V únoru zdražovaly hlavně potraviny. Meziroční růst cen zrychlil na 2,7 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru zrychlil na 2,7 procenta z lednových 2,5 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Na zrychlení se podílelo hlavně zdražení potravin, nealkoholických nápojů, ale také dovolených s komplexními službami. Ke zvyšování cen přispěly rovněž náklady na bydlení, i když už nerostly tak rapidně jako v lednu. Lednový přebytek českého zahraničního obchodu ve výši 12,1 miliardy korun je zároveň nejslabší výsledek prvního měsíce od roku 2013 a číslo podle ekonomů naznačuje zpomalení ekonomiky.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Michaela Říhová

Mnohé příčiny únorového růstu cen byly patrné už v lednu. „Ceny potravin se už loni v listopadu odrazily od svého cenového dna a od té doby postupně přidávají na růstové dynamice. Značnou roli hraje loňská špatná úroda, kterou způsobilo nadprůměrně suché a teplé počasí,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. 

Ceny potravin a nealkoholických nápojů po lednovém mírném poklesu v únoru meziročně stouply o 1,3 procenta. A ceny rostly i meziměsíčně, a to o 0,2 procenta.

Špatná úroda, která nepostihla jen Česko, ale celou Evropu, se týkala například brambor nebo některých druhů obilovin či zeleniny. „U těchto položek v současnosti pozorujeme nejrapidnější cenové nárůsty. Brambory jsou nejdražší od června 2013, zelenina jako celek zdražuje meziročně takřka o čtvrtinu. Zdražují také pekárenské výrobky,“ dodává Kovanda.

K tomu všemu se přidává poměrně vysoké tempo zdražování bydlení a energií v čele s elektřinou, které způsobuje zejména růst cen uhlí na světových trzích a rapidní zdražení emisních povolenek v zemích Evropské unie. Ceny elektřiny tak stouply o 8,9 procenta, zemního plynu o 3,6 procenta a teplé vody o 4,2 procenta. Nájemné v bytech vzrostlo o 3,8 procenta.

V únorové inflaci se ale podle Kovandy promítá také růst cen služeb, kde se projevuje razantní mzdový nárůst. Meziroční cenový růst se ale zároveň zpomalil v případě cen pohonných hmot. „Ty se ještě vzpamatovávají z propadu cen ropy na přelomu roku,“ vysvětlil analytik Komerční banky Viktor Zeisel. 

Inflace zřejmě dál poroste

Celková inflace se nicméně nachází jak nad dvouprocentním cílem, tak nad odhadem ČNB, jenž pro letošní únor činil 2,4 procenta. „Inflace se znovu vzdálila od cíle ČNB a nejspíše takto vysoká zůstane ještě po několik málo měsíců. Předpokládáme ovšem, že v létě se opět začne rychle vracet do blízkosti dvouprocentní hranice,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Vrchol inflace očekávají analytici v březnu a dubnu. Například podle ekonoma Zeisela by měla stoupnout až ke 2,9 procenta. Nicméně od května pak předpokládají opět její postupné zpomalení blíže k dvouprocentnímu cíli ČNB. Podle Seidlera by se pak průměrná inflace za celý letošní rok měla pohybovat kolem 2,5 procenta.

Video Zprávy ve 12
video

V únoru zdražovaly hlavně potraviny

V případě, že růst inflace bude pokračovat, je podle analytiků možné, že centrální banka zasáhne prostřednictvím zvýšení úrokových sazeb. „V průběhu letošního roku by úrokové sazby mohly vzrůst až o polovinu procentního bodu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Seidler ale připomíná, že z pohledu ČNB není tak důležitá aktuální inflace, ale její vývoj v horizontu roku či roku a půl. 

„A v tomto horizontu se inflace dle našich odhadů pohybuje jen mírně nad dvouprocentním cílem ČNB. V tomto kontextu se tak domníváme, že ČNB sice letos zvýší sazby dvakrát, nemusí však tak nutně učinit již koncem března jen z důvodu vyšší než očekávané inflace. Vzhledem k tomu, že mezi březnovým a květnovým měnovým jednáním ČNB je pouze měsíc, který je z pohledu měnové politiky nevýznamný, předpokládáme, že si bankovní rada raději počká na novou makroekonomickou prognózu a růst sazeb tak čekáme v tuto chvíli začátkem května,“ dodává Seidler.

