Akupunktura za státní peníze. Nemocnice uhradí provoz čínské kliniky i výrazný podíl při ztrátách

Nahrávám video

Čínská společnost CEFC postaví na pozemku Fakultní nemocnice Hradec Králové kliniku tradiční čínské medicíny za 270 milionů korun. Projekt však není až tak výhodný pro český stát. Fakultní nemocnice nejenže bude sama hradit celý provoz kliniky, ale také se zavázala k výraznému podílu na případných ztrátách. Stát bude také přispívat na mzdy čínských lékařů, které tak výrazně přesáhnou průměrný měsíční plat českých doktorů ve státních nemocnicích. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Jiří Leschtina.

Kliniku tradiční čínské medicíny má už letos začít stavět na pozemku Fakultní nemocnice Hradec Králové čínská společnost CEFC, což je největší soukromá společnost v Šanghaji. U nás už investovala do různorodého segmentu firem přes 22 miliard korun.

Pro stavbu centra založila nadační fond na podporu tradiční čínské medicíny, do něhož vloží 270 milionů korun. Ve správní radě sedí i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který jako ředitel královéhradecké nemocnice již v září 2015 otevřel ve spolupráci s Číňany na půdě nemocnice malé centrum tradiční čínské medicíny.

V přízemí nové budovy centra tradiční čínské medicíny vznikne asi deset ambulancí a v prvním patře budovy bude lůžkové oddělení pro dvacet šest pacientů, přibližuje podobu areálu vedoucí lékař nynější ambulance tradiční čínské medicíny František Musil. K budově pak bude náležet i tělocvična a budova pro výuku posluchačů v oblasti tradiční čínské medicíny. „Celkem počítáme se sedmi čínskými lékaři a třemi českými lékaři,“ dodal Musil.

„Snažíme se legitimizovat čínskou medicínu, která tady už dávno je. Když se podíváte po Praze, tak na každé druhé ulici narazíte na nějakou ordinaci, ambulanci. S tím mám docela problém, protože toto nikdo nekontroluje,“ vysvětluje Prymula vznik centra.

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) pak investici zdůvodňuje tím, že je poměrně velká poptávka ze strany pacientů.

Už vůči myšlence vzniku centra tradiční čínské medicíny i jejímu umístění však zaznívají kritické hlasy. „Mě zaráží, že tak špičkové zdravotnické zařízení jako Fakultní nemocnice Hradec Králové hazarduje se svým dobrým jménem tím, že se spojuje s takovými nejrůznějšími, pro někoho možná komerčně zajímavými aktivitami. Takovéto léčitelské metody samozřejmě na půdu fakultní nemocnice nepatří,“ říká prezident České lékařské komory Milan Kubek.

„Pakliže fakultní nemocnice s výslovným souhlasem, a řekl bych fakticky na doporučení, ministerstva zdravotnictví poskytne svůj pozemek projektu, který sice bude financován čínskou stranou, ale na účely, které nejsou medicína podepřená vědeckými důkazy, tak je to samo o sobě docela zajímavé. Já bych řekl, že je to spíše věc politická, která je v tom koridoru snahy o čínsko-české přátelství,“ míní hlavní analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník.

„Do takového projektu bych asi velmi váhal a nešel. Je mi zřejmé, kolik finančních prostředků potřebuje zlepšování standardní klinické medicíny,“ míní také bývalý ministr zdravotnictví Pavel Klener.

Podíl na ztrátách se rovnoměrně rozloží až ve třetím roce

Pokud jde o peníze, zatímco financování stavby zajišťuje CEFC, hradecká fakultní nemocnice bude hradit provozní náklady a část mzdových nákladů čínských doktorů.

