Dva úředníci se domnívají, že ztratili práci na ministerstvech dopravy a spravedlnosti kvůli upozornění na nesrovnalosti. V případě úředníka z ministerstva dopravy už rozhodl soud. A poprvé v historii dal whistleblowerovi za pravdu. V Česku se ale lidé, kteří se nebojí poukázat na problém, dlouhodobě potýkají s obtížemi, ukázali pro pořad 168 hodin reportéři Václav Crhonek a David Sebíň.
Upozornili na problémy, přišli o místo. Pořad 168 hodin popsal případy dvou whistleblowerů
10 minut
168 hodin: Ministerská píšťalka
Pavlu Kodymovi, dnes už bývalému šéfovi Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, skončil šestiletý mandát letos v únoru. Ucházel se o nový. „Na základě pohovoru jsem byl vybrán jako nejlepší uchazeč. Zavolal mi pan ministr dopravy (Martin Kupka z ODS) a na základě toho mě navrhnul dne 13. února,“ řekl.
O dva dny později ale Pavlu Kodymovi zazvonil telefon znovu. „Pan ministr zavolal asi v 8:34 a ptal se mě, jestli jsem nějakým způsobem intervenoval Evropskou komisi ohledně kauzy pozemků. Já jsem mu řekl, že jsem tam psal dopis, a on si ho vyžádal,“ přiblížil Kodym.
Loni v září totiž pojal Kodymův úřad podezření, že se stát chystá poslat Českým drahám neoprávněně miliardy korun formou nájemného za pozemky, na kterých leží koleje. Ředitel Kodym o svém podezření informoval dopisem úředníky Evropské komise. Poté, co jej na vyžádání přeposlal ministru Kupkovi, se mu dostalo rychlé reakce.
„Patnáct minut poté, co jsem mu dopis poslal, mi volal ještě jednou, že si to rozmyslel a že ten (jmenovací) návrh zatím skartuje a že pravděpodobně dojde ke rušení úřadu,“ popsal Kodym.
Kupka se hájí, že úřad chtěl zrušit už dávno a že tento krok s Kodymovým dopisem nesouvisí, přestože jej informoval o tom, že jej do čela úřadu chystá jmenovat. „Ano, já jsem ještě předtím měl skutečně v úmyslu tak učinit, nicméně s ohledem na to, jak proběhly všechny další kroky, tak jsem v tomto směru opravdu změnil názor,“ řekl ministr dopravy.
„Těžko říct, jestli to byla msta, ale rozhodně to byla reakce na to, že jsem ten dopis napsal,“ domnívá se Kodym. „Byl jsem označený za nebezpečného, nechtěného člověka, který by se do takových pozic neměl dostat.“
Případ na ministerstvu spravedlnosti
Podobný příběh se minulý týden odehrál i na ministerstvu spravedlnosti. Šéf insolvenčního odboru Jan Benýšek podal protikorupční podnět na náměstka ministra Pavla Blažka (ODS), Antonína Stanislava (ODS), a to dokonce už podruhé.
„Je potřeba se vrátit do historie, do roku 2016, kdy jsem jako řadový referent oznámil vedení ministerstva skutečnosti, které důvodně nasvědčovaly tomu, že v odboru, ve kterém jsem byl zařazen, docházelo k manipulaci u zkoušek insolvenčních správců,“ uvedl Benýšek.
Insolvenční odbor tehdy řídil právě současný náměstek ministra Antonín Stanislav. Ten však jakékoliv pochybení odmítá. „Tato tvrzení byla v minulosti opakovaně vyvrácena a označena za pomluvu,“ uvedl 27. listopadu pro server Justice.cz.
Benýšek se však domnívá, že se za svou aktivitu stal obětí pomsty. „Z hlediska časové chronologie to bylo tak, že jsem podal podnět a v zásadě v návaznosti na něj mi bylo zrušeno místo s účinností od 1. 1. příštího roku,“ řekl.
Podle ministerstva je obsah Benýškova oznámení nepravdivý a zrušení jeho místa vysvětluje systemizací za účelem úspor. Z jednoho pracovního místa ovšem vzniknou dvě. „Zrušili odbor pana Benýška, respektive ho dělí na dva, čímž technicky místo pana Benýška zanikne,“ popsal resortní změnu investigativní novinář Seznam Zpráv Lukáš Valášek.
„Nemám žádnou zodpovědnost v této věci. Ptejte se těch, co to navrhli. Blažek nikdy nenavrhl zrušení jediného místa na spravedlnosti, ani jednoho. Přečtěte si služební zákon,“ okomentoval kauzu ministr.
