Vláda bude znovu řešit s odbory platy. ČSSD mírní požadavek na růst minimální mzdy

Nedostatek pracovníků ve zdravotnictví, propojení škol s firmami nebo dostavba Pražského okruhu. O tom budou v pondělí odpoledne jednat zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů s představiteli krajských tripartit. Později odpoledne pak samostatně zasedne celostátní tripartita, která se vrátí k tématu minimální mzdy. ČSSD přitom po koaliční radě změnila své stanovisko a teď bude pro zvýšení minimální mzdy o dvanáct set korun místo o patnáct set. Schůze by se také měla zabývat dostavbou jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.

Vláda a odbory se pokusí najít shodu mimo jiné v otázce růstu platů ve zdravotnictví. Na rozdíl od ostatních profesí se totiž na jejich výši odbory s vládou dosud neshodly. Zástupci zaměstnanců žádají desetiprocentní navýšení pro všechny. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) tvrdí, že může nabídnout jen sedm procent, a to hlavně pro nejhůř placený personál.

Zdravotnické odbory jsou kvůli sporu od poloviny srpna ve stávkové pohotovosti a varují, že skončí s přesčasovými hodinami.  „Neobávám se protestů, protože si myslím, že peníze, které se navýšily zdravotníkům v posledních letech, jsou velmi výrazné a v dalších letech budou rovněž. Jen pro zdravotní sestry je nárůst někde kolem šesti miliard korun,“ uvedl před pondělním jednáním tripartity Vojtěch.

Nemocnice podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové nemohou konkurovat ve výrobní sféře či obchodním řetězcům, kde je nástupní plat i kolem 29 tisíc korun. Podle odborů platy o třetinu rostly ve všech oblastech, ve zdravotnictví je ale personální situace horší.

„Zdravotníci v roce 2016 věděli, že jim vzroste plat v příštích třech letech po deset procent. Teď se nám všichni diví, že jsme mohli akceptovat slib, který byl za horizont vlády,“ doplnil předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel.

Ve zdravotnictví pracuje asi 260 tisíc lidí, v sociálních službách kolem 100 tisíc zaměstnanců. Průměrný výdělek zdravotníka zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky, které představují velkou část hrubého platu.

Průměrný hrubý plat sester byl loni podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky necelých 28 500 korun. Ve státní nemocnici měly sestry průměrně 30 866 korun, v nestátní 25 434 korun.

7 minut
Prezident ČLK Milan Kubek o nedostatku lékařů a sester
Zdroj: ČT24

Platy sester rostly podle analýzy ministerstva zdravotnictví loni o 12 procent místo slíbených deseti procent. Za poslední čtyři roky to bylo téměř o třetinu. Přesto jich aktuálně v nemocnicích chybí kolem tří tisíc. Pomoci má příspěvek pět tisíc korun za práci na směny, který dostanou od příštího roku. Dosáhne na něj asi polovina z osmdesáti tisíc sester.

Průměrný plat lékaře specialisty ve státních zdravotnických zařízeních byl podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí loni 71 199 korun. Mzda specialisty v soukromém zařízení je v průměru 49 639 korun.

Tarif tvoří u sester asi 60 procent odměn, u lékařů přibližně polovinu. Podle letošních tarifních tabulek brali nastupující lékaři 27 100 až 41 tisíc korun podle platové třídy. Například při deseti letech praxe je to 31 400 až 47 700, po více než 30 letech 37 700 až 57 150 korun.

Odbory namítají, že sestry v městských, krajských a soukromých nemocnicích dostávají méně a příplatky se k nim mnohdy nedostanou.

ČSSD nově navrhuje růst minimální mzdy o 1200 korun měsíčně

K průlomu patrně došlo v pondělí také v pohledu na výši minimální mzdy. Tam dosud sociální demokracie trvala na růstu minimální mzdy o 1500 korun, tedy stejně jako odbory. Po pondělním zasedání koaliční rady ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale uvedla, že by minimální mzda mohla vzrůst o 1200 korun. 

17 minut
ČSSD nově navrhuje růst minimální mzdy o 1200 korun měsíčně
Zdroj: ČT24

Podle ministryně Maláčové je částka 1200 někde na půli cesty mezi dosavadními požadavky, kdy firmy chtěly růst o 800 korun a odbory a ČSSD o 1500 korun. Podle ní je 1200 korun adekvátní částka ke stavu české ekonomiky a trhu práce. 

„Za ČSSD nabízíme velký vstřícný krok, místo navýšení o 1500 korun navrhujeme navýšení o 1200 korun. Pevně doufám, že se nám podaří nalézt v tomto shodu,“ uvedla Jana Maláčová (ČSSD).

Minimální mzda v Česku aktuálně činí 12 200 korun, šlo by tedy o desetiprocentní nárůst.  Premiér Andrej Babiš (ANO) ale trvá na zvýšení minimální mzdy v příštím roce o tisíc korun měsíčně. „Většina našich menších českých firem má úplně jiné průměrné mzdy než velké nadnárodní firmy. Průměrná mzda je tak u nás zkreslená. Zaměstnavatelé s tím mají velký problém,“ uvedl před pondělním jednáním premiér.

O nastavení minimálního výdělku se už jedná dlouhé týdny. „Myslím, že už je skutečně načase, aby to vláda rozhodla, věřím, že to téma bude během dvou tří týdnů uzavřeno,“ uvedl pro Českou televizi předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s tím, že hned v pondělí ale dojednání výše minimální mzdy neočekává. 

Řeč bude také o dostavbě atomových elektráren

Tripartita se bude také věnovat přípravě výstavby nových jaderných bloků, podle státní energetické koncepce by mělo vzniknout po jednom novém jaderném bloku v Temelíně a Dukovanech mezi lety 2033 až 2037.

Aktuálně se největší spor vede o to, kdo bude výstavbu dvou nových jaderných bloků financovat - buď státní energetická společnost ČEZ, nebo nová firma zcela vlastněná státem, nebo bude přizván ještě další investor. Zájemců o výstavbu jaderných bloků v Česku je šest, mezi nimi americké, korejské, čínské i ruské firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
před 12 hhodinami

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
před 13 hhodinami

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
včeraAktualizovánovčera v 15:39

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...