Bohatší živnostníci mají platit vyšší odvody, plánuje ministerstvo financí v daňové reformě

Živnostníci s příjmem nad milion ročně mají v připravované velké daňové reformě platit vyšší odvody než dosud, zjistila Česká televize. Lepší podmínky naopak čekají na ostatní živnostníky, stejně jako na zaměstnance. Zatím hnutí ANO předpokládá, že by reforma mohla vstoupit v platnost v roce 2021.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhuje, aby zdravotní pojištění  vysokopříjmových živnostníků vzrostlo z 13,5 na 17,2 procenta. Tuto sazbu platí z poloviny toho, co vydělají. Reálně tak má sazba pojištění vzrůst zhruba o dva procentní body.

Živnostníci s příjmem do milionu ročně  naopak mohou využít výhodnější paušální daň.

A zaměstnancům chce stát v rámci zrušení superhrubé mzdy ulevit. Snížily by se jim daně a zvedlo zdravotní pojištění, což by na celkových odvodech znamenalo minus 1,4 procenta – tedy úsporu stovek korun měsíčně.

Daně propočty
Zdroj: ČT24

Například Vojtěch Duffek podniká jako finanční poradce. Ročně utrží přes milion korun. Pokud projde plán ministerstva financí na reformu odvodů, zaplatí od roku 2021 ze svého zisku na zdravotním pojištění o téměř dvě procenta víc než letos. 

„Propočítával jsem si to s účetní. Konkrétně se mě to dotkne tak, že se mi zvýší náklady o 1600 měsíčně.“

Bohatý živnostník a zaměstnanec

Ministryně Schillerová vysvětluje tento zamýšlený krok srovnáním: „Samozřejmě by tam došlo k navýšení zdravotního pojištění. Ale zase na druhé straně, proč by měl vysokopříjmový živnostník polovinu vyměřovacího základu, co má zaměstnanec?“

Dufek s touto argumentací nesouhlasí. Domnívá se, že je správné, když živnostníci dnes platí o polovinu nižší zdravotní pojištění než zaměstnanci. Upozorňuje, že si třeba na rozdíl od zaměstnanců sám musí sehnat práci. Vyšší odvody odmítá. 

Šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček by ještě uvítal diskusi o skupině nad milion. „Je třeba to dát na misky vah. Tam je, myslím, diskuse otevřená“. 

Naopak drobní podnikatelé, kteří mají roční tržby do milionu korun, se budou moci zvýšeným odvodům vyhnout. Ministerstvo financí pro ně chystá možnost zaplatit paušální daň: 5500 korun měsíčně. 

Budou moci využít takzvaný paušál, to znamená zaplatí jednou částkou sociální, zdravotní a daň, uvádí Schillerová. 

To by uvítal například pražský topenář Emil Slabý. „Řemeslník by měl čistou hlavu. Věděl by, že prostě musí zaplatit 5 tisíc nebo vím já kolik peněz. Nemusel by nad tím strávit noci a dostávat doma vynadáno: Co zase děláš,“ dodává se smíchem. 

Část opozice se hodlá bohatých živnostníků zastat

Plán na vyšší zdravotní odvody pro bohatší živnostníky kritizuje část opozice. „Nevidíme důvod navyšovat živnostníkům daně ve chvíli, kdy se na ně valí spousta byrokratických opatření, třeba 3. a 4. vlna EET,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

ODS se chystá těchto živnostníků zastat. „Ještě jim přidávat odvodovou zátěž, je pro nás naprosto nepřijatelné,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Česká vláda by mohla projednat daňovou reformu letos na podzim. Poslanci by ji měli tady ve sněmovně začít schvalovat na začátku příštího roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 13 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...