Rokem 2040 skončí prodej benzinových a naftových aut. Taková je vize Británie a Francie

Nahrávám video

Rok 2040 si současné vlády Velké Británie a Francie vybraly jako datum, kdy benzinové i naftové motory dostanou definitivní stop prodeje.

Britský tisk informoval o tom, že v této době už by měly být všechny vozy na britských silnicích plně elektrizovány. Konec by se tak měl týkat i hybridních aut vybavených jak elektrickým, tak benzinovým či naftovým motorem.

Úřady budou moci už od roku 2020 vymáhat poplatky od řidičů aut s naftovým motorem na těch silnicích, kde je nejvíce znečištěné ovzduší, jestliže se kvalita ovzduší nezlepší. Další opatření zahrnují modernizaci autobusů a vozidel hromadné dopravy a změnu silniční sítě, jako je výstavba kruhových objezdů, rychlostních nadjezdů a podobně, uvedla agentura Reuters.

  • Britská vláda zdůrazňuje, že je nutný rázný krok, protože znečištěné ovzduší si vybírá daň na zdraví lidí. 
  • Odhaduje také, že země přichází na produktivitě o 2,7 miliardy liber (78,6 miliardy korun) ročně.
  • Zdroj: ČTK

Nezávislý motoristický novinář Michael Kudela považuje za pozitivní zprávu to, že jde o vzdálený termín. Uvedl, že například v posledních pěti letech je vývoj velmi převratný, a proto se nebojí, že by se tento úkol nedal splnit, pokud jde o konstrukci automobilů. Navíc tak mají i výrobci automobilů čas se připravit.

Nahrávám video

Dodal také, že během provozu jsou elektromobily z hlediska emisí relativně v pořádku, ale jejich výroba je složitá a hlavně je složitá výroba jejich baterií. Celkově vzato pak podle něho nyní v ekologičnosti odpovídají nejúspornějším autům se spalovacími motory.

Připomněl i úvahy britské vlády o opuštění jádra a na to navazující otázky, z čeho se bude v roce 2040 elektřina vyrábět. Za spornou pak považuje snahu zakázat i hybridní auta.

Nahrávám video

Ambiciózní plán si vytyčili i Francouzi

Ve Francii by se do roku 2040 měly přestat prodávat benzinové i naftové automobily. Tento ambiciózní cíl představil počátkem července francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot. Podle agentury DPA nicméně zatím není příliš jasné, jakým způsobem chce francouzská vláda stanoveného cíle dosáhnout.

Hulot připustil, že odchod od benzinových a naftových automobilů představuje „obtížný cíl“. Francouzské automobilky však podle něj mají projekty, které mohou jeho dosažení zajistit.

  • V první polovině letošního roku se benzinová a naftová vozidla podílela na novém vozovém parku ve Francii zhruba 95 procenty. 
  • Tržní podíl elektromobilů činil podle agentury Reuters pouze 1,2 procenta a podíl hybridních vozů 3,5 procenta.

Výrobci tvrdí, že pomoci může i modernizace

Francouzská společnost PSA Group, která vyrábí automobily značky Peugeot a Citroën, k tomu uvedla, že vládní cíl jde ruku v ruce s jejím záměrem nabízet do roku 2023 elektrické či hybridní verze u 80 procent jejích vozů. Mluvčí podniku nicméně dodala, že PSA bude v případě budoucího zákazu prodeje benzinových a naftových automobilů ve Francii pokračovat v jejich výrobě pro zahraniční trhy.

Evropské sdružení výrobců automobilů upozorňuje, že elektrické a hybridní motory nejsou jedinou variantou pro budoucnost automobilového průmyslu a že automobilky stále investují do modernizace benzinových a naftových technologií.

Zlepšování spalovacího motoru a čisté naftové technologie budou i nadále hrát významnou roli ve snižování emisí oxidu uhličitého.
Z prohlášení Evropského sdružení výrobců automobilů

Ve hře není jen elektřina

Za možné palivo budoucnosti se v současné době považuje i vodík. Zatím je jen alternativní technologií, ale v jeho budoucnost věří čím dál více nezávislých expertů i korporací.

Vodík se dá pro pohon automobilů použít rovnou dvěma způsoby. Jedním z nich je přímé spalování v motoru, tedy v podstatě stejná cesta pohonu auta, jako je spalování ropných produktů. Brání tomu však několik překážek – jednak nutnost speciálního motoru, ale především to, že vodík by musel být bezpečně uložen v autě v tekutém skupenství, tedy při teplotě minus 253 stupňů Celsia.

Ve hře je navíc mnoho dalších komplikací. Zatím se s tímto využitím jen experimentuje, v poslední době nedošlo k žádnému zásadnímu průlomu. Možná zajímavější je proto jiná cesta, a to kombinace přímého spalování vodíku s klasickým spalovacím motorem.

Dalšími alternativami ropy a nafty jsou pak líh, řasy, geneticky modifikované rostliny, kuchyňský olej, vzduch či zemní plyn.

V Česku v současné době pokračuje program podpory alternativních paliv (elektřina, zemní plyn, vodík). Elektřina má zatím před ostatními palivy výrazný náskok.

  • Elektřina          280
  • CNG                    143
  • LNG                         1
  • Vodík                      1
  •  
  • Zdroj: MPO, stav ke konci roku 2016

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
12:33Aktualizovánopřed 22 mminutami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 9 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
před 22 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
včeraAktualizovánovčera v 13:49

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
včera v 12:42

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
včeraAktualizovánovčera v 11:34

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.