Minulý čtvrtek Česká národní banka upustila od oslabování koruny vůči euru. Během prvního týdne nedošlo k radikálnímu posunu dolů ani nahoru, česká měna při posilování našla bariéru na úrovni 26,50 koruny. Levnější euro zatím člověk pozná při výměně peněz na dovolenou, u samotných letních zájezdů se to ale zřejmě neprojeví. Vliv na ceny zboží v českých obchodech je podle oslovených ekonomů a analytiků otázkou. Když totiž rostou mzdy a je poptávka, cenovky se měnit nemusí a rozdíl se ztratí v marži, zní názor. Záleží i na tom, jakou sílu ještě česká měna ukáže.
Odbrzděná koruna už týden zlevňuje euro. Nižší ceny do budoucna ale nezaručí
Od ukončení cíleného oslabování české měny nad dvaceti sedmi korunami za euro se koruna od této hranice příliš nevzdálila. Ekonomové se shodují, že na měnové frontě vládne klid.
Bezprostředně po uvolnění kurzu sice podle analytika Generali Investments CEE Martina Pohla došlo k největšímu dennímu pohybu od zavedení kurzového závazku, když koruna posílila o 1,4 procenta, ale od té doby denní výkyvy podle něj zhruba odpovídají historické volatilitě koruny (míře kolísání) z období před zavedením režimu intervencí. „Volatilita je celkově nižší, než jsme očekávali,“ podotýká.
Ve čtvrtek koruna k euru přes den oslabovala až k 26,75 Kč/EUR, nakonec ale končila na 26,70 Kč/EUR stejně jako ve středu v 17:00. K dolaru česká měna posílila o dva haléře na 25,13 Kč/USD.
Události: Koruna týden po konci intervencí (zdroj: ČT24)
Kysilka: Efekt intervencí ještě bude přetrvávat
Ekonom a někdejší viceguvernér ČNB Pavel Kysilka v pořadu Události ČT řekl, že se naplňují předpoklady centrální banky, že „ČNB má takříkajíc předintervenováno na několik měsíců, možná na nějaký rok dopředu, to znamená, že ten efekt intervencí ještě nějakou dobu bude přetrvávat. Takže nečekáme opravdu žádné dramatické posilování koruny, ten trh je vyluxovaný od deviz. Devizové rezervy ČNB enormně narostly a to je prostě takový stabilizátor toho, aby koruna silně neposilovala.“
Dodal, že rovnovnážná hodnota koruny je dneska někde na 24 za euro, „ jinými slovy, kdyby ČNB neintervenovala, možná bychom kolem těch 24 viděli dnes korunu oscilovat, ale bude dlouho trvat, než se koruna k této hladině dostane“.
Z dlouhodobého pohledu není současná vrtkavost koruny až tak dramatická. To ale neznamená, že během příštích týdnů na koruně nepocítíme ještě výraznější vrtkavost.
Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala mírné posílení koruny odráží to, že ČNB před koncem kurzového závazku předem varovala. „Na jednu stranu to přilákalo obrovský spekulativní kapitál, jehož přítomnost však nyní brání výraznějšímu posilování české měny. Někteří spekulanti se totiž už začali korun zbavovat, což nárůst její hodnoty zpomaluje,“ zmínil.
Zároveň příliš nízké posílení české měny může působit proti ochotě spekulantů se už korun zbavovat, podotýká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
„ČNB má z krátkodobého hlediska prakticky neomezené zdroje a spekulanti tak tahají za kratší konec,“ dodává analytik BH Securities Martin Vlček. „Objem ‚českých' intervencí byl asi 40x menší než objem intervencí švýcarské národní banky při uvolnění jejich kurzu. Navíc naše intervence byly očekávány a transparentně komunikovány. Takže za mě velká pochvala pro ČNB a velké zklamání pro spekulanty,“ uvedl.
Mazané podle Vlčka bylo prohlášení guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka bezprostředně po intervenci o tom, že ČNB má velmi široké pásmo, ve kterém hodlá pohyb koruny tolerovat. To vystrašilo spekulanty, protože reálně hrozí i oslabení koruny při uzavírání pozic.
