Veterináři zjistili salmonelu v kuřecích stehnech z Polska. Zásilku objevili v Lounech

Nahrávám video
Události: Salmonela v kuřecím mase z Polska
Zdroj: ČT24

Ve 1200 kilogramech mražených kuřecích stehen z Polska zjistili veterináři salmonelu. Zásilku objevili ve velkoobchodním skladu Petr Novotný - Gastroplus v Lounech. Nyní zjišťují, kam maso dále šlo, část zásilky byla distribuovaná do stravovacích služeb. Evropská komise (EK) přitom nařídila Česku přestat do konce týdne s mimořádnými kontrolami hovězího masa z Polska. Ty byly reakcí na dřívější odhalení salmonely v hovězím mase z Polska i na dovoz masa z tamních jatek, kde se porážely nemocné krávy. Šéf českých veterinářů Zbyněk Semerád uvedl, že ČR požadavek EK odmítne.

Kontaminovaného kuřecího masa může být více než zatím zjištěných 1200 kilogramů, stejná šarže šla i do Královéhradeckého, Zlínského a Olomouckého kraje, informoval ve čtvrtek mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Zboží vyrobila polská firma Inter-Natural 2000.

Část polské dodávky kuřecích stehen s bakterií salmonely již odešla z lounské firmy k několika zákazníkům. Některé z nich už firma kontaktovala, další osloví co nejdříve. Na dotaz ČTK to ve čtvrtek řekl majitel firmy Petr Novotný - Gastroplus Louny. Firma ale podle něj není přímý dovozce ze zahraničí a dodavatel deklaroval, že testy udělané před distribucí jsou negativní.

„Zboží bylo dodáno přes firmu, s kterou spolupracuji dlouhou dobu, a nikdy jsme neměli problémy. Není tedy důvod ukončit spolupráci, kvůli jednomu, i když připouštím, že velice závažnému problému. Věřím, že i on obchodoval v dobré víře a že nechce distribuovat závadné maso,“ dodal.

„Uvedených 1200 kilogramů kuřecího masa bylo součástí zásilky stejné komodity téhož původu o celkové hmotnosti 4800 kilogramů. Veškeré nedistribuované mražené drůbeží maso, celkem 3940 kg, bylo zajištěno a uskladněno odděleně a čeká se na laboratorní výsledky,“ dodal mluvčí SVS. V drůbežím mase bývá salmonela častěji než v hovězím.

Do skladu v Olomouci byly z Polska dodány zhruba dvě tuny kuřecích prsních řízků stejné šarže, jako měla mražená kuřecí stehna, v nichž našli veterináři salmonelu, řekl ČTK ředitel krajské pobočky SVS v Olomouci Aleš Zatloukal. Kuřecí prsní řízky měly datum spotřeby do 23. února a celá zásilka už byla ze skladu v Olomouci distribuována odběratelům, například restauracím.

Polský „seriál“ pokračuje

Zároveň jde o další díl letošního „seriálu“, který začal pro českého spotřebitele počátkem února: tehdy se zjistilo, že maso z kontroverzních polských jatek, kde se porážely nemocné krávy, se dostalo i do Česka. 

Později byla navíc odhalena také šarže hovězího masa se salmonelou (celkem šlo přibližně o 1900 kilogramů) a veškerý dovoz hovězího z Polska se dostal pod dohled českých úřadů. Vzorky každé zásilky tak analyzují od minulého čtvrtka čeští veterináři. 

Evropská komise v uplynulých dnech uskutečnila první audit polských jatek, jeho výsledky zatím nezveřejnila. Další, komplexní má proběhnout zřejmě v březnu. 

Polsko v reakci na problém slíbilo, že upraví pravidla veterinárního dozoru, jatka budou 24 hodin denně sledovat kamery a kontroly provozu již nebudou moci provádět soukromí veterináři. 

Brusel nařídil Česku přestat v mimořádných kontrolách hovězího

Evropská komise (EK) zároveň nařídila – podle polské televize Polsat – Česku do konce týdne ustat s mimořádnými kontrolami polského hovězího, neboť prý nejsou přiměřené riziku salmonely, informovala ve čtvrtek ČTK.

Evropská komise soudí, že postup českých úřadů vůči Polsku, spočívající v dodatečných kontrolách dováženého hovězího po objevení salmonely v jedné zásilce masa, nejsou přiměřené ohrožení a Česko musí přestat s takovými kontrolami.
Anca Paduraruová
mluvčí Evropské komise (ve vyjádření pro polskou televizi Polsat)

Mluvčí EK Anca Paduraruová také uvedla, že eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis napsal 25. února dopis českým úřadům, ve kterém žádal o ukončení dodatečných kontrol polského hovězího do konce tohoto týdne. Andriukaitis již minulý týden podle Polsatu varoval před „protekcionistickými sklony“ některých států v případě problémů s kvalitou potravin.

„Žádná země nemůže žádat o další dodatečné kontroly, pokud nemá odpovídající odůvodnění, nesouvisející s protekcionismem. Nesmí se dovolit členským zemím používat protekcionistické nástroje. Odporuje to zásadám společné zemědělské politiky, společnému trhu, společnému systému kontroly a dalším společným požadavkům,“ citovala eurokomisaře polská stanice.

Mluvčí EK podle televize Polsat připustila, že unijní předpisy počítají s možností různých kroků členských států proti potravinám, která by mohla ohrozit zdraví, ale ty „musí být přiměřené“ vůči zjištěnému riziku.

Semerád: Požadavek Evropské komise Česko odmítne

Česko ale požadavek EK, aby do konce týdne ukončilo mimořádné kontroly hovězího masa z Polska, odmítne. ČTK to ve čtvrtek řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád.

V příštím týdnu podle něj budou členské státy hlasovat, Komise pak může ukončení mimořádných veterinárních opatření Česku přikázat. 

V odpovědi pro EK české ministerstvo zemědělství vysvětlí, proč mimořádné kontroly zavedlo a že se nyní rušit nebudou, uvedl Semerád.

Bakterie salmonely vyvolávají průjmové onemocnění. Lze je zničit dostatečným tepelným opracováním potravin. Do organismu pronikají výhradně ústy, vylučují se stolicí, případně močí. Nákaza se přenáší potravinami nebo prostřednictvím nemytých rukou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...