Rusko nás nespasí, tvrdí ředitel Zetoru. O práci podle něj přijde méně lidí, než se čekalo

Nahrávám video

Brněnský Zetor nejspíš propustí míň lidí, než se plánovalo. Původně mělo do konce ledna z firmy na výrobu traktorů odejít asi 260 lidí, což je zhruba čtyřicet procent zaměstnanců. Podle ředitele firmy Mariána Lipovského ale bude číslo nakonec nižší, jasno chce mít firma do konce měsíce. Hlavním důvodem k propouštění jsou ekonomické problémy společnosti.

I když už v Zetoru pracuje od roku 2004, pozici výkonného ředitele zastává pětačtyřicetiletý trnavský rodák Marián Lipovský přes rok. Přesto čelí nejtěžší zkoušce. O hromadném propouštění se špatně mluví a ještě hůř se obhajuje.

České televizi nicméně poskytl exkluzivní rozhovor. Původně vedení firmy plánovalo propustit 260 zaměstnanců. „Platí, že je to maximální počet. Dnes můžu říct, že to bude nižší číslo. To znamená, že budeme mít přesné číslo na konci ledna,“ vysvětlil Lipovský. Propuštění zaměstnanci se podle něj o své místo na pracovním trhu bát nemusí.

„Máme zhruba sedmdesát firem v našem katalogu, které projevily zájem. Jsou to převážně dělnické profese, ale i administrativní. Myslím si, že opravdu přes devadesát procent lidí bude mít práci,“ uvedl Lipovský.

Harmonogram propouštění v Zetoru
Zdroj: ČT24

Odbory mají výhrady

Partnerem a často tvrdým soupeřem při vyjednávání s vedením je šéf odborů Alois Kazelle. I pro něj je to největší zkouška od roku 1970, kdy do firmy nastoupil. Ne všechny požadavky se mu podařilo prosadit. Teď už je jisté, že místo pěti platů na dohodu odcházejících zaměstnanců nakonec podnik vyplatí jen čtyři. Ochránit se naplno nepodařilo ani zaměstnance důchodového věku.

Původní plán hromadného propouštění v Zetoru
Zdroj: ČT24

„Chtěli jsme se dohodnout na tom, že zaměstnanci, kteří dovrší tento rok důchod, budou mít možnost dokončit pracovní éru a pak jít do normálního důchodu. To znamená, že by se jich netýkala výpověď. Toto bylo zamítnuté, ale bylo přislíbeno, že tito zaměstnanci dostanou z kolektivní smlouvy odměnu při odchodu do důchodu,“ řekl Kazelle. Podle odpracovaných let by odměna mohla dosáhnout až třicet tisíc korun.

Zisk i počet zaměstnanců v posledních letech většinou klesal. Zatímco ještě v roce 2014 vykázal Zetor hrubý zisk 275 milionů korun, v loňském roce to podle výročních zpráv bylo o 158 milionů méně. Před čtyřmi lety měl výrobce téměř osm set zaměstnanců, k loňskému roku už tam ale pracovalo o 128 lidí míň.

  • 2014 – 783 zaměstnanců, prodáno 4178 traktorů
  • 2015 – 681 zaměstnanců, prodáno 3773 traktorů
  • 2016 – 679 zaměstnanců, prodáno 3144 traktorů
  • 2017 – 655 zaměstnanců, prodáno 2765 traktorů
  • Zdroj: ČTK

Traktory pro Rusko firmu nespasí

Ani memorandum o zakázce na šest tisíc traktorů do Ruska, kterou pomohl podniku dojednat prezident Miloš Zeman, Zetoru výrazně nepomůže. Podle ředitele Lipovského jde ze strany Zetoru o standardní zakázku a jakýkoliv jiný trh, o který je třeba bojovat. Podle náročnosti se na něj dostanou v průměru až po třech až pěti letech práce.

„Rok co rok intenzivně jednáme o nějakém odběrovém závazku. Není to o zakázce pro Rusko. Je to o celkovém prodeji traktorů na všech trzích. Na tom ruském trhu musíme intenzivně pracovat jako na kterémkoliv jiném. Takže ono se mluví o ruském, ale my máme takových projektů a takových trhů více,“ prohlásil Lipovský.

Důležité je podle něj rozvíjet a stabilizovat domácí trhy a práce na poprodejním servise. „Zvyšovat kvalitu tam, kde už hrajeme na nějaké jméno a máme už nějakou pozici,“ řekl Lipovský.

Na Zetor někteří zemědělci, ale i zaměstnanci, nedají dopustit

Zetor těží i z dobrého jména značky. Zaměstnanci, kteří zůstávají, chválí převážně dobrý kolektiv a práci, která je baví. A firmu mají ve velké oblibě i někteří zemědělci. Převážně prý kvůli dobrému servisu od domácí značky, na kterou se snadno shánějí náhradní díly.

Například Libor Hladil využívá k práci na poli o sedmdesáti hektarech čtyři traktory, všechny značky Zetor. „Pro velikost naší farmy je nějaká střední velikost traktorů dostačující. A když to řeknu upřímně, tak si myslím, že musíme být trošku patrioti a podporovat výrobky, které se tady dělají,“ popsal Hladil.

Zaměstnanci zase spoléhají na dobré vztahy. I když se teď budoucnost firmy může zdát nejistá, k odchodu se dobrovolně rozhodně nechystá Ludmila Slabá. „S kolektivem jsem spokojená a práce mě taky baví,“ řekla Slabá, která už ví, že se jí změny ve firmě týkat nebudou. Ostatní ale zatím klopí oči a tiše doufají.

Podle ředitele Lipovského se zaměstnanci, kteří po lednové vlně propouštění ve firmě zůstanou, ztráty práce obávat nemusí. „V tomto momentě určitě neuvažujeme o dalším propouštění lidí,“ dodal Lipovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 18 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 20 hhodinami

Evropský pohled