„Později Rusnok podpořil své přání držet posilování na velmi nízkém stupni rychlosti tím, že řekl, že rovnovážný kurz možná bude velmi blízko hranice 27 korun. Je to pro mě příklad ukázkově zvládnutého slovního intervenování,“ přiblížil.
Výhodněji valuty, zájezdy na léto ale sílící koruna asi neovlivní
Jelikož se kurz koruny vůči euru výrazně nepohnul, nejsou podle analytika Next Finance Jiřího Cihláře příliš hmatatelné ani bezprostřední praktické dopady.
Primárně je silnější koruna znát ve chvíli, kdy člověk přímo nakupuje eura, například kvůli dovolené v zemích eurozóny. I když se ve směnárnách musí při výměně peněz přece jenom počítat s o něco horším kurzem, pod dvacet sedm korun se dostává.
Letní zájezdy ale rozhodnutí ČNB už zřejmě nezmění. Mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Bezděk uvedl, že žádný dramatický vliv neočekávají. „Kurz koruny je pouze jedním z faktorů, který konečnou ceny ovlivňuje. O dovolené je letos obrovský zájem, kapacit ubývá a to má na ceny ještě větší vliv než samotný kurz koruny,“ dodal Bezděk.
I mluvčí EXIM Tours Stanislav Zíma prohlásil, že silnější koruna zájezdy na léto prakticky neovlivní, výjimkou mohou být jen některé zájezdy last minute. „Přímý vliv bude silnější koruna mít na exotické zájezdy (katalogy vyjdou koncem června) a na příští zimní sezonu,“ uvedl. Ihned by se silná koruna měla projevit i u takzvaných eurovíkendů.
Vývoj koruny by měl znamenat výhodu i při nákupu přes internet ze zahraničí, podotýká Dřímal. V případě tuzemských cen je pak podle Seidlera efekt konce intervencí bezprostředně méně znatelný a nelze očekávat jejich výraznější pokles.
Podle Pohla by situace měla být lepší v případě zboží s vysokým podílem dovozů, s vysokou mírou konkurence a s minimálními maržemi obchodníků. „Asi nejtypičtějšími položkami jsou pohonné hmoty a elektronika, ale významný podíl dováženého zboží najdeme i u oděvů a obuvi,“ upřesnil.
Zásoby dříve nakoupeného zboží jsou podle něj v těchto sektorech relativně malé a prodejci jsou nuceni nižší nákupní ceny rychle promítnout do konečných cen. „Spotřebitelé jsou ovšem nejvíce citliví na změny cen často nakupovaných položek, kromě pohonných hmot by nejvíce viditelné mělo být zlevnění cen potravin, kde se dovozy podílí zhruba 25 procenty,“ doplnil.
Týden po opuštění intervencí (zdroj: ČT24)
V případě elektroniky ale může podle Vlčka hrát roli, že je často naceněná v amerických dolarech. „Takže tam dopad bude asi minimální,“ míní. I mluvčí jednoho z řetězců s elektronikou Datart Iva Pavlousková uvádí, že důležitým faktorem je pohyb kurzu dolaru vůči euru. Vedle toho pak mají podle ní na cenu elektroniky vliv i další faktory včetně nákupních podmínek výrobců a dodavatelů i samotné konkurence.
„Jak moc a jak rychle se promítne konec devizových intervencí do koncových cen elektroniky, závisí na výrobcích a dodavatelích, my jako maloobchod se přizpůsobíme,“ prohlásila. Upozornila však, že výrazné změny neočekávají. „Když intervence banky začaly, tak změny cen elektroniky byly nepatrné,“ připomněla.
Zadlouho a nebo i vůbec
V jiných sektorech pak ceny mohou zareagovat až v delším časovém horizontu. „S určitým zpožděním se projeví posílení koruny u položek jako automobily, kde se ceny mění méně často a prodejci jsou do značné míry vázáni cenovou strategií automobilových koncernů. S ještě větším zpožděním se posílení projeví tam, kde jsou dovážené produkty významným nákladovým vstupem,“ uvedl Pohl.