Jak to bude s dělením případného zisku či ztrát? „CEFC je v tomto případě skutečně sponzorem bez nároku na nějaký zisk z provozu. Naším partnerem v Číně je nemocnice tradiční čínské medicíny v Šanghaji, a ta garantuje přísun lékařů, a s nimi by docházelo k dělbě případného zisku, anebo i podílu na ztrátě. Je to kodifikováno v dvoustranné smlouvě. CEFC od nás nebude dostávat nic. Celé to hospodaření je vybalancováno tak, že by mělo být téměř nulové,“ uvedl Prymula.

  • První rok bude případná ztráta hrazena fakultní nemocnicí.
  • V druhém roce bude případná ztráta pokryta ze 75 procent fakultní nemocnicí a z 25 procent nemocnicí Shuguang.
  • Ve třetím roce bude případná ztráta pokryta z 50 procent fakultní nemocnicí a z 50 procent nemocnicí Shuguang.

Dělení odpovědnosti za případné ztráty lze vyčíst z dvoustranné dohody mezi hradeckou nemocnicí a nemocnicí Shuguang Šangajské univerzity tradiční čínské medicíny. V prvním roce ztráty z obou činností uhradí fakultní nemocnice, v druhém roce bude případná ztráta pokryta ze 75 procent fakultní nemocnicí a zbytek nemocnicí Shuguang a teprve ve třetím roce by se rovnoměrně rozložily mezi obě strany. Podle zkušeností z prvních tří let pak budou hospodářská pravidla pro provoz v nové budově upřesněna.

Podle Zámečníka není dobře, když fakultní nemocnice drží ztrátu. „Výkony prováděné na klinice nebudou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, což je v pořádku. To tak má být. Jiná věc je, že tam vzniká tržní riziko, že nebude poptávka, protože lidé si to budou platit z vlastní kapsy a vznikne ztráta,“ dodal.

Ministr zdravotnictví uvedl, že si neumí představit, že by tohle bylo financováno z takzvané hlavní činnosti. „Čili tohle může být produktem vedlejší činnosti, a ta je vždy v každé státní příspěvkové organizaci definována tak, že musí být vždy buď na nule, nebo kladná. To znamená zisková. Ale neumím si představit, že by to šlo do minusu, protože to by bylo v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech,“ řekl Ludvík.

Pokud se podle Ludvíka propadne do ztráty a byla by součástí účetnictví fakultní nemocnice, tak by s tím musela přestat.

V ambulanci tradiční čínské medicíny, která už v Hradci funguje, působí dva čínští a jeden český lékař. Zatím se do ztráty nedostala, nevykazuje ale ani zisk. Přitom například cenový balíček obsahující jedno vstupní vyšetření, jedno kontrolní vyšetření a deset ošetření akupunkturou přijde na 7100 korun.

„Abychom byli konkurenceschopní na trhu, tak nemůžeme dát ceny vyšší, abychom šli do zisku, protože my jsme nepochybně dražší v tom, že o každého pacienta se tam starají minimálně tři lidé – čínský lékař, český lékař a překladatelka. V centrech, které jsou tady po republice, je zpravidla jeden člověk. Mzdové náklady tak limitují jakékoliv navyšování cen a případný zisk,“ přiblížil Prymula.

Platy čínských lékařů dosáhnou 160 tisíc korun, polovinu dá nemocnice

Právě za šéfování Romana Prymuly se ale nemocnice zavázala, že bude přispívat na mzdy čínských lékařů osmdesáti tisíci korunami měsíčně. Což je částka přesahující průměrný měsíční plat českých lékařů ve státních nemocnicích, který podle údajů ministerstva zdravotnictví letos dosáhl sedmdesáti tisíc korun.

„Platy specialistů v Šanghaji jsou výrazně vyšší než u nás. My dotujeme přesnou polovinu, druhou polovinu platí Šanghaj. Česká část platů je kryta z vybraných plateb a celý výkon lékařů jde v náš prospěch (při vyrovnaném hospodaření), proto se mi tento model nezdá nelogický,“ zmínil Prymula.