Zahraniční obchod vykázal nejslabší lednový výsledek od roku 2013

Lednový přebytek českého zahraničního obchodu ve výši 12,1 miliardy korun je podle analytiků nejslabší výsledek prvního měsíce od roku 2013. Číslo, které je meziročně nižší o 7,7 miliardy korun, podle ekonomů naznačuje zpomalení ekonomiky. 

Bilanci negativně ovlivnilo zejména prohloubení schodku u obchodování s počítači a elektronickými přístroji a s ropou a zemním plynem. Naopak kladně se na výsledku odrazila mimo jiné lepší bilance u obchodu s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy, letadla nebo jízdní kola, jak vyplývá z předběžných výsledků, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. 

Podle analytiků lze v této souvislosti hovořit minimálně o dvou základních trendech, které za tím stojí. „Prvním je postupná ztráta dynamiky exportu, která jde na vrub jednak již dříve vyčerpaným kapacitám zdejšího průmyslu, respektive některých jeho oborů, nicméně aktuálně do výsledků začíná stále více promlouvat slábnoucí zahraniční poptávka. Ta již začíná ovlivňovat i vývoj v největším tuzemském průmyslovém oboru, a sice v automobilovém průmyslu. Vzhledem k výjimečné pozici výroby aut jde o závažný signál, který ovlivní celkový výkon české ekonomiky v letošním roce,“ konstatuje Dufek. 

Druhým trendem je pak podle něho pokračující rychlý růst importu, který odráží silnou domácí poptávku,  spotřebitelskou i investiční. „Právě domácí poptávka by měla být i v letošním roce hlavním motorem domácí ekonomiky, avšak vzhledem k její dovozní náročnosti bude jejím výsledkem i horší výsledek obchodní bilance,“ dodává Dufek.

Do zemí EU tak Česko letos v lednu vyvezlo 85,5 procenta veškerého exportovaného zboží, připomíná Kovanda. Dynamika vývozu Česka do jednotlivých zemí EU závisí značně také na jejich ekonomické kondici.

„A tak třeba vývoz do Německa meziročně klesá, o 1,3 procenta, z důvodu zpomalení tamní ekonomiky, silně závislé na kondici ekonomiky čínské. Export do Británie se meziročně propadá o více než šest procent kvůli nejistotě spjaté s brexitem. Naopak tuzemský export do Španělska roste meziročně o více než 25 procent, do Nizozemska o více než patnáct procent a na Slovensko o více než dvanáct procent,“ vysvětluje Kovanda.

Patrná je podle něj i zhoršující se kondice takzvaných rozvíjejících se trhů, které loni trpěly kvůli obchodní válce Spojených států a Číny a souvisejícímu odlivu kapitálu z investorsky rizikovějších zemí. „Tuzemský vývoz do Číny se meziročně propadá o takřka čtrnáct procent a export do Turecka pak dokonce o bezmála padesát procent. Nutno však říci, že v případě těchto zemí je absolutní objem vývozu řádově nižší, než je tomu u klíčových obchodních partnerů v čele s Německem,“ dodává Kovanda.

Německá vláda opět zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky

Německá vláda navíc nyní podle neveřejné prognózy předpokládá, že tamní ekonomika v letošním roce stoupne pouze o 0,8 procenta. Informoval o tom pondělní německý list Handelsblatt. Již v lednu přitom vláda snížila oficiální odhad letošního růstu na 1,0 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta.

„Spolková vláda už interně počítá pro rok 2019 s růstem pouze 0,8 procenta,“ citoval Handelsblatt z důvěrného dokumentu ministerstva financí. Oficiálně nicméně podle listu nadále platí předpověď jednoprocentního růstu.

Německá ekonomika se v poslední době potýká s negativními důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie.

Pondělní údaje ministerstva hospodářství ukázaly, že průmyslová výroba v Německu v lednu klesla o 0,8 procenta. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali její nárůst, a to o 0,5 procenta. „Skutečně to utvrzuje v pocitu, že evropská ekonomika zpomaluje,“ uvedl analytik Antoine Bouvet ze společnosti Mizuho. „Dodává to na věrohodnosti názoru, že toto zpomalení není přechodné,“ dodal.

Za poklesem průmyslové výroby stál zejména více než devítiprocentní propad produkce automobilů. Podle ministerstva ale tento propad způsobily různé mimořádné faktory, například přechody na výrobu nových modelů či stávky u dodavatelů.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky na pouhých 0,7 procenta z 1,6 procenta předpovídaných v listopadu. V loňském roce se hrubý domácí produkt spolkové republiky zvýšil o 1,4 procenta, nejpomaleji za posledních pět let. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá mimo jiné i řada českých podniků.