Změna v těžbě dřeva i zalesňovací vyhláška. Ministerstvo chystá tažení proti kůrovcové kalamitě

Ministerstvo zemědělství rozčlení území Česka na oblasti podle stupně napadení lesních porostů kůrovcem a reálných možností na jejich záchranu. Vlastníci pak dostanou výjimku, aby v nejhůře zasažených oblastech nemuseli dělat taková protikůrovcová opatření, která nejsou efektivní. Bylo by tak například možné odložit těžby suchých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl. Chystá se i změna zalesňovací vyhlášky, která říká, kde a jaké stromy by se měly sázet.

video

Události: Tažení proti kůrovci

Ministerstvo tak chce majitelům lesů uvolnit síly, aby mohli soustředit těžbu do míst, kde lze ještě lesní porost zachránit. Udělení výjimky bude možné po novele lesního zákona, která by mohla začít platit v prvních měsících roku 2019.

„Zároveň jsme zhruba dvojnásobně navýšili dotace na obnovu lesů z 630 milionů na 1,15 miliardy korun. Měníme pravidla, aby lépe odpovídala současné kalamitní situaci a vlastníci lesů mohli proti kůrovci účinněji zasáhnout. Zásady, kterými se řídili v minulosti, už totiž nedostačují, “ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD).

Ministerstvo se také chystá kompenzovat vlastníkům lesů ztráty na tržbách kvůli nízké ceně dříví na přesyceném trhu. „Chystáme i podporu pro nestátní vlastníky lesů,“ uvedl Toman.

Stav českých lesů je v současnosti mnohými označován za nejhorší za posledních 250 let.

Fakta Kůrovcová kalamita v Česku a její rozsah

Kůrovcová kalamita v Česku a její rozsah

Kůrovec zřejmě loni napadl 12 až 15 milionů m3 dřeva, o rok dříve to bylo přibližně šest milionů, odhadl podle agentury ČTK náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Petr Zahradník.
Současná kůrovcová kalamita podle Zahradníka začala v roce 2003 a do konce roku 2017 při ní kůrovec napadl přes 20 milionů metrů krychlových dřeva. Kalamitu lze podle Zahradníka rozdělit na tři etapy. První etapu v letech 2003 až 2004 spustilo abnormální sucho a dlouhé teplé léto v roce 2003. Druhou etapu odstartovaly orkány Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008, po kterých se nepodařilo včas zpracovat polomy, a nynější etapa začala v roce 2015 po abnormálním suchu.
Sdružení místních samospráv loni v létě upozornilo na nedostatečnou státní kontrolu vlastníků soukromých lesů, kteří v mnoha případech nedělají nutná opatření proti šíření škůdce.
Kritika loni mířila také na Lesy ČR za to, že údajně zanedbaly preventivní opatření proti šíření kůrovce, zvláště na Moravě. V květnu byl z funkce odvolán generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je současná situace bezprecedentní, doposud nejhorší. Nejvíce jsou nyní podle něj postiženy Moravskoslezský kraj a Kraj Vysočina. Podle Brabce je třeba najít pracovníky na pomoc s likvidací napadených stromů, třeba i v zahraničí.
Zdroj: ČTK

Loni se v Česku podle odhadů vytěžilo 12 až 14 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. O rok dřív to přitom nebyla ani polovina, necelých šest milionů kubíků. Škody jdou kvůli kalamitě do miliard. Pily a další podniky jsou zavalené dřevem. Kvalitní kulatiny je ale na trhu málo a cena roste.

Dřevo se na pile navíc hned nemůže řezat na klasická prkna, musí se nejdřív vysušit. A to nejprve venku, později pod střechou v takzvané sušárně. Proces pak končí v dílně, kde vyrobí prkna třeba na podlahu.

Za kvalitu si ale zákazníci připlatí. Metr dubové podlahy může vyjít i na dva tisíce korun, uvedla zpravodajka ČT v Moravskoslezském kraji Pavla Daňková.