Po ukončení intervencí jsme čekali větší výkyvy koruny, řekl Rusnok

Česká národní banka čekala po ukončení režimu devizových intervencí větší výkyvy kurzu koruny. Výraznější změny ale mohou ještě nastat. V rozhovoru pro iDNES.tv to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

„Množství korun, které nakoupili hráči na trhu, je obrovské a je jasné, že hledání dlouhodobější rovnováhy kurzu potrvá déle a může dojít k silnějším výkyvům,“ uvedl Rusnok. Dále řekl, že současná úroveň kurzu koruny je potvrzením toho, že intervence zafungovaly. Koruna se nyní obchoduje kolem 26,50 korun za euro.

„Vlastně se zdá, že intervence nejen pomohly oživení ekonomiky, ale pomohly i přiblížit se z hlediska ostatních ukazatelů stavu, kdy se koruna blíží nějakému rovnovážnému kurzu. Tedy kurzu, který nebude prohlubovat nerovnováhy v ekonomice,“ uvedl Rusnok. Upozornil, že podle řady výpočtů byla koruna před intervencemi v listopadu 2013 nadhodnocená. 

A nedávné výpočty ukazují, že rovnovážná úroveň koruny není příliš vzdálená tomu intervenčnímu kurzu.
Jiří Rusnok

Před intervencemi v listopadu 2013 se koruna obchodovala pod hranicí 26 korun za euro. Intervence, které měly za cíl držet korunu nad hranicí 27 Kč/EUR, ukončila ČNB minulý týden.

Kritiku devizových intervencí Rusnok odmítl. Uvedl, že sám by v té době pro ně zřejmě hlasoval. Kritiky intervencí jsou například prezident Miloš Zeman i bývalý prezident Václav Klaus.

„Pět procent oslabení kurzu po zahájení intervencí je absolutní přecenění vlivu kurzu na ekonomiku. To nemůže pohnout strukturou ekonomiky a ani nemohlo,“ uvedl guvernér.

Kam ČNB dává devizové rezervy

Od zahájení intervencí do konce února ČNB intervenovala na devizovém trhu v objemu zhruba 1,5 bilionu korun, celkové odhady hovoří o dvou bilionech korun. Devizové rezervy jsou tak aktuálně zhruba 70 procent HDP. Rusnok k tomu podotkl, že Česko patří k zemím, které mají velké devizové rezervy. Ty podle něj nyní mimo jiné pomáhají chránit korunu před spekulativními útoky. „Dává nám to větší bezpečí,“ uvedl.

ČNB devizové rezervy také investuje, kupuje státní dluhopisy Německa, Nizozemska nebo Francie. Část má i v dolarech, kanadských dolarech, britských librách a švédských korunách. Zlato centrální banka nyní nenakupuje.

Rusnok dále řekl, že jsou celkem centrální bankou vydány asi tři biliony korun, z toho zhruba 600 miliard korun je v hotovosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...