Přebytek státního rozpočtu v dubnu klesl na 0,8 miliardy Kč z březnových 16,3 miliardy Kč a zmenšil se už čtvrtý měsíc za sebou. Vláda ale ve středu vyhlásila další dotační program. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) hodlá výdaje pokrýt ze stoupajících příjmů na daních a odvodech. Loni v dubnu vykázal rozpočet přebytek 6,3 miliardy korun.
Na výjezdu v Jihomoravském kraji vláda v demisi rozhodla o rozdělení dalších miliard korun. Pro lokality ohrožené suchem vyhlásilo ministerstvo životního prostředí novou dotační výzvu za 600 milionů korun. Částku si mají rozdělit obce na hledání a budování nových zdrojů pitné vody.
„Mohou získat peníze na průzkumné vrty, na nové vrty, nové studně či na prohloubení stávajících studní anebo na přivaděče vody, především podzemních, ale i povrchových. Hlavně rychle, je to v horizontu měsíců,“ oznámil ve středu ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO).
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) sice zkritizoval plány na stavbu nového hlavního nádraží v Brně za 46 miliard korun, současně ale připomněl svůj slib postavit v Brně do roku 2022 novou hokejovou halu.
„Pan premiér jezdí po krajích a už v šesti krajích nasliboval 70 miliard a to ještě jich má navštívit osm,“ kritizuje přístup vlády místopředsedkyně Starostů a nezávislých Věra Kovářová.
Podle premiéra pokryjí plánované výdaje stoupající příjmy. „Vezmeme na to z příjmů rozpočtu. Z daní, které stále vybíráme líp. A samozřejmě platy lidí stoupají a odvody stoupají,“ plánuje Babiš.
Příjmy i výdaje státu se zvýšily, výdaje ale rostly více
Celkové příjmy státního rozpočtu ke konci dubna stouply meziročně o 35 miliard na 442,2 miliardy korun.
Celkové výdaje ovšem stouply o 5 miliard více. Stát do konce dubna utratil další 40,4 miliardy a celkové výdaje stouply na 441,5 miliardy korun. „Nárůst výdajů státního rozpočtu je zapříčiněn rostoucími výdaji na státní zaměstnance i rostoucími nároky na vyplácení důchodů. V první třetině roku vzrostly výdaje na platy státních zaměstnanců o 14,8 procenta,“ upozornil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Výdaje, které premiér v demisi přislíbil zaplatit z rozpočtu, mají pokrýt rostoucí daňové příjmy státu. Ty v dubnu vzrostly - včetně pojistného na sociální zabezpečení - o 26,1 miliardy na zhruba 377 miliard korun.
„Pozitivně se projevil výběr daní, máme na daních meziročně vybráno o 6,9 procent více, na DPH je to plus 7 procent více, což je přes asi 9,2 miliardy,“ vyzdvihla ministryně financí v demisi Alena Schillerová.
„Obrovský růst pojistného na sociální zabezpečení a daně z příjmu fyzických osob je odrazem bezprecedentní situace na trhu práce: minimální nezaměstnanosti a rychlé dynamiky mezd,“ uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
V dubnu rostly také příjmy rozpočtu u daně z přidané hodnoty (DPH). Ty meziročně stouply o 4,5 procenta na 89,3 miliardy korun. Podle ministerstva financí vzrostlo na úrovni veřejných rozpočtů inkaso DPH ke konci dubna meziročně o osm procent. Inkaso spotřebních daní pak meziročně stouplo o 0,7 miliardy na 47,7 miliardy korun. „Domnívám se, že spotřeba dál poroste a zvýší se i investice státu, takže příjmy z DPH budou opět růst,“ dodal ekonom Komerční banky Dřímal.
Největší objem výdajů rozpočtu je určen na sociální dávky. Ke konci dubna na ně z rozpočtu šlo 184,8 miliardy korun, meziročně o 8,1 miliardy více. Celkově rozpočet letos počítá s výdaji na sociální dávky 557,9 miliardy korun. „Největší částky jdou samozřejmě na důchody. Svým způsobem nárůst sociálních dávek kompenzují právě rostoucí příjmy plynoucí z vysoké zaměstnanosti,“ dodal ekonom Patria Finance Bureš.
Podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského je začátek roku pro hospodaření státu příznivý vždy. V následujících měsících by se však mělo hospodaření podle něj postupně zhoršovat.
„Počítáme, že vzrostou výdaje v souvislosti s vyššími investicemi i díky nutnosti dočerpat zhruba 40 miliard korun z fondů EU do konce tohoto roku. Negativně se na hospodaření také promítnou vyšší výdaje na dluhovou službu způsobené růstem úrokových sazeb na trhu. Dále také očekáváme, že bude pokračovat tlak na vyšší růst platů některých státních zaměstnanců a navyšování starobních důchodů,“ uvedl Táborský.
Stát dával víc peněz na evropské projekty
Horší meziroční výsledek hospodaření státu ovlivnily hlavně vyšší výdaje na financování společných programů ČR a EU, které byly na konci letošního dubna meziročně vyšší o 9,2 miliardy korun. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.
Výsledek také podle ministerstva financí ovlivnily výdaje 4,3 miliardy korun na doplnění pojistných fondů EGAP. „Na rozdíl od letoška bylo navíc hospodaření v dubnu 2017 pozitivně ovlivněno převodem 5,8 miliardy korun ze zvláštních účtů privatizace do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa určených na krytí deficitu důchodového systému, letos se s žádnými převody na tento účel nepočítá,“ uvedl úřad.
Po očištění o peníze z EU vykázal rozpočet v dubnu schodek 21,9 miliardy Kč. Loni v dubnu to byl schodek 7,8 miliardy korun.
„Investice jsou ale obecně stále nízké,“ upozornil hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. „Je jich sice plánováno více než před rokem, ale proinvestováno bylo letos jen zhruba 15 až 16 miliard korun, zatímco celkový objem výdajů státu byl přes 400 miliard korun. Stále tvoří investice poměrně malou část rozpočtu. Není to otázka zdrojů, ale nedostatku kvalitně připravených projektů například v dopravě,“ dodal.
