Schillerová uvažuje o zdanění internetových gigantů. Do rozpočtu by přitekla miliarda navíc

5 minut
Česko zvažuje zdanit společnosti jako Google či Facebook
Zdroj: ČT24

Vládní koalice uvažuje o zavedení nové digitální daně. Tu by podle plánu ministerstva financí mohly nově platit velké internetové korporace poskytující digitální služby – tedy Google, Apple, Facebook nebo Amazon. Vláda se chce inspirovat v Rakousku, které oznámilo zavedení nové daně koncem loňského roku. Firmy tam mají platit tři procenta příjmů z částky, kterou utrží z internetové reklamy.

„Všímám si toho, co se děje v rámci Evropy, všímám si debat, které se týkají digitální daně, všímám si toho, že sousední Rakousko přijalo digitální daň,“ říká ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). 

Díky digitální dani by chtěla do státního rozpočtu získat necelou miliardu ročně. Spolu s vyššími daněmi z tabáku, tvrdého alkoholu a hazardu má digitální daň pomoci vládě vyspravit napjatý návrh rozpočtu na rok 2020.

„Je to daň nad rámec daní z příjmů, ale samozřejmě se musí posoudit všechny okolnosti, jestli by na to dopadaly smlouvy o zamezení dvojího zdanění,“ upozorňuje ministryně.

Digitální daň vítají i Piráti

„V reklamě na internetu, na sociálních sítích, se točí obrovské peníze, a je potřebné nastavit pravidla. Z tohoto pohledu je ta rakouská cesta správná a já si myslím, že bychom se měli přidat,“ míní místopředseda ČSSD a místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Roman Onderka.

Ve sněmovně by mohl návrh ministryně financí na zavedení digitální daně získat podporu většiny poslanců. Kromě ANO a ČSSD souhlasí s novou daní i některé opoziční strany. Zastánci nové daně tvrdí, že velké globální internetové společnosti platí v zemích, kde působí, podstatně nižší odvody než jejich místní konkurence.

„Jsem rád, že si ministerstvo konečně všimlo, že firmy jako Google nebo Facebook neplatí vůbec žádné daně a že je to problém. Že Google tady zaplatí osm milionů a Seznam miliardu, je asi problém,“ upozorňuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Podle předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška má zisk zůstávat tam, kde vzniká. „Ty peníze patří do České republiky,“ uvedl.

„Předpokládáme, že to bude směřováno do sektorových daní, případně zdanění hazardu a samozřejmě na diferenciaci daní, kterou ale, jak víme, s hnutím ANO bude velmi složité projednávat,“ říká předseda strany KSČM Vojtěch Filip s tím, že sektorovou daň bude na místě přijmout.

Pravice je proti, další daně nechce

Proti návrhu jsou naopak pravicové strany, nové daně nechtějí zavádět z principu. „Vidím to jako jakýsi typ sektorové daně a já jsem velmi opatrný k novým daním obecně,“ říká místopředseda poslaneckého kubu ODS Jan Skopeček. „Jsem zásadním odpůrcem, ale připouštím o tom diskusi,“ konstatuje předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Rakouské plány zastavil odpor části členských států EU

Jsem přesvědčen, že nás v Evropě budou následovat další země, a to jednoho dne povede k vyššímu tlaku na dosažení celoevropského řešení.
Sebastian Kurz
rakouský kancléř

Rakousko chtělo digitální daň prosadit na celoevropské úrovni, když předsedalo Unii. Neuspělo. Proti návrhu Evropské komise z března loňského roku, který operoval se stejnou daňovou sazbou jako nyní Rakousko, se postavily některé země, jež těží z nízkých daní – především Irsko, Finsko a Švédsko. Výhrady k dosavadním návrhům měla i Česká republika. Odpůrci návrhu poukazovali na to, že by měla platit globální, nikoliv jen evropská pravidla.

Plány na digitální zdanění v EU váznou, protože návrh musí schválit všechny země bloku. Poslední francouzsko-německý návrh spadl ze stolu v prosinci na jednání ministrů financí EU. Rakousko se proto vydalo vlastní cestou.

„Je zde daňová nespravedlnost,“ obvinil rakouský premiér Sebastian Kurz internetové giganty, že odvádějí do rozpočtů některých unijních zemí úmyslně málo a své zisky posílají tam, kde podléhají nízkému zdanění. Zdůraznil, že on-line firmy platí na daních výrazně méně než tradiční společnosti, a dodal, že navrhovaná daň se v praxi nedotkne žádných rakouských firem.

Digitální daň
Zdroj: ČT24

Rakousko uplatní tříprocentní daň na společnosti s globálním ročním obratem převyšujícím 750 milionů eur (19,3 miliardy korun) a prodejů v Rakousku nad 10 milionů eur (256 milionů korun).

Tamní ministerstvo financí ale nehodlá daň implementovat dříve než po březnovém jednání skupiny ministrů financí zemí EU, známé pod zkratkou Ecofin. V platnost by mělo nařízení vstoupit v případě, že ministři nedojdou ke shodě v zavedení digitální daně v rámci celé Unie. Podle Kurze může rakouský návrh přinést do rozpočtu kolem 200 milionů eur ročně (5,1 miliardy korun).

Spotřební daň z tabáku
Zdroj: ČT24

Český rozpočet má vylepšit daň z tabáku a hazardu

Víc peněz než z digitální daně však očekává české ministerstvo financí ze spotřebních daní  na tabák. Podle informací ČT uvažuje resort pro rok 2020 zvednout taxu o čtyři až pět korun za krabičku cigaret. Do rozpočtu by to mohlo přinést zhruba čtyři miliardy ročně.

A chystá se i vyšší daň z hazardu. Ministryně Schillerová se chce vrátit ke staršímu návrhu svého předchůdce ve funkci, Andreje Babiše. Ten počítal s půlmiliardovým plusem pro veřejné finance. Daň ale může vzrůst i výrazněji.

Vyšší zdanění hazardních her požadují po vládě i komunisti; jednat chtějí i o vyšších daních pro bohaté a firmy. V příštím roce má být podle vládních plánů vyšší daň i na tvrdý alkohol. Konkrétní návrh zatím na stole není; tato spotřební daň naposledy rostla v roce 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 3 hhodinami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 17 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...