Rokem 2040 skončí prodej benzinových a naftových aut. Taková je vize Británie a Francie

Nahrávám video

Rok 2040 si současné vlády Velké Británie a Francie vybraly jako datum, kdy benzinové i naftové motory dostanou definitivní stop prodeje.

Britský tisk informoval o tom, že v této době už by měly být všechny vozy na britských silnicích plně elektrizovány. Konec by se tak měl týkat i hybridních aut vybavených jak elektrickým, tak benzinovým či naftovým motorem.

Úřady budou moci už od roku 2020 vymáhat poplatky od řidičů aut s naftovým motorem na těch silnicích, kde je nejvíce znečištěné ovzduší, jestliže se kvalita ovzduší nezlepší. Další opatření zahrnují modernizaci autobusů a vozidel hromadné dopravy a změnu silniční sítě, jako je výstavba kruhových objezdů, rychlostních nadjezdů a podobně, uvedla agentura Reuters.

  • Britská vláda zdůrazňuje, že je nutný rázný krok, protože znečištěné ovzduší si vybírá daň na zdraví lidí. 
  • Odhaduje také, že země přichází na produktivitě o 2,7 miliardy liber (78,6 miliardy korun) ročně.
  • Zdroj: ČTK

Nezávislý motoristický novinář Michael Kudela považuje za pozitivní zprávu to, že jde o vzdálený termín. Uvedl, že například v posledních pěti letech je vývoj velmi převratný, a proto se nebojí, že by se tento úkol nedal splnit, pokud jde o konstrukci automobilů. Navíc tak mají i výrobci automobilů čas se připravit.

Nahrávám video

Dodal také, že během provozu jsou elektromobily z hlediska emisí relativně v pořádku, ale jejich výroba je složitá a hlavně je složitá výroba jejich baterií. Celkově vzato pak podle něho nyní v ekologičnosti odpovídají nejúspornějším autům se spalovacími motory.

Připomněl i úvahy britské vlády o opuštění jádra a na to navazující otázky, z čeho se bude v roce 2040 elektřina vyrábět. Za spornou pak považuje snahu zakázat i hybridní auta.

Nahrávám video

Ambiciózní plán si vytyčili i Francouzi

Ve Francii by se do roku 2040 měly přestat prodávat benzinové i naftové automobily. Tento ambiciózní cíl představil počátkem července francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot. Podle agentury DPA nicméně zatím není příliš jasné, jakým způsobem chce francouzská vláda stanoveného cíle dosáhnout.

Hulot připustil, že odchod od benzinových a naftových automobilů představuje „obtížný cíl“. Francouzské automobilky však podle něj mají projekty, které mohou jeho dosažení zajistit.

  • V první polovině letošního roku se benzinová a naftová vozidla podílela na novém vozovém parku ve Francii zhruba 95 procenty. 
  • Tržní podíl elektromobilů činil podle agentury Reuters pouze 1,2 procenta a podíl hybridních vozů 3,5 procenta.

Výrobci tvrdí, že pomoci může i modernizace

Francouzská společnost PSA Group, která vyrábí automobily značky Peugeot a Citroën, k tomu uvedla, že vládní cíl jde ruku v ruce s jejím záměrem nabízet do roku 2023 elektrické či hybridní verze u 80 procent jejích vozů. Mluvčí podniku nicméně dodala, že PSA bude v případě budoucího zákazu prodeje benzinových a naftových automobilů ve Francii pokračovat v jejich výrobě pro zahraniční trhy.

Evropské sdružení výrobců automobilů upozorňuje, že elektrické a hybridní motory nejsou jedinou variantou pro budoucnost automobilového průmyslu a že automobilky stále investují do modernizace benzinových a naftových technologií.

Zlepšování spalovacího motoru a čisté naftové technologie budou i nadále hrát významnou roli ve snižování emisí oxidu uhličitého.
Z prohlášení Evropského sdružení výrobců automobilů

Ve hře není jen elektřina

Za možné palivo budoucnosti se v současné době považuje i vodík. Zatím je jen alternativní technologií, ale v jeho budoucnost věří čím dál více nezávislých expertů i korporací.

Vodík se dá pro pohon automobilů použít rovnou dvěma způsoby. Jedním z nich je přímé spalování v motoru, tedy v podstatě stejná cesta pohonu auta, jako je spalování ropných produktů. Brání tomu však několik překážek – jednak nutnost speciálního motoru, ale především to, že vodík by musel být bezpečně uložen v autě v tekutém skupenství, tedy při teplotě minus 253 stupňů Celsia.

Ve hře je navíc mnoho dalších komplikací. Zatím se s tímto využitím jen experimentuje, v poslední době nedošlo k žádnému zásadnímu průlomu. Možná zajímavější je proto jiná cesta, a to kombinace přímého spalování vodíku s klasickým spalovacím motorem.

Dalšími alternativami ropy a nafty jsou pak líh, řasy, geneticky modifikované rostliny, kuchyňský olej, vzduch či zemní plyn.

V Česku v současné době pokračuje program podpory alternativních paliv (elektřina, zemní plyn, vodík). Elektřina má zatím před ostatními palivy výrazný náskok.

  • Elektřina          280
  • CNG                    143
  • LNG                         1
  • Vodík                      1
  •  
  • Zdroj: MPO, stav ke konci roku 2016

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda odkládá snížení firemních daní

Vládní koalice odkládá snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent, ačkoliv jde o jeden z jejích největších ekonomických slibů. Podle nového propočtu ministerstva financí by kvůli snížení firemní daně o dva procentní body veřejné rozpočty přišly o třicet miliard ročně. Šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že momentálně si stát nemůže takto výrazný výpadek dovolit. Místo toho plánuje kabinet nabídnout firmám výhodnější odpisy – třeba na vědu a výzkum nebo pro nově založené společnosti.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali rostoucí ceny hypoték

Hypotéky v Česku zdražují už sedmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba podle dat Hypoindexu na začátku října vystoupala na 5,79 procenta, což je nejvýše od ledna 2024. Od letošního března se tak zvýšila téměř o jeden procentní bod. Zdražování hypoték bankám vyčítá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), kritizuje zdražování navzdory neměnné základní sazbě České národní banky. Splátka je vysoká, potvrdil v Událostech, komentářích z ekonomiky hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, děje se tak prý kvůli tomu, že dlouhou dobu rostou ceny nemovitostí. Zmínil také růst tržních úrokových sazeb od útoku na Írán. Podle ekonoma Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické a poradce ministryně financí Milana Bednáře je prostor se bavit o tom, jaká je cenotvorba a jaká je cenová politika bank. Podotknul, že banky v Česku jsou vysoce ziskové. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 21 hhodinami

Ceny plynu a energií stoupají, řadu domácností nutí šetřit

Velkoobchodní ceny plynu a elektřiny stoupají. To se postupně začíná propisovat do ceníků pro spotřebitele. Hlavně u nově uzavíraných smluv. Drahé energie tak znovu nutí řadu domácností šetřit. Část z nich ceny elektřiny a zemního plynu fixuje. Další se snaží získat výhodnější nabídku změnou dodavatele.
včera v 06:00‌‌

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
17. 10. 2026‌‌

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
16. 10. 2026‌‌

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
16. 10. 2026Aktualizováno16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.