik pro terénní auta, zboží z hliníku a stožárů pro větrné elektrárny. Hodnota exportu v té době činila 7,3 miliardy dolarů (166,5 miliardy korun v současném kurzu).

Podle Úřadu amerického obchodního zmocněnce Roberta Lighthizera (USTR) rozhodnutí WTO připouští, že Spojené státy prokázaly subvencování čínských státních podniků. Verdikt ale také uvádí, že USA musejí čínské ceny akceptovat. „Závěry ignorují zjištění Světové banky, pracovní dokumenty OECD, ekonomické průzkumy a další objektivní důkazy, které Spojené státy všechny uváděly,“ píše USTR.

Podle amerického úřadu zpráva WTO vlastně podkopává pravidla samotné Světové obchodní organizace. „Oslabuje to jejich účinnost v boji s čínskými dotacemi, které poškozují pracovníky a podniky v USA a narušují trhy na celém světě,“ tvrdí.

Pokud Peking bude v tomto sporu chtít přistoupit k sankcím, bude muset vstoupit do nového kola právní argumentace ohledně výše škod na svém obchodu.

Trump uplatnil cla na velkou část dovozu z Číny

Kvůli clům jsou přitom Spojené státy a Čína ve sporu i v poslední době. Konflikt mezi USA a Čínou odstartoval loni v březnu. Tehdy americký prezident Donald Trump podepsal první dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží.

V rámci obchodní války už Washington od té doby zavedl cla na čínské zboží, jehož roční import do USA dosahuje zhruba 250 miliard dolarů (5,6 bilionu korun). Peking odpověděl odvetnými cly na dovoz z USA v roční hodnotě 110 miliard dolarů. Pokud by Spojené státy zavedly i další tarify, jak Trump zvažoval, byl by zatížen prakticky celý tento dovoz. Washington viní Čínu z řady nekalých obchodních praktik, které podle něj poškozují americké podniky.

Koncem června se ovšem na okraj summitu zemí G20 domluvili Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching na pokračování jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má celní válku vyřešit.

Krátce po zveřejnění nynějšího verdiktu WTO Trump prohlásil, že k uzavření obchodní dohody s Pekingem je ještě dlouhá cesta, a bude-li to třeba, mohou Spojené státy uvalit cla na další čínské zboží v hodnotě 325 miliard dolarů (7,4 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 16 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled