Ministerstvo financí počítá s deficitem rozpočtu 50 miliard. Učitelům mají růst platy víc, než se čekalo

5 minut
Události ČT: Ministerstvo financí finišuje s rozpočtem
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí dokončuje první verzi rozpočtu na rok 2019. Na konci května předloží ministryně v demisi tuto podobu návrhu vládě. Probíhají i konzultace s jednotlivými resorty. Zatím se ministerstvo drží střednědobého výhledu a počítá s dodržením deficitu padesát miliard. Požadavky ministerstev jsou už teď ale vysoké. Resorty požadují navíc přes sto miliard.

„V těchto limitech se pohybuji, i když nároky jednotlivých resortů jsou v částce 130 miliard, a to je nereálné,“ uvedla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (nestraník za ANO). Ministryně v demisi chce, aby případný deficit byl způsoben hlavně růstem investic do silnic a dálnic.

Rozpočet počítá i s tím, že se některým státním zaměstnancům mají znovu zvyšovat platy. Politici zmiňují hlavně učitele. Ministr školství v demisi České televizi řekl, že pedagogům příští rok porostou výdělky o 15 procent. Původně se mluvilo o deseti. S plánem už počítá i resort financí.

„Chceme, aby minimálně deset procent bylo tarifní navýšení a samozřejmě další peníze chceme dát do nenárokových složek, aby ředitelé měli možnost ocenit učitele za konkrétní výkon. Takže navýšení o patnáct procent pro příští rok je skutečně reálné,“ řekl ministr školství, mládeže a tělovýchovy v demisi Robert Plaga (nestraník za ANO).

Loni kantoři brali v průměru přes 30 tisíc. Současná vláda, která je u moci bez důvěry poslanců, označila růst jejich platů za prioritu. Podle ministerstva by za dva roky pedagogové mohli pobírat zhruba 48 a půl tisíce hrubého měsíčně. To je ale jen slib – peníze pro to zajištěné zatím nejsou.

Nižší daň na pivo i nealko, slibuje vláda

Rozpočet se bude muset obejít i bez příjmů za třetí a čtvrtou vlnu elektronické evidence tržeb. Start této změny totiž zastavil ústavní soud. Novela zákona o EET teď míří na vládu. Třetí a čtvrtá vlna má naběhnout společně.

„Debaty kolem tohoto zpolitizovaného tématu budou určitě delší, odhaduji, že by platnost mohla být v polovině příštího roku,“ řekla ministryně financí v demisi.

Odložený start dalších vln evidence tržeb bude mít dopad i na státní rozpočet. Výši zatím ministerstvo financí nezná. „Myslím, že dopad nakonec nebude tak dramatický, daňový růst je extrémní,“ předpokládá Schillerová.

Zákon má přinést i další změny. Klesnout má DPH u kadeřnických a kosmetických služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úpravy oděvů a textilních výrobků pro domácnost a prodeje čepovaného piva – z 21 procent na deset. A další úlevu mají získat i stravovací služby. DPH u nealko nápojů a jídla má znovu klesnout. 

Klesnout má i DPH většině podnikatelů, kteří zatím evidovat tržby nemusí. 

„Účtenku budou dávat povinně a příjmy, které si průběžně zaevidují, jednou za čtvrt roku pošlou finanční správě,“ dodala Schillerová.

Podle návrhu nebudou muset investovat do programu a pokladny ani po startu poslední vlny EET ti podnikatelé, kteří platí daně z příjmů fyzických osob nebo jsou poskytovateli zdravotních služeb hrazených z veřejného pojištění, nejsou plátci DPH a mají maximálně dva zaměstnance. Výše platby v hotovosti za rok nesmí přesáhnout 200 tisíc korun. Ti by nově místo programu nebo pokladny měli dostávat zdarma blok s účtenkami na finančním úřadě.

Start třetí a čtvrté vlny je naplánovaný společně půl roku po platnosti novely zákona.

Podporu má návrh u ČSSD. „Podporovali jsme elektronickou evidenci i minule, takže ji budeme podporovat i nadále,“ řekl předseda strany Jan Hamáček. Naopak Piráti jsou proti. „Nepodporujeme start třetí a čtvrté vlny EET, myslíme si, že je to velké zatížení pro podnikatele a malý přínos pro rozpočet,“ uvedl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Podle kuloárních informací je ve hře na příští rok i vyšší deficit rozpočtu než plánovaných 50 miliard. Ministryně financí v demisi to zatím odmítá. Pokud by se tak stalo, musí všechny takto plánované peníze mířit do investic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 6 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 1 hhodinou

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 11 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...