Rokem 2040 skončí prodej benzinových a naftových aut. Taková je vize Británie a Francie

Nahrávám video
Žádný benzín ani nafta. V budoucnu chce britská vláda na silnicích už jen čistý pohon
Zdroj: ČT24

Rok 2040 si současné vlády Velké Británie a Francie vybraly jako datum, kdy benzinové i naftové motory dostanou definitivní stop prodeje.

Britský tisk informoval o tom, že v této době už by měly být všechny vozy na britských silnicích plně elektrizovány. Konec by se tak měl týkat i hybridních aut vybavených jak elektrickým, tak benzinovým či naftovým motorem.

Úřady budou moci už od roku 2020 vymáhat poplatky od řidičů aut s naftovým motorem na těch silnicích, kde je nejvíce znečištěné ovzduší, jestliže se kvalita ovzduší nezlepší. Další opatření zahrnují modernizaci autobusů a vozidel hromadné dopravy a změnu silniční sítě, jako je výstavba kruhových objezdů, rychlostních nadjezdů a podobně, uvedla agentura Reuters.

  • Britská vláda zdůrazňuje, že je nutný rázný krok, protože znečištěné ovzduší si vybírá daň na zdraví lidí. 
  • Odhaduje také, že země přichází na produktivitě o 2,7 miliardy liber (78,6 miliardy korun) ročně.
  • Zdroj: ČTK

Nezávislý motoristický novinář Michael Kudela považuje za pozitivní zprávu to, že jde o vzdálený termín. Uvedl, že například v posledních pěti letech je vývoj velmi převratný, a proto se nebojí, že by se tento úkol nedal splnit, pokud jde o konstrukci automobilů. Navíc tak mají i výrobci automobilů čas se připravit.

Nahrávám video
Události ČT: Britská vláda chce bojovat se znečištěním. Od roku 2040 by z Londýna měly zmizet spalovací motory
Zdroj: ČT24

Dodal také, že během provozu jsou elektromobily z hlediska emisí relativně v pořádku, ale jejich výroba je složitá a hlavně je složitá výroba jejich baterií. Celkově vzato pak podle něho nyní v ekologičnosti odpovídají nejúspornějším autům se spalovacími motory.

Připomněl i úvahy britské vlády o opuštění jádra a na to navazující otázky, z čeho se bude v roce 2040 elektřina vyrábět. Za spornou pak považuje snahu zakázat i hybridní auta.

Nahrávám video
Novinář Kudela o britském návrhu a jeho ekologičnosti
Zdroj: ČT24

Ambiciózní plán si vytyčili i Francouzi

Ve Francii by se do roku 2040 měly přestat prodávat benzinové i naftové automobily. Tento ambiciózní cíl představil počátkem července francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot. Podle agentury DPA nicméně zatím není příliš jasné, jakým způsobem chce francouzská vláda stanoveného cíle dosáhnout.

Hulot připustil, že odchod od benzinových a naftových automobilů představuje „obtížný cíl“. Francouzské automobilky však podle něj mají projekty, které mohou jeho dosažení zajistit.

  • V první polovině letošního roku se benzinová a naftová vozidla podílela na novém vozovém parku ve Francii zhruba 95 procenty. 
  • Tržní podíl elektromobilů činil podle agentury Reuters pouze 1,2 procenta a podíl hybridních vozů 3,5 procenta.

Výrobci tvrdí, že pomoci může i modernizace

Francouzská společnost PSA Group, která vyrábí automobily značky Peugeot a Citroën, k tomu uvedla, že vládní cíl jde ruku v ruce s jejím záměrem nabízet do roku 2023 elektrické či hybridní verze u 80 procent jejích vozů. Mluvčí podniku nicméně dodala, že PSA bude v případě budoucího zákazu prodeje benzinových a naftových automobilů ve Francii pokračovat v jejich výrobě pro zahraniční trhy.

Evropské sdružení výrobců automobilů upozorňuje, že elektrické a hybridní motory nejsou jedinou variantou pro budoucnost automobilového průmyslu a že automobilky stále investují do modernizace benzinových a naftových technologií.

Zlepšování spalovacího motoru a čisté naftové technologie budou i nadále hrát významnou roli ve snižování emisí oxidu uhličitého.
Z prohlášení Evropského sdružení výrobců automobilů

Ve hře není jen elektřina

Za možné palivo budoucnosti se v současné době považuje i vodík. Zatím je jen alternativní technologií, ale v jeho budoucnost věří čím dál více nezávislých expertů i korporací.

Vodík se dá pro pohon automobilů použít rovnou dvěma způsoby. Jedním z nich je přímé spalování v motoru, tedy v podstatě stejná cesta pohonu auta, jako je spalování ropných produktů. Brání tomu však několik překážek – jednak nutnost speciálního motoru, ale především to, že vodík by musel být bezpečně uložen v autě v tekutém skupenství, tedy při teplotě minus 253 stupňů Celsia.

Ve hře je navíc mnoho dalších komplikací. Zatím se s tímto využitím jen experimentuje, v poslední době nedošlo k žádnému zásadnímu průlomu. Možná zajímavější je proto jiná cesta, a to kombinace přímého spalování vodíku s klasickým spalovacím motorem.

Dalšími alternativami ropy a nafty jsou pak líh, řasy, geneticky modifikované rostliny, kuchyňský olej, vzduch či zemní plyn.

V Česku v současné době pokračuje program podpory alternativních paliv (elektřina, zemní plyn, vodík). Elektřina má zatím před ostatními palivy výrazný náskok.

  • Elektřina          280
  • CNG                    143
  • LNG                         1
  • Vodík                      1
  •  
  • Zdroj: MPO, stav ke konci roku 2016

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 37 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...