Rusko se s Čínou dohodlo na stavbě dalších jaderných bloků

Moskva a Peking se dohodly na stavbě několika dalších bloků jaderných elektráren. Na mezinárodní hospodářské konferenci v Petrohradě to v pátek řekl ruský prezident Vladimir Putin. Spolupráce Ruska a Číny je podle něj stěžejní pro globální stabilitu.

Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin na konferenci v Petrohradu
Zdroj: Reuters Autor: Maxim Shemetov

Putin rovněž uvedl, že on a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching dávají energetické spolupráci vysokou prioritu. Mezi nejdůležitějšími projekty je podle Putina těžba ložisek na východní Sibiři, stavba ropovodu z východní Sibiře k Tichému oceánu, plynovodu Síla Sibiře či terminálu na zkapalněný plyn na poloostrově Jamal.

„Čtyři bloky jaderné elektrárny Tchien-wan už byly v Číně postaveny s ruskou účastí. Dohodli jsme se na stavbě několika dalších reaktorů navržených v Rusku.“

Vladimir Putin

ruský prezident

Rusko také s Čínou vyjednává o dodávkách zemního plynu z Dálného východu. Z čínské strany také existuje stabilní poptávka po ruském uhlí a dodávkách elektrické energie.

Putin: Model globalizace už nestačí

Podle ruského prezidenta ohrožuje důvěru ve světovou ekonomiku stávající model globalizace prosazovaný západními státy, který neodpovídá rychle se měnící hospodářské realitě.

Roste úloha nových ekonomik a rozvíjejících se trhů, dřívější šablony založené na výjimečné roli západních zemí přestávají platit, konstatoval ruský prezident. Kritizoval západní státy za to, že se snaží „za každou cenu udržet dominantní roli cestou obchodních válek a sankcí“.

Jako příklad ruský vůdce uvedl budování plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa po dně Baltského moře, který vyvolává silnou kritiku Washingtonu. Plynovod podle Putina prospěje Evropě, ale není v zájmu těch, „kdo trvají na výjimečnosti a svévoli“. Dalším příkladem je čínská firma Huawei, kterou mnozí chtějí nejen omezit, ale i vytlačit z trhu, řekl Putin, po jehož boku na konferenční tribuně seděl čínský prezident.

Zápas o technologie a chmurné scénáře

Západní státy chtějí monopolizovat nové technologie a omezit k nim přístup, což je podle Putina hlavní zdroj nestability. „Jedni mají přístup k nejmodernějším technologiím, zatímco ostatní k nim přístup nemají a mnohdy balancují na hranici přežití,“ míní. Dodal, že k destabilizaci přispívá zhoršující se stav ovzduší, projevy klimatických změn a migrační procesy.

Putin poukázal na dva chmurné scénáře budoucnosti, které mohou světovou ekonomiku čekat. První z nich vychází ze snahy Spojených států vnucovat po celém světě svou vůli a druhý z možné fragmentace globálního prostoru. Obojí prý povede k obchodním válkám a bojům bez pravidel.

Tažení Ruska proti dolaru

Vladimir Putin vyzval ke změně statusu amerického dolaru, který se podle něj změnil v nástroj nátlaku USA na ostatní svět. „Důvěra v dolar klesá,“ je přesvědčen šéf Kremlu. Za nezbytné považuje „demilitarizovat mezinárodní obchod,“ mimo jiné i vyjmutím léků a zdravotnického materiálu ze sankčních režimů. Nezbytné je rovněž zvýšit vliv ekonomických institutů OSN a skupiny hospodářsky nejsilnějších států G20.

Úkolem pro ruské hospodářství je dostat se mezi pět nejsilnější ekonomik světa, řekl prezident. Dosáhnout toho je třeba zejména aktivním využitím umělé inteligence a dalších moderních technologií.

Globalizace přetrvá, věří čínský prezident

Si Ťin-pching na konferenci vyzval světové mocnosti, aby chránily globální multilaterální obchodní systém. Dodal, že navzdory neshodám je důležité nalézt řešení obchodních sporů. Peking podle čínského prezidenta podporuje globalizaci, která je podle něj historickým trendem, jenž přetrvá.

V panelu s prezidenty Ruska a Číny vystoupil také slovenský premiér Peter Pellegrini. Uvedl, že Slovensko podporuje „smysluplný a komplexní dialog“ mezi státy a dalšími mezinárodními aktéry, který zajistí mír a udržitelný rozvoj. Pellegrini vyjádřil přání, aby Evropská unie nebyla zatažena do obchodní války se Spojenými státy.