Putin nařídil omezit dovoz potravin ze zemí, které zavedly sankce

Moskva – Rusko omezí na jeden rok dovoz zemědělské produkce ze zemí, které vůči němu přijaly hospodářské sankce. Prezident Vladimir Putin už podepsal příslušný dekret. Jeho text nezmiňuje jednotlivé státy, podle informací mluvčího Ruské veterinární správy však jde mimo jiné o všechny zemědělské produkty z USA a také o ovoce a zeleninu z EU. Česka by se sankce měly týkat jakožto členské země Evropské unie.

2 minuty
Putinova odveta míří na zemědělce
Zdroj: ČT24

Putinův dekret, zveřejněný na webu Kremlu, „zakazuje či omezuje“ po dobu jednoho roku dovoz „jednotlivých druhů zemědělské výroby, surovin a potravin“ ze zemí, „které rozhodly o zavedení ekonomických sankcí proti ruským právnickým či fyzickým osobám anebo se k takovému rozhodnutí připojily“. Jak uvedl server ruské státní televize RT, omezení dovozu začíná platit okamžitě.

Agentura AP upozornila, že Rusko je na importu potravin ze západních zemí silně závislé. „Musí se to udělat co možná nejdůkladněji, abychom podpořili domácí výrobce a neuškodili spotřebitelům,“ nabádal vládu před přípravou opatření Putin. Kabinet by podle něj měl zajistit dostatek domácího zboží na trhu a nepřipustit prudký růst cen.

JAKÝ BUDE DOPAD NA ČESKO?

Vývoz tuzemských zemědělských komodit a potravin do Ruska v posledních letech stoupá. Podle Českého statistického úřadu dosáhl v roce 2011 hodnoty 1,87 miliardy korun, o rok později 2,2 miliardy a v roce 2013 již 2,45 miliardy korun. Například jen hodnota piva činila každoročně více než půl miliardy korun.

Celkově se loni vyvezly zemědělské komodity a potraviny za 158 miliard; přes 90 % směřovalo do zemí EU. Země mimo Unii včetně Ruska tak mají na exportu podíl v řádu jednotek procent.

„Z hlediska zemědělského exportu to není zásadní. Ale hrozí tady daleko větší nepřímé dopady. V okamžiku, kdy členské státy EU nebudou schopny exportovat své zboží do Ruské federace, tak to vytvoří přetlak na unijním trhu a může dojít k výraznému snížení cen některých komodit,“ upozornil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Pokud by krok prezidenta Putina měl opravdu negativní dopad na evropský trh a na vývoj cen, tak bychom museli najít takový mechanismus, abychom zemědělcům a potravinářům dokázali pomoci,“ dodal Jurečka v rozhovoru pro Události ČT.

Že omezení dovozu evropských potravin do Ruska způsobí přetlak na trhu v osmadvacítce, si myslí i senátor a bývalý šéf Agrární komory Jan Veleba. Do Ruska podle něj ve velké míře vyváží třeba Německo nebo Polsko. „To zboží musí někde udat a první, kde to udají, bude samozřejmě trh EU,“ uvedl Veleba s tím, že lze očekávat propad farmářských cen.

Opatření reaguje na poslední kroky Evropské unie a USA. Ty od počátku srpna zpřísnily postihy, které uvalily na Moskvu kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi. Na základě rozhodnutí EU platí zákaz vývozu a dovozu zbraní a vojenského materiálu, omezen je také prodej zboží a technologií dvojího užití, pokud je jejich konečným uživatelem armáda. Protiruské sankce se týkají rovněž vývozu citlivých technologií pro průzkum a těžbu ropy a přístupu na finanční trhy. V Česku budou těmito restrikcemi zasaženy zejména zbrojní firmy (celá zpráva).

Ruská banka
Zdroj: Ivan Sekretarev/ČTK/AP

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) minulý týden konstatoval, že je dobře, „že sankce nemají plošný hospodářský charakter a cílí na omezený okruh oblastí“. Podle českých vládních představitelů by sankce měly mít na tuzemskou ekonomiku jen omezený vliv, opozice s tím nesouhlasí (čtěte víc).

Ruská odpověď by se mohla dotknout i letecké dopravy

V Moskvě se už několik dní mluví o odvetných opatřeních. Putin například v pondělí prohlásil, že by Rusové měli vyvíjet vlastní motory pro malá letadla, a nikoliv je odebírat ze zahraničí. Zatím je na východ dodávají převážně čeští výrobci (čtěte víc). Kreml taky zmínil možnost uzavření leteckých koridorů na Sibiři, což by prodražilo lety západních dopravců mezi Evropou a Asií (celá zpráva).

Stranou nezůstal ani obchod s potravinami, který je cílem nejnovějšího opatření. Například dřívější zákaz dovážet do Ruska polská jablka vyvolal u našich severních sousedů četné reakce na sociálních sítích (čtěte víc).

KTERÉ POTRAVINY UŽ RUSKO ZAKÁZALO DOVÁŽET?

  • UKRAJINA: mléčné produkty, džus, brambory, sójové boby, slunečnicová semínka, kukuřičná mouka a cukrovinky
  • LOTYŠSKO: prasata a vepřové maso, sušené mléko
  • LITVA: prasata a vepřové maso
  • AUSTRÁLIE: hovězí maso
  • POLSKO: vepřové maso, ovoce a zelenina
  • RUMUNSKO: hospodářská zvířata a maso
  • MOLDAVSKO: ovoce a zpracované maso

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...