Systematizace je zneužívaná, tvrdí Transparency International
Nejde o jediné případy, kdy takzvaní whistlebloweři přišli o místo ve státní správě po nahlášení svých podezření. „Projevuje se zneužívání systemizací ve státní správě, což je každoroční kolorit, který se nezměnil ani s novou vládou. Nepohodlným úředníkům se ruší oddělení,“ uvedl vedoucí právník české pobočky Transparency International Jan Dupák.
V roce 2010 upozorňoval na podezřelé smlouvy na ministerstvu vnitra tehdejší šéf právního odboru Ondřej Závodský. „Vedení ministerstva vnitra následně schválilo to, že moje místo ředitele právního odboru bude zrušeno poměrně kuriózním způsobem,“ popsal. Důvodem byla právě systematizace.
Ve stejné době přišel o místo i Libor Michálek. Tehdejší ředitel Státního fondu životního prostředí podal trestní oznámení kvůli manipulaci s veřejnými zakázkami. „Pan ministr mě ze dne na den odvolal z funkce. Tehdy mu nebránil služební zákon, takže odveta přišla bez udání důvodů,“ uvedl Michálek.
Místo v dozorčí radě ČEZu ztratil v roce 2016 i dnešní senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti). Upozornil na podezřelou smlouvu energetické společnosti s advokátní kanceláří tehdejší místopředsedkyně ANO Radmily Kleslové.
„Moje zkušenost byla, a myslím, že mnoha dalších lidí je, že kdo do takové věci jde a oznámí korupční, nátlakové nebo divné praktiky a jednání ve společnosti, ať to je úřad nebo soukromá firma, tak většinou dopadá tak, že nakonec je odejit,“ řekl Wagenknecht.
„Totálně zavřené dveře“
Ztráta práce ale není jediným problémem whistleblowerů. Pro úředníka bývá problém i najít si místo nové. „Osobně s tím mám zkušenost. Shodou okolností v souvislosti se zákonem na ochranu whistleblowerů, který zavádí institut prošetřovatele, jsem se dotazoval na různých ministerstvech, případně úřadech, státních fondech, jestli by byl zájem o to, abych třeba takovouhle práci vykonával. Ani jedna instituce se neobtěžovala na můj dotaz odpovědět. Totálně zavřené dveře,“ řekl Michálek.
Právě zákon na ochranu oznamovatelů má odvetám na úřednících zabránit. Platí od srpna a vztahuje se i na whistleblowera z ministerstva spravedlnosti Jana Benýška. Hodlá se proto bránit.
„Pokud by výsledek byl takový, že od 1. ledna příštího roku bude klient bez místa a bez agendy, tak v takovém případě tedy se budeme bránit prostředky, které předvídá právní řád proti odvetným opatřením, ať už podle zákona o whistleblowingu, nebo obecně proti reorganizaci, která má šikanózní charakter,“ uvedl Benýškův advokát Kristián Léko.
Využít může i precedens Pavla Kodyma, který se proti svému skartovanému jmenování bránil u soudu. Ten mu dal za pravdu. Poprvé v historii. „Na žalovaném ministerstvu bylo, aby nás přesvědčilo o pravdivosti své skutkové verze. To se nepodařilo. Nepřesvědčilo nás, že by důvodem pro tento konkrétní postup toho jediného dne byly organizační změny a úsporné důvody,“ zaznělo během jednání Městského soudu v Praze 23. listopadu.
Soudní průlom
Soudní rozhodnutí je podle Transparency International velkým úspěchem. „Soud se velice rychle a jednoznačně přiklonil k variantě, že člověk, který upozorňuje na nějakou problematiku, může být oznamovatelem, a má potom určitou ochranu, která se právě v případě pana Kodyma uplatnila,“ okomentoval případ Dupák.
Ministr Kupka chce nyní v případu podat kasační stížnost. Podle soudu má pochybení napravit tak, že vládě znovu navrhne jmenování Kodyma do funkce. Jenže vláda Kodymův úřad mezitím zrušila. Zanikne na konci roku.
Kupka se však chystá kvůli rozhodnutí soudu na jednání vlády návrh na jmenování Kodyma do čela již brzy neexistujícího úřadu přinést, kabinet jej však ale zamítne. „To je řešení, které předpokládá případné rozhodnutí soudu. Ale teď se můžeme jenom dohadovat, písemné vyhotovení jsme neměli a nemáme k dispozici,“ uvedl Kupka.
„Pokud chcete dělat ve státní správě nebo v nějaké funkci, která je politicky ovlivnitelná, tak budete mít riziko pořád,“ okomentoval svou kauzu Kodym. Také případ ředitele insolvenčního odboru Benýška dokazuje, že whistlebloweři v Česku nemají na růžích ustláno. „Na ministerstvu spravedlnosti je veřejným tajemstvím, že jsou vůči mně činěna odvetná opatření s cílem se mě zbavit,“ dodal.
