Stát měl loni rekordní příjmy z prodeje emisních povolenek, cena je nyní čtyřnásobná než před dvěma lety. Pro teplárny to znamená dodatečné náklady a hrozí podle nich zdražení dodávek. Chtějí, aby se jim dvě až tři miliardy ročně vracely na modernizaci. Kraje, kde se těží uhlí, zase požadují, aby peníze končily u nich.
Peníze z emisních povolenek chtějí i teplárny. Hrozí zdražením
Co tuna skleníkových plynů, to 500 korun výdajů na emisní povolenky. Jenže podle tepláren je to likvidační suma. Například teplárna v Ostrově se modernizovala. Část uhlí nahradil plyn a biomasa a emise se snížily na čtvrtinu. Přesto hospodaření míří do mínusu.
„Na letošní rok, přestože jsme snížili emise takto zásadním způsobem, plánujeme ztrátu pět milionů korun a na příští rok devět milionů, což znamená, že za další rok už bychom zkrachovali, protože to nikdo nebude dotovat,“ řekl předseda představenstva Ostrovské teplárenské Tibor Hrušovský.
„Ten problém, řekl bych existenční, se týká především menších a středních zdrojů,“ konstatoval předseda Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.
Podle Teplárenského sdružení nestačí ani schválené snížení DPH na teplo, a výtopny by měly část peněz z emisního obchodování dostat k využití. „Část peněz by se skutečně do tepláren vrátila, ovšem na rekonstrukci,“ dodal Drápela.
Stát utržil třikrát víc než předloni
Cena emisní povolenky vystřelila vzhůru loni. V září překonala 25 eur, tento týden se obchodovala kolem 21. Stát tak utržil skoro 15 miliard, třikrát víc než předloni. Z prodeje povolenek dotuje program Nová zelená úsporám a obnovitelné zdroje. Teď mu peníze zbydou. Vedle tepláren se o ně hlásí i kraje – Karlovarský a Ústecký, aby se připravily na útlum těžby uhlí.
„Požadují, aby peníze za emisní povolenky, což je zhruba v částce za Karlovarský kraj za čtyři roky osm miliard, se do toho kraje vracely,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Peníze by podle ní mohly jít například na takzvaný transformační fond, ze kterého by se platila kvalifikovaná pracovní místa, popřípadě další projekty.
Podle ministerstva životního prostředí jsou ale peníze vázané na snižování emisí a nemůžou jít přímo krajům. Chystaný modernizační fond bude určený pro podniky. „Může se tam nastřádat za to období 2021 až 2030 i víc než sto miliard korun a potom jednotliví žadatelé, když budou dělat nějaká opatření, si mohou požádat, takže určitě i pro teplárny počítáme, protože jsou významným zdrojem,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Konkrétní rozdělení peněz určí novela zákona o obchodování s emisními povolenkami. Vláda by ji měla posoudit během několika týdnů.