Do osmi let by mělo v Česku vzniknout 12 plnicích stanic pro vodíková vozidla, zatím je zde jediná. Aby se záměr naplnil, hodlá ministerstvo dopravy zdvojnásobit objem peněz na rozvoj infrastruktury pro rozvoj vodíkových vozidel, investice by se měly přiblížit 200 milionům. Ve srovnání s ostatními alternativními palivy (elektřina, zemní plyn) však vodíkový pohon v Česku výrazně zaostává.
Vodík zahájí stíhací jízdu za plynem a elektřinou. Alternativních stanic pro motoristy bude přibývat
Události: Budoucnost vodíku v dopravě (zdroj: ČT24)
Průkopníkem vodíkové technologie v dopravě je v Evropě Německo, kde v současnosti funguje 50 plnicích stanic.
V Česku by mohly první veřejné stanice pro majitele vodíkových vozidel vzniknout během příštího nebo přespříštího roku, uvedl Jan Bezděkovský z oddělení strategie ministerstva dopravy.
Zatím jediná neveřejná vodíková plnicí stanice v Česku je v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Byla vybudována v rámci pilotního projektu, je určena pro plnění autobusu a pro případné využití pro osobní automobily je její tlak nedostačující.
Bližší podrobnosti o stanici nabízí videoreportáž.
- Elektřina 280
- CNG 143
- LNG 1
- Vodík 1
- Zdroj: MPO, stav ke konci roku 2016
Vláda měla v pondělí na programu projednání současného stavu Národního akčního plánu čisté mobility schváleného pro roky 2015 až 2018 s výhledem do roku 2030. Plán podpory budování sítí dobíjecích stanic a čerpadel alternativních paliv v objemu až 1,25 miliardy korun má nyní zhruba půlroční zpoždění. Důvodem je neukončená notifikace EU ohledně veřejné podpory.
„Dělají nám trochu problémy evropská pravidla, ale věřím, že v následujících měsících se podaří problém odstranit, aby budování těchto stanic probíhalo rychleji,“ řekl k tomu ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD), jehož resort má za tento akční plán odpovědnost.
Ministr zároveň zdůraznil snahu soukromého sektoru, zejména energetických firem, které chápou rozvoj elektromobility jako velkou příležitost pro jejich podnikání. „Samy se snaží potřebnou infrastrukturu rozvíjet a budovat v mnohem větší míře, než tomu bylo v minulých letech.“
Počet dobíjecích stanic v krajích od velkých distributorů elektřiny (ČEZ, PRE, E.ON, innogy)
Nyní je v Česku více než 300 veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily (ke konci minulého roku jich bylo 280). Jen některé přitom uvedli do provozu velcí distributoři elektřiny (ČEZ, PRE). Většina jich je ve městech, na dálnicích nejsou skoro vůbec. Jen část z nich navíc umožňuje rychlé doplňování baterií.
Na otázku, zda je tu dostatek dobíjecích stanic, uvedl autoblogger Jan Blažek, že je to klasický kruh.
„Výrobci elektromobilů říkají, že není dostatečná infrastruktura. Až bude, budou lidé více kupovat elektromobily a my je budeme vyrábět. Na druhé straně poskytovatelé dobíjecích stanic říkají, až bude více elektromobilů, tak se nám vyplatí dělat infrastrukturu. Tyhle dva byznys modely se musí nějak potkat,“ zdůraznil Blažek.
Stále širší využívání alternativních paliv by mělo především přispět ke snížení negativních dopadů dopravy na životní prostředí (zejména pokud jde o emise látek znečišťujících ovzduší a emise skleníkových plynů). Další výhodou by pak bylo podle Národního akčního plánu čisté mobility snížení závislosti na kapalných palivech a vyšší energetická účinnost v dopravě.
Počet veřejných plnicích stanic CNG (k červnu 2017)
Akční plán připomíná, že podpora rozvoje alternativních paliv v dopravě se stává nejen v evropském, ale i celosvětovém kontextu stále nosnějším tématem.
„Jeví se jako zcela nezbytné, aby se tímto směrem začala ubírat i ČR. V opačném případě může být ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ne nepodstatnou měrou ohrožena konkurenceschopnost ČR, a to zejména v souvislosti se silně proexportním charakterem její ekonomiky a výrazným podílem automobilového průmyslu na jejím hrubém domácím produktu,“ uvedli před dvěma lety autoři plánu.
Podpora nízkoemisních vozidel by podle nich měla napomoci mj. dalšímu rozvoji tuzemských výrobců vozidel a autodílů, ale i související infrastruktury.
Havlíček: Dělají nám trochu problémy evropská pravidla (zdroj: ČT24)
„Snažili jsme se podpořit rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva, jde o dobíjecí a plnicí stanice, a to novelou zákona o pohonných hmotách. Podařilo se nám ji protáhnout legislativním procesem a v květnu ji podepsal prezident. Měla by přinést ulehčení a vytvoření zákonného rámce pro rozvoj těchto potřebných dobíjecích a plnicích stanic,“ uvedl ministr Havlíček.
Podle novely budou muset být veřejné dobíjecí stanice pro elektromobily v evidenci, kterou vede ministerstvo průmyslu a obchodu. V evidenci jsou zatím klasické čerpací stanice na benzin a naftu a stanice na plyn.
Počet dobíjecích stanic pro automobily ve vybraných zemích Evropy
V Evropě v posledních letech veřejně přístupných dobíjecích stanic přibývá. Nejvíce jich je v Německu, na dalších místech jsou pak Francie, Velká Británie a Norsko.
Veřejně přístupné dobíjecí stanice v Evropě