Slovenským automobilkám svítí varovná kontrolka, píše Reuters

Když David dostal práci u montážní linky bratislavského závodu automobilky Volkswagen, kolegové mu blahopřáli, že se mu podařilo zajistit si dobře placenou práci, ve které může zůstat až do důchodu. Už po dvou letech ale patří mezi tři tisíce zaměstnanců, kteří byli z továrny na auta Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne propuštěni v rámci série rušení pracovních míst. Na Slovensku, které je největším světovým výrobcem aut v přepočtu na obyvatele, taková zpráva způsobila šok.

„Všichni mí kolegové říkali, že se nemám čeho bát. Že když si zvyknu na pracovní zátěž a pracovní tempo, mzda se mi bude postupně zvyšovat a já budu mít stabilní práci až do důchodu,“ řekl agentuře Reuters David, který odmítl zveřejnit své příjmení. „A najednou mi telefonovali z lidských zdrojů a já zjistil, že jsem propuštěn.“

Rušení pracovních míst v továrně, která je největším soukromým zaměstnavatelem na Slovensku, upozorňuje na problémy, jimž tato země čelí, pokud chce tempo v automobilovém sektoru udržet. Odvětví se na celkovém ročním hrubém domácím produktu Slovenska podílí asi 12 procenty a je v něm více než jedno z každých deseti pracovních míst na Slovensku.

Konkurence levnějších zemí jihovýchodní Evropy, přesun k elektrickým vozům a globální obchodní napětí patří mezi problémy, kterým tento malý středoevropský národ čelí v době, kdy výrobci aut zvažují, kam v budoucnosti umístí své výrobní linky. Samotný Volkswagen uvažuje o výstavbě nového závodu ve východní Evropě, a jako o nejpravděpodobnějších místech pro novou továrnu se mluví o Bulharsku, Srbsku a Turecku.

David sice našel místo v jiné automobilce, propouštění v bratislavském závodě, který vyrábí také vozy Audi Q7 a Q8, však uvádí vládu do stavu pohotovosti. „Když použijeme automobilovou metaforu, vidíme varovnou kontrolku, kdy ještě nemusíme s autem na generální opravu,“ řekl agentuře Reuters ministr hospodářství Peter Žiga. „V automobilovém sektoru pracuje 300 tisíc lidí (přímo a nepřímo). Pokud by se s nimi něco stalo, bylo by to vážné.“

I pro odbory začíná být prioritní stabilita pracovních míst

Nejistota dokonce přiměla odbory, které dříve tlačily na silný růst mezd, aby změnily přístup. „V tuto chvíli se nezaměřujeme na mzdy, prioritou je stabilita pracovních míst,“ řekl agentuře Reuters šéf odborů Volkswagenu Zoroslav Smolinký. „Musíme přečkat horší časy a počkat na časy lepší.“

S cílem posílit automobilový průmysl, který se na celkové průmyslové výrobě na Slovensku podílí 44 procenty a na vývozu 40 procenty, schválila vláda pobídky na zvýšení prodeje elektrických aut a oznámila daňové úlevy až do výše 200 procent z částky investované do výzkumu a vývoje. Současně však snahy o zvýšení minimální mzdy a růst příplatků za noční směny snižují konkurenceschopnost Slovenska, upozorňuje generální tajemník Svazu automobilového průmyslu SR Ján Pribula.

„V tuto chvíli společnosti rozhodují, kdo za sedm let dostane nové modely,“ uvádí Pribula. „Je důležité vyslat signál, že jsme zodpovědní, protože nyní postupně ztrácíme konkurenční výhodu,“ dodal. Svaz automobilového průmyslu SR zastupuje mimo jiné čtyři automobilky v zemi, kromě Volkswagenu jsou to PSA Group, Kia Motors a Jaguar Land Rover.

Slovensko není jedinou zemí ve střední Evropě, která takovým problémům čelí. Na investicích zahraničních automobilek vysoce závisí také sousedi z Evropské unie – Česká republika, která je domovem značky Škoda ze skupiny Volkswagen, a Maďarsko, kde mají závody BMW a Daimler. Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi v červnu varoval, že zvláště pro tyto země je kvůli vysoké závislosti na zahraničním obchodě velmi znepokojivá hrozba globální obchodní války.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek uvádí, že 25procentní clo na dovoz evropských aut do USA by snížilo příjmy českého automobilového průmyslu o 12 miliard korun ročně.

Ochabující růst globální ekonomiky zároveň přiměl některé automobilky pozastavit plány na další expanzi. Příkladem je Daimler, který v květnu oznámil, že odkládá zvýšení kapacity v závodě na kompaktní vozy v maďarském městě Kecskemét.

„Považovalo se za samozřejmost, že závody jako ten v Bratislavě budou pokračovat a vyrábět nové generace modelů,“ řekl analytik LMC Automotive Carol Thomas. „To už se teď nedá předpokládat. Závody nejenže budou muset bojovat o nové modely, ale budou čelit i větší konkurenci při udržení nové generace modelů, které už vyrábějí.“

Volkswagen letos omezil výrobu v Bratislavě a vrátil zaměstnance, které si v roce 2016 půjčil z maďarské továrny Audi. „Toto je důležitý rok, kdy se rozhodne o budoucnosti slovenského závodu,“ řekl generální ředitel firmy Volkswagen Slovakia Oliver Grünberg. Dodal, že rozhodnutí se očekává do konce roku. „Zlepšení podnikatelského prostředí na Slovensku by pomohlo zvýšit atraktivitu bratislavského závodu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 17 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled