Národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly vznikl 1. ledna 1946 sloučením dolů, koksoven, úpraven, statků a lesů, které stát sebral jejich vlastníkům. Na Ostravsku patřily doly rodu Rotschildů, na Karvinsku zejména rodině Larisch-Mönnichů.
V Ostravě se černé uhlí začalo těžit v sedmdesátých letech 18. století. Obrovský rozmach těžby i navazujícího průmyslu nastal ve třicátých letech 19. století, kdy se z Ostravy stalo velké průmyslové centrum. Na Karvinsku se uhelný průmysl začal rozvíjet na přelomu 18. a 19. století.
ROK 1990: Ve třinácti šachtách pracuje 100 tisíc lidí
Za socialismu patřila těžba na Ostravsku a Karvinsku k preferovanému průmyslu a stát verboval horníky do dolů po celé republice, stavy doplňovali za trest i muži, které režim označoval za nepřátele socialistického zřízení.
Ještě v roce 1990 fungovalo v revíru třináct šachet a doly zaměstnávaly přes sto tisíc lidí. Po pádu komunistické totality v roce 1989 vytvořila nová vláda státní podnik OKD, který v roce 1991 přetransformovala na akciovou společnost ve vlastnictví státu. Čtyřicet procent akcií prodala v devadesátých letech v kupónové privatizaci drobným investorům a investičním fondům.
Rok 2004: Vláda prodává zbytek OKD za 4 miliardy
Vláda sociální demokracie prodala OKD plně do soukromých rukou roku 2004. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kteří už předtím měli ve společnosti podíl, dostali zbývající šestačtyřicetiprocentní balík akcií za čtyři miliardy a sto milionů. Jejich společnost Karbon Invest vzápětí OKD prodala skupině RPG Industries v čele se Zdeňkem Bakalou, který majetek prostřednictvím společnosti New World Resources ovládá dodnes.
Privatizaci provázely od začátku podezření, že vláda dala soukromníkům těžební firmu příliš lacino. Koláček s Otavou byli podezřelí také z tunelování společnosti. Transakcemi se zabývala policie i soudy. Aktuálně řeší soud v Praze obžalobu na znalce Rudolfa Douchu a úředníky někdejšího Fondu národního majetku. Jsou podezřelí, že nesprávným oceněním společnosti, při kterém pominuli firemní byty a některé dceřiné společnosti, způsobili škodu přes sedm miliard.
Útlum začal v ostravské části OKD v devadesátých letech. Skončily například doly Jan Šverma, Heřmanice, Odra, Julius Fučík, po roce 2000 také Barbora v Karviné nebo Dukla v Havířově. Nyní OKD těží ve třech závodech - Důlním závodu 1, který tvoří šachty Darkov, Karviná a Lazy na Karvinsku, Důlní závod 2 s dolem ČSM ve Stonavě a Důlní závod 3, což je Důl Paskov na Frýdecko-Místecku.
Rok 2015: NWR oznamuje, že uzavře Paskov i Lazy
Firma, která se dostala do velké ztráty už v roce 2013, má aktuálně vážné problémy a chystá další útlum. Kvůli nízkým cenám uhlí je těžba ztrátová. Těžit se zřejmě bude už jen několik let. Příští rok chce NWR uzavřít Paskov a do dvou let také Lazy. „Tyto kroky je za současných tržních podmínek a bez podpory dalších zainteresovaných stran nutno považovat za nevyhnutelné,“ uvedli zástupci NWR.
Problémy OKD řeší i vláda. V souvislosti se zneplatněním dohody, podle které se mělo za přispění státu na sociální programy pro horníky těžit v Paskově do konce roku 2017, se manažeři společnosti obrátili na vládu s novými návrhy. Podle ministra průmyslu Jana Mládka z ČSSD jsou nehorázné a vláda je nehodlá přijmout.
Firma mimo jiné požádala asi o čtyři miliardy korun. Pokud by je dostala, mohla by prý zajistit pokračování těžby ve zdravých dolech. Navrhovala také variantu, aby ztrátový Důl Paskov převzal stát. Podle odborářů manažeři rovněž chtěli, aby stát vyjednal s hornickými odbory snížení platů zaměstnanců o pět procent.
V OKD nyní pracuje asi deset tisíc lidí a další tři tisíce v dodavatelských firmách. Paskov a Lazy, které se zřejmě uzavřou nejdříve, mají dohromady téměř tři tisíce zaměstnanců. Ministr Mládek a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD oznámili, že udělají vše pro zachování pracovních míst. Pokud se to nepodaří, jsou připraveni pomoci propuštěným s hledáním nové práce. Chtějí také tlačit na rychlé uzákonění dřívějších odchodů horníků do důchodu.
Podle moravskoslezské tripartity by byl nejlepším řešením postupný útlum pod dohledem státu, aby se zabránilo hromadnému propouštění. Mládek, Marksová a ministr financí Andrej Babiš z ANO by měli se zástupci vlastníků jednat v lednu. „Věříme, že zástupci NWR do té doby přijdou s jinými návrhy,“ uvedl. Dodal, že jednání o OKD nyní komplikuje nejasná vlastnická struktura.
