OKD má 70 let. Místo oslav se blíží pohřeb

Těžební firma OKD má významné jubileum. 1. ledna uplyne 70 let od vzniku jejího předchůdce – národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly. Dobrému zdraví se ale firma netěší. Naopak. Má vážné finanční problémy, chystá se zavřít dva doly a není vyloučeno, že skončí v konkurzu. Tisíce lidí se bojí o práci.

Národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly vznikl 1. ledna 1946 sloučením dolů, koksoven, úpraven, statků a lesů, které stát sebral jejich vlastníkům. Na Ostravsku patřily doly rodu Rotschildů, na Karvinsku zejména rodině Larisch-Mönnichů.

V Ostravě se černé uhlí začalo těžit v sedmdesátých letech 18. století. Obrovský rozmach těžby i navazujícího průmyslu nastal ve třicátých letech 19. století, kdy se z Ostravy stalo velké průmyslové centrum. Na Karvinsku se uhelný průmysl začal rozvíjet na přelomu 18. a 19. století.

ROK 1990: Ve třinácti šachtách pracuje 100 tisíc lidí

Za socialismu patřila těžba na Ostravsku a Karvinsku k preferovanému průmyslu a stát verboval horníky do dolů po celé republice, stavy doplňovali za trest i muži, které režim označoval za nepřátele socialistického zřízení.

Ještě v roce 1990 fungovalo v revíru třináct šachet a doly zaměstnávaly přes sto tisíc lidí. Po pádu komunistické totality v roce 1989 vytvořila nová vláda státní podnik OKD, který v roce 1991 přetransformovala na akciovou společnost ve vlastnictví státu. Čtyřicet procent akcií prodala v devadesátých letech v kupónové privatizaci drobným investorům a investičním fondům.

Rok 2004: Vláda prodává zbytek OKD za 4 miliardy

Vláda sociální demokracie prodala OKD plně do soukromých rukou roku 2004. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kteří už předtím měli ve společnosti podíl, dostali zbývající šestačtyřicetiprocentní balík akcií za čtyři miliardy a sto milionů. Jejich společnost Karbon Invest vzápětí OKD prodala skupině RPG Industries v čele se Zdeňkem Bakalou, který majetek prostřednictvím společnosti New World Resources ovládá dodnes.

Zdeněk Bakala
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Privatizaci provázely od začátku podezření, že vláda dala soukromníkům těžební firmu příliš lacino. Koláček s Otavou byli podezřelí také z tunelování společnosti. Transakcemi se zabývala policie i soudy. Aktuálně řeší soud v Praze obžalobu na znalce Rudolfa Douchu a úředníky někdejšího Fondu národního majetku. Jsou podezřelí, že nesprávným oceněním společnosti, při kterém pominuli firemní byty a některé dceřiné společnosti, způsobili škodu přes sedm miliard.

Útlum začal v ostravské části OKD v devadesátých letech. Skončily například doly Jan Šverma, Heřmanice, Odra, Julius Fučík, po roce 2000 také Barbora v Karviné nebo Dukla v Havířově. Nyní OKD těží ve třech závodech - Důlním závodu 1, který tvoří šachty Darkov, Karviná a Lazy na Karvinsku, Důlní závod 2 s dolem ČSM ve Stonavě a Důlní závod 3, což je Důl Paskov na Frýdecko-Místecku.

Rok 2015: NWR oznamuje, že uzavře Paskov i Lazy

Firma, která se dostala do velké ztráty už v roce 2013, má aktuálně vážné problémy a chystá další útlum. Kvůli nízkým cenám uhlí je těžba ztrátová. Těžit se zřejmě bude už jen několik let. Příští rok chce NWR uzavřít Paskov a do dvou let také Lazy. „Tyto kroky je za současných tržních podmínek a bez podpory dalších zainteresovaných stran nutno považovat za nevyhnutelné,“ uvedli zástupci NWR.

Problémy OKD řeší i vláda. V souvislosti se zneplatněním dohody, podle které se mělo za přispění státu na sociální programy pro horníky těžit v Paskově do konce roku 2017, se manažeři společnosti obrátili na vládu s novými návrhy. Podle ministra průmyslu Jana Mládka z ČSSD jsou nehorázné a vláda je nehodlá přijmout.

Firma mimo jiné požádala asi o čtyři miliardy korun. Pokud by je dostala, mohla by prý zajistit pokračování těžby ve zdravých dolech. Navrhovala také variantu, aby ztrátový Důl Paskov převzal stát. Podle odborářů manažeři rovněž chtěli, aby stát vyjednal s hornickými odbory snížení platů zaměstnanců o pět procent.

Horníci
Zdroj: NWR

V OKD nyní pracuje asi deset tisíc lidí a další tři tisíce v dodavatelských firmách. Paskov a Lazy, které se zřejmě uzavřou nejdříve, mají dohromady téměř tři tisíce zaměstnanců. Ministr Mládek a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD oznámili, že udělají vše pro zachování pracovních míst. Pokud se to nepodaří, jsou připraveni pomoci propuštěným s hledáním nové práce. Chtějí také tlačit na rychlé uzákonění dřívějších odchodů horníků do důchodu.

Podle moravskoslezské tripartity by byl nejlepším řešením postupný útlum pod dohledem státu, aby se zabránilo hromadnému propouštění. Mládek, Marksová a ministr financí Andrej Babiš z ANO by měli se zástupci vlastníků jednat v lednu. „Věříme, že zástupci NWR do té doby přijdou s jinými návrhy,“ uvedl. Dodal, že jednání o OKD nyní komplikuje nejasná vlastnická struktura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 14 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...