„Nedostatek financí je třeba řešit, ale není možné to dělat plošně jako decimaci á la římské legie,“ uvedl Chvojka. ČSSD podle něj odmítá slepé snižování počtu zaměstnanců. Středula doplnil, že pokud by se záměr Schillerové měl brát doslovně, týkal by se například i snižování počtu hráčů v orchestrech. Pak by mělo být škrtnuto i deset procent z poslaneckých mandátů a deset procent senátních, uvedl v nadsázce. Odbory podle něj nemají problém se snižováním počtu zaměstnancům, ale s takto extrémním přístupem.
Schillerová navrhla snížení počtu státních zaměstnanců o deset procent při debatě o rozpočtu na příští rok, kdy stát počítá s nižším tempem růstu než dosud. Snižování se nebude týkat ozbrojených složek, pedagogů a nepedagogických pracovníků, řekla v pátek po jednání koaliční rady. Resorty jí mají do konce měsíce přinést analýzu vývoje zaměstnanců, a to jak na úřadech, tak v příspěvkových organizacích, a návrhy změn.
Schillerová ale také po koaliční radě uvedla, že o „tupé škrty“ jít nemůže, protože jen systémová řešení podle ní přinesou úspory. „Domluvili jsme se, že se budeme bavit o snížení počtu úředníků, ale musíme se o tom bavit v komplexu, to se nedá řešit tak, že řekneme, že každý desátý půjde pryč, ale musíme se zamyslet nad agendami, nad tím, že třeba budeme pokračovat v trendu rušení neobsazených míst, ale i nad tím, že se například každý ministr zamyslí nad systemizací,“ vysvětlila.
Pondělní Hospodářské noviny uvedly, že Schillerová přišla s návrhem snížit výdaje o 25 miliard korun, schodek rozpočtu plánuje zachovat na 40 miliardách.
S výrazným snížením výdajů podle deníku počítá návrh například u ministerstva pro místní rozvoj, a to z původních pěti na 2,8 miliardy korun. Ministerstvo dopravy by mohlo přijít až o 9,5 miliardy korun, ministerstvo zemědělství o více než pět miliard, ministerstvo životního prostředí o 3,2 miliardy a například ministerstvo kultury o 2,3 miliardy korun. Naopak polepšit by si mohla kancelář prezidenta nebo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Z výročních zpráv informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce vyplývá, že v roce 2017 plat z veřejných rozpočtů pobíralo 634 700 lidí. Je to nejvíc za posledních sedm let. Počet znovu roste od roku 2014, v letech po ekonomické krizi byl nižší. Proti roku 2011 ubylo pracovníků ve zdravotních a sociálních službách, naopak přibylo ve veřejné správě. Některé opoziční strany růst počtu zaměstnanců kritizují. Podle nich státní správa efektivnější není. Poukazují i na chybějící digitalizaci a elektronizaci.
Loni ve třetím čtvrtletí pracovalo ve veřejném sektoru na 670 400 lidí. Podle výroční zprávy v loňském červenci až září ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení pracovalo 273 400 lidí. Ve vzdělávání působilo 210 700 osob a ve zdravotní a sociální péči 140 100. Kultuře a ostatním činnostem se věnovalo 46 300 pracovníků. Mediánový plat ve veřejné sféře loni dosáhl 32 799 korun. Meziročně se tak zvedl o 13 procent.