Sedmadvacet procent českých studentů lékařských fakult plánuje po absolutoriu odejít za prací do ciziny. Vyplývá to z průzkumu, do kterého se zapojilo 1207 studentů osmi tuzemských lékařských fakult. Záměr odjet za hranice medici zdůvodňují vyšším platem, ziskem zkušeností a zlepšením se v cizím jazyce.
Podle proděkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Davida Marxe jsou procenta studentů, kteří odcházejí do zahraničí, v posledních letech zhruba stejná, a ne všichni, kteří odchod zvažují, nakonec odejdou.
„Stabilně nám z ročníku deset až třináct procent studentů odchází,“ uvedl Marx. Část z nich se podle něj zhruba po šesti či sedmi letech vrací, když chtějí zapsat děti do českých škol.
Obecně je podle Marxe dobře, když student po ukončení školy odchází do zahraničí na zkušenou. „Není ale dobře, odchází-li tam proto, že se obává toho, že český systém specializačního vzdělávání mu neumožní uživatelsky přátelské získání specializace včas. A to bohužel, a průzkum to také ukázal, je zdroj obav pro ty, kteří odcházejí,“ poznamenal Marx.
Z průzkumu totiž vyplynuly nejčastější důvody, proč by studenti odmítli nabídku zaměstnání. Medikům by především vadily nevyhovující podmínky pro předatestační a specializační přípravu či nemožnost kariérního nebo platového růstu.
„U studentů často převládá nejistota, protože tu zatím není žádné nařízení, které by zabraňovalo umělému prodlužování předatestační přípravy,“ komentoval výsledky šéf Asociace studentů medicíny Jakub Šimka. Podle něj také studentům chybí informace o možných budoucích výdělcích v Česku, protože mzdy lékařů jsou často uváděny i s příplatky a odměnou za přesčasovou práci.
Zdravotnictví se rozpadá, argumentuje prezident ČLK
Lékaři z nejvlivnějších, jako jsou prezident České lékařské komory Milan Kubek a poslanec Bohuslav Svoboda (ODS), též bývalý prezident ČLK, se přitom neshodnou na příčině ani řešení situace.
Podle Milana Kubka je výzkum jen důkazem dlouhodobého trendu – totiž že „české zdravotnictví se rozpadá“. Chybějí podle něj chirurgové, gynekologové a porodníci i lékaři záchranné služby a činných lékařů stále ubývá, i když Kubek připustil, že za ty, kteří odcházejí, zase přicházejí náhradní ze Slovenska a zemí bývalého Sovětského svazu, jenomže ti nepokrývají ztráty úplně.
„Pokud 400 lékařů odejde a přibližně 300 lékařů přichází, tak výsledkem je, že naše zdravotnictví, které jakž takž stále funguje, je závislé na práci lékařů v seniorním věku,“ poukázal Milan Kubek.
Naproti tomu Bohuslav Svoboda je přesvědčen, že ambice mladých lékařů odejít je zkrátka touha vyrazit na zkušenou. „Od východu na západ se chodí proto, že to dává lékařům možnost většího rozhledu, větších zkušeností a jiného dokončení typu vzdělání. (…) Trend je celosvětový,“ míní. Odmítl přitom požadavky na plošné zvyšování platů ve zdravotnictví. Pro udržení mladých lékařů je podle něj zásadní motivovat především ty nejlepší a zaplatit je tak, aby neodcházeli.
Láká hlavně Německo
Ze studentů, kteří podle průzkumu chtějí vycestovat, plánuje více než polovina (57 procent) strávit v cizině více než šest let. Nejčastěji medici plánují odejít do Německa (39 procent), Rakouska (11 procent), Švýcarska (osm procent) nebo Velké Británie (sedm procent). Pracovat by chtěli především v oborech anesteziologie a intenzivní medicína, chirurgie a dětské lékařství.
Německo mezi cílovými destinacemi vévodí dlouhodobě, za pět let od roku 2010 se ve Spolkové republice množství absolventů českého lékařství téměř zdvojnásobilo – a v roce 2015 jich tam působilo už víc než tisíc.
Srovnání tuzemských a zahraničních platových podmínek pak potvrzuje, že motivace studentů odejít za penězi není mylná. V německých a rakouských nemocnicích mohou vydělat v přepočtu asi 115 tisíc korun měsíčně, vedoucí lékaři mohou mít až 450 tisíc a sestry nebo pečovatelky si přijdou až na 67 tisíc korun. V Česku se platy absolventů pohybují od 30 do 55 tisíc korun. Primáři si i s příplatky vydělají od 72 do 128 tisíc a všeobecné sestry mezi 26 a 36 tisíci.
Pozice českých doktorů, kteří odcházejí za hranice, tak u nás stále častěji nahrazují cizinci, a téměř výhradně z Východu; dominují Slováci následovaní Ukrajinci a Rusy.
Do aktuálního průzkumu se zapojili studenti čtvrtých, pátých a šestých ročníků lékařských fakult. Dvě třetiny respondentů byly ženy. Asi 82 procent studentů mělo české občanství, dalších zhruba 18 procent bylo ze Slovenska. Při zahrnutí zahraničních studentů vyplynulo, že do zahraničí chce jít pracovat téměř třetina. Tento údaj ale může být ovlivněn tím, že zahraniční studenti se chtějí vrátit do své domovské země.
