Evropská unie se brání kybernetickým útokům, bude za ně uvalovat sankce

Evropská unie bude moci uvalit sankce na ty, kteří jsou zodpovědní za kybernetické útoky na Unii, její členy i na třetí státy či mezinárodní organizace. Pravidla potvrdily členské státy. Evropská komise (EK) před blížícími se volbami do Evropského parlamentu (EP) rovněž ocenila pokrok, který tři velké internetové firmy – Facebook, Google a Twitter – udělaly ve snaze potírat na síti dezinformace a falešné zprávy. Společnosti by přesto podle ní měly udělat víc.

Obavy z různých způsobů zneužití celosvětové počítačové sítě v EU sílí před blížícími se volbami do Evropského parlamentu, plánovanými na konec května. Opakovaně jsou připomínány pokusy ovlivnit volby v USA i některých evropských zemích v posledních letech, často bývá v této souvislosti zmiňována role Ruska či subjektů s touto zemí spojených.

Na kybernetické útoky proti sítím EU, jejích členských zemí, ale i třetím státům a mezinárodním organizacím bude nyní moci Unie reagovat uvalením zákazu cestování do EU a zmrazením evropského majetku vůči osobám či subjektům za útoky zodpovědným či s nimi spojeným.

Nový sankční režim bude moci být využit v reakci na útok, který má významný dopad a který vzniká nebo je uskutečněn mimo EU, využívá mimoevropskou infrastrukturu či jej organizují nebo se na něm podílejí – případně jej podporují – lidé a subjekty mimo členské země Unie.

Unie se zajímá i o „fake news“

Kromě samotných útoků na počítačové sítě, jejichž počet podle evropských odborníků v posledních letech narůstá, se Unie zabývá i sílícími dezinformačními kampaněmi a vlnou takzvaných „fake news“. Ty přitom mohou cílit na evropské voliče ve snaze ovlivnit určitým způsobem jejich rozhodování.

Tři velké internetové firmy, tedy Facebook, Google a Twitter, se loni dobrovolně rozhodly přistoupit ke kodexu chování právě v souvislosti s dezinformacemi. Svůj záměr přistoupit ke kodexu dal nyní najevo také Microsoft.

Kodex firmy zavazuje například k zajištění transparentnosti politické reklamy na jejich platformách, k identifikaci a likvidaci falešných uživatelských účtů a automatizovaných „botů“, či třeba ke spolupráci s výzkumníky, kteří šíření dezinformací mapují a zkoumají.

Každý měsíc také Evropské komisi oznamují vývoj. Komise v pátek ocenila jejich poslední aktivity, v případě firmy Google například ohledně reklamy, ale varovala, že to stále není dost.„Poskytnuté údaje stále nemají míru detailů umožňující přesné a nezávislé vyhodnocení, zda a jak přístup platforem skutečně přispěl k omezení šíření dezinformací v EU,“ uvedli ve společném prohlášení členové komise. Mezi nimi je i komisařka pro spravedlnost Věra Jourová.