Doktoři tradiční čínské medicíny si tak v tuzemsku vydělají peníze, na jaké jsou údajně zvyklí z Číny a o jakých se většině českých lékařů ani nezdá. Jde zároveň o lékaře, jejichž odbornost české úřady neuznávají, a léčebnou metodu, která není náplní žádného lékařského oboru uznávaného právními předpisy České republiky.

Podle Kubka Světová lékařská asociace jasně deklarovala, že existuje pouze jedna jediná medicína, a to medicína založená na důkazech, vycházejících z poznatků vědy a respektujících výsledky přírodovědeckých disciplín. „Co tyto metody nerespektuje, to není medicína. Můžeme to nazývat léčitelství, šamanství, šarlatánství, jak chcete, ale není to medicína. To znamená, hovořme o čínském léčitelství, ale nehovořme v žádném případě o čínské medicíně,“ říká Kubek.

Vedoucí čínské ambulance František Musil ale oponuje, že poskytují standardní způsob léčby, který je veden ve spolupráci moderní západní a tradiční čínské medicíny. „Používáme jako léčebnou metodu akupunkturu, která je uznaná Českou lékařskou společností jako standardní léčebná metoda,“ prohlásil.

Kubek ale upozorňuje, že se u akupunktury nikdy neprokázalo, že by účinkovala více než placebo. „Je to sugesce, kdo tomu věří, tomu může ulevit, zejména pokud žádné potíže skutečné nemá,“ podotýká. „Tradiční čínská medicína je jednou z alternativních léčebných metod, a těch je celá řada. Neumím si představit, že by uměla pro skutečná onemocnění něco víc než moderní medicína,“ dodává přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.

CEFC rozděluje část zisku na charitativní projekty, vysvětluje Tvrdík

Další otázkou je role CEFC. „Společnost CEFC během krátké doby budovala v České republice obrovský politický vliv, který je prakticky nesouměřitelný s tím dopadem jejich aktivit v ekonomice,“ řekl sinolog Martin Hála.

V českém tisku pak vznikla kontroverze ohledně působení předsedy společnosti CEFC Jie Ťien-minga v čínské organizaci, která se jmenuje Čínská asociace pro družební styky se zahraničím, dodal Hála. „V zahraniční literatuře, v analýzách různých think thanků a dalších institucí, bývá tato instituce spojována s čínskou vojenskou rozvědkou,“ přiblížil. 

Informace o působení Jie Ťien-minga v Čínské asociaci pro družební styky se zahraničím se objevily i ve výroční zprávě za rok 2012 samotné firmy CEFC, zpráva ale pak zmizela z internetu a firma se ohradila proti jakémukoli spojování s vojenskou rozvědkou. Český zástupce CEFC začal hrozit žalobami médiím, pokud budou uvedené informace dále šířit.

„CEFC jako taková na kliniku žádný vliv nemá, protože to je kryto smlouvou mezi nemocnicemi,“ uvedl ministr zdravotnictví. „Pokud tam chtějí dávat peníze, proč ne. Ale neumím si představit, jaký by na to mohli mít jiný přímý vliv,“ dodal.

Podle zástupce CEFC pro Evropu Jaroslava Tvrdíka je centrum v nemocnici pro firmu projektem společenské odpovědnosti neziskového charakteru. „CEFC rozděluje část zisku na charitativní projekty a patří dokonce mezi TOP 10 charitativních dárců v Číně. Podobně se chová v zemích, kde působí,“ uvedl Tvrdík.

Sinolog Hála by v tom viděl snahu o vybudování obrazu firmy a možná i Číny. „Je v tom aspekt toho, čemu na Západě říkáme měkká moc, čemu se v Číně zcela otevřeně říká propaganda,“ doplnil.

Šéf České lékařské komory zase míní, že pokud někdo tvrdí, že v České republice zbuduje centrum za stovky milionů korun a „bude tak činit z lásky k českým občanům a z čistého altruismu, pak je to jenom hezká pohádka“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 9 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...