Ministerstvo zemědělství rozčlení území Česka na oblasti podle stupně napadení lesních porostů kůrovcem a reálných možností na jejich záchranu. Vlastníci pak dostanou výjimku, aby v nejhůře zasažených oblastech nemuseli dělat taková protikůrovcová opatření, která nejsou efektivní. Bylo by tak například možné odložit těžby suchých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl. Chystá se i změna zalesňovací vyhlášky, která říká, kde a jaké stromy by se měly sázet.
Ministerstvo tak chce majitelům lesů uvolnit síly, aby mohli soustředit těžbu do míst, kde lze ještě lesní porost zachránit. Udělení výjimky bude možné po novele lesního zákona, která by mohla začít platit v prvních měsících roku 2019.
„Zároveň jsme zhruba dvojnásobně navýšili dotace na obnovu lesů z 630 milionů na 1,15 miliardy korun. Měníme pravidla, aby lépe odpovídala současné kalamitní situaci a vlastníci lesů mohli proti kůrovci účinněji zasáhnout. Zásady, kterými se řídili v minulosti, už totiž nedostačují, “ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD).
- Vedle dubů a buků má v lesích podle nové zalesňovací vyhlášky přibýt také javorů, olší nebo bříz. Doposud výrazně převažují smrky, část jich přitom podlehla kůrovci nebo uschla.
- „V průměrných číslech se pohybujeme u navýšení z 25 procent na nějakých 40 %, samozřejmě záleží podle lokality, v jaké nadmořské výšce se pohybujeme,“ řekl náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář.
- Zdroj: ČT24
Ministerstvo se také chystá kompenzovat vlastníkům lesů ztráty na tržbách kvůli nízké ceně dříví na přesyceném trhu. „Chystáme i podporu pro nestátní vlastníky lesů,“ uvedl Toman.
Stav českých lesů je v současnosti mnohými označován za nejhorší za posledních 250 let.
Loni se v Česku podle odhadů vytěžilo 12 až 14 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. O rok dřív to přitom nebyla ani polovina, necelých šest milionů kubíků. Škody jdou kvůli kalamitě do miliard. Pily a další podniky jsou zavalené dřevem. Kvalitní kulatiny je ale na trhu málo a cena roste.
Dřevo se na pile navíc hned nemůže řezat na klasická prkna, musí se nejdřív vysušit. A to nejprve venku, později pod střechou v takzvané sušárně. Proces pak končí v dílně, kde vyrobí prkna třeba na podlahu.
Za kvalitu si ale zákazníci připlatí. Metr dubové podlahy může vyjít i na dva tisíce korun, uvedla zpravodajka ČT v Moravskoslezském kraji Pavla Daňková.