Někteří ekonomové pak upozorňují, že se zlevňování nemusí konat. „Klíčovým faktorem je samotný vývoj koruny. Posílení bylo zatím minimální a máme obavy, že do léta prudké posílení neuvidíme. Důležitá je i situace na daném trhu. Žádný prodejce nebude snižovat ceny, pokud nemusí,“ řekl Pohl.
Podle Dřímala nemusí být obchodníci při současném růstu mezd v české ekonomice tolik tlačeni k tomu, aby příliš zlevňovali. „Často si tak zřejmě silnější koruny promítnou do vyšších marží. Proti zlevňování pohonných hmot zase může působit růst cen ropy v dolarovém vyjádření, které během letošního roku očekáváme,“ dodal Dřímal.
Markantní byl dopad na dluhopisové trhy, kde došlo k prudkému růstu výnosů českých státních dluhopisů.
Výrazné pohyby ale podle mnohých ekonomů nastaly na finančních trzích. „S koncem intervencí a po posílení koruny začala klesat atraktivita českých státních dluhopisů. Do té doby totiž část investorů sázela na to, že nakoupí dluhopisy za slabou korunu a po posílení koruny dluhopisy výhodněji prodá,“ uvedl Cihlář.
Pohl zmínil, že ve srovnání se začátkem roku v případě dvouletého vládního dluhopisu zaznamenali investoři ztrátu 2,5 procenta, u desetiletého dluhopisu celá čtyři procenta.
Naopak u akcií se toho příliš nezměnilo. Výjimkou jsou podle Dřímala tituly, které se obchodují zároveň v eurech i korunách.
Zajištění velkých exportérů
Po více než třech letech kurzové jistoty se s novou situací musí vypořádat i exportní firmy. Svaz průmyslu a dopravy už minulý týden uvedl, že jsou tuzemské podniky na situaci připraveny. Uvolnění koruny totiž zahrnuly do svých podnikatelských plánů.
Proti výkyvům kurzu se zajišťuje například Škoda Auto. „Pro naše finanční řízení a plánování jsou primárně směrodatné ukazatele v euru, nikoliv v české koruně. Z tohoto pohledu by pro nás byla přínosem dlouhodobá stabilita kurzu české koruny k euru, a proto také prosazujeme přistoupení České republiky k jednotné evropské měně,“ podotkl zástupce společnosti Zdeněk Štěpánek.
Zajišťovací nástroj využívá i ČEZ, zároveň ale disponuje i přirozeným zajištěním. „Elektřinu předprodáváme v eurech, máme také řadu výdajů v eurech a například dluh emitujeme rovněž většinou v eurech,“ přiblížil tiskový mluvčí skupiny ČEZ Roman Gazdík. Ukončení intervencí je tak ovlivnilo minimálně. Další z velkých českých exportérů Unipetrol také uvedl, že na návrat k plovoucímu měnovému kurzu jsou připraveni.
Skupina ArcelorMittal Ostrava pak většinu transakcí od nákupu surovin po prodej hotových výrobků realizuje v eurech. „Tím z větší části využíváme přirozeného zajištění,“ zmínila šéfka komunikace Barbora Černá Dvořáková.
„Na druhou stranu určitá část nákupu materiálu a služeb a zejména pak úhrada mezd našim zaměstnancům probíhá v korunách. Situaci na devizovém trhu pozorně sledujeme a vyhodnocujeme. Krátkou pozici v korunách máme ve střednědobém horizontu zajištěnou odpovídajícími nástroji na devizovém trhu,“ dodala Černá Dvořáková.
Ekonom Kysilka řekl, že zná situaci mnoha desítek exportérů. „Někteří jsou citliví i na tří- či pětiprocentní posílení koruny a někteří jsou v pohodě, i když koruna bude na 24 či 23 (k euru). Záleží to skutečně firma od firmy, není to ani podle oboru,“ uvedl.
Bankovní rada ČNB zahájila devizové intervence v listopadu 2013 a držela je až do dubna 2017. Důvodem bylo, aby se Česko vyhnulo deflaci. Teprve poslední měsíce se inflace dostala nad dvě procenta, která si banka stanovila jako cíl pro uvolnění koruny. